6 C 316/2020-24 — Okresní soud v Novém Jičíně

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného, které byl žalovaný žalobkyni povinen platit podle pojistné smlouvy [číslo] uzavřené mezi účastníky řízení formou obchodu uzavřeného na dálku dne 9. 5. 2019 Uzavření smlouvy bylo žalovanému potvrzeno akceptačním dopisem ze dne 17. 6. 2019. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Ve věci soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Účastníci řízení uzavřeli dne pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla („ [anonymizována dvě slova]“) [značka automobilu], [registrační značka], které se žalobkyně z pozice pojistitele zavázala žalovanému poskytnout, a závazek žalovaného hradit žalobkyni roční pojistné v částce 4 456 Kč Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 9. 5. 2019. Účastníci řízení si smlouvou sjednali, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými žalobkyní. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 9. 8. 2019 do 27. 11. 2019 v celkové výši 1 371 Kč. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla dne 9. 5. 2019 platně uzavřena pojistná smlouva dle ustanovení § 2758 a následujících občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Dle ustanovení § 2782 odst. 1 občanského zákoníku tím vzniklo žalobkyni jako pojistiteli právo na pojistné za celou dobu trvání pojistného vztahu až do jeho zániku. Žalovaný nezaplatil pojistné za období od 9. 8. 2019 do 27. 11. 2019 v poměrné výši 1 371 Kč. Dále na daný skutkový stav dopadá ust. § 12/1 zák. č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku i spolu s požadovaným úrokem z prodlení od 28. 11. 2019 do zaplacení, který odpovídá zákonnému úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. Právo žalobce na úroky z prodlení vyplývá z ustanovení 1970 občanského zákoníku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 371 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.