11 C 200/2021-9 — Okresní soud v Jičíně

1. Manžel se návrhem doručeným 15. 10. 2021 domáhal rozvodu manželství. Manželka souhlasila s rozvodem manželství. 2. Účastníci řízení uzavřeli manželství 29. 12. 2006. Z jejich soužití se nenarodily žádné děti. Manželé spolu nebydlí a nežijí od prosince 2020, kdy se manželka odstěhovala ze společného bydliště. Od té doby spolu nehospodaří, své potřeby si zajišťují odděleně, netráví společně volný čas. Blíže se nestýkají. Oba shodně uvedli, že jejich manželství již nelze zachovat. Příčiny rozvratu manželství spočívají v tom, že si nerozuměli. Měli odlišné představy jakým způsobem vést společný život, jak se k sobě chovat. Tyto problémy trvaly asi rok před tím, než se manželka odstěhovala od manžela. 3. Čl. 30 smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech, č. 123/2002 Sb. m. s. zní: 1. Rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. 2. Jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. 3. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. 4. Při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. 5.Justiční orgán, který má pravomoc k řízení o rozvod manželství rodičů nezletilých dětí, má pravomoc i k řízení o výchově a výživě jejich nezletilých dětí. 4. Manžel je občanem České republiky. Manželka je občan [země]. V době podání návrhu na rozvod manželství měli oba manželé trvalý pobyt v České republice. S ohledem na tyto skutečnosti dle čl. 30 bod 4. smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech, č. 123/2002 Sb. m. s. je dána pravomoc soudů České republiky rozhodovat a vést řízení o rozvodu manželství účastníků tohoto řízení. Přitom má soud dle čl. 30 bod. 2 smlouvy uzavřené mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech, č. 123/2002 Sb. m. s. použít hmotné právo České republiky. 5. Podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 6. V daném případě manžel podal návrh na rozvod manželství. Manželka s návrhem na rozvod manželství souhlasila. Ze shora uvedených zjištění byl prokázán trvalý a hluboký rozvrat manželství. Manželé od prosince 2020 nebydlí, nežijí, blíže se nestýkají, své potřeby si zajišťují odděleně. Již před tím, byly v manželství asi rok problémy. Příčiny rozvratu manželství spočívají v tom, že manželé že si nerozuměli. Měli odlišné představy jakým způsobem vést společný život, jak se k sobě chovat. Jelikož byly naplněny podmínky § 755 odst.1 o.z., soud manželství rozvedl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 23 z.č. 292/2013 Sb. (dále jen z.ř.s.), kdy v řízení o rozvod nepřísluší právo na náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, pokud nejsou shledány zvláštní okolnosti případu.