6 C 301/2020-20 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 29,88 % ročně z částky [částka] od 25. 3. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka] od 1. 11. 2019 do 24. 3. 2020, zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od 25. 3. 2020 do zaplacení ve výši 10 % a náhrady nákladů řízení. 2. Žalobu odůvodnila tvrzením, že s žalovaným uzavřela dne 31. 1. 2019 smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru [číslo] v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Sjednaný úvěrový rámec činil [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet řádně a včas v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,86 % z výše sjednaného úvěrového rámce. Roční úroková sazba byla sjednána na 29,88 %. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši [částka]. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku [částka]. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni 17. 10. 2019. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 10. 2019. Jelikož žalovaný i přes výzvy žalobkyně uhradil po zesplatnění úvěru na svůj dluh pouze částku ve výši [částka], eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Před uzavřením smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením jeho úvěruschopnosti. 3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 29. 10. 2020, č. j. 6 C 301/2020-8 byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství. Žalobkyně v doplnění žaloby ze dne 10. 11. 2020 uvedla, že pro předcházení předlužení klienta zajišťuje žalobkyně kontrolu bonity klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, resp. posouzení měsíčních disponibilních financí po odečtu nákladů klienta. V rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Zohledňováno je rodinné postavení klienta, zejména vyživovací povinnosti, příjem partnera, případně další skutečnosti. Žalobkyně dále provedla kontrolu žalovaného v registru [anonymizováno], [příjmení] a [příjmení], přičemž žalovaný zde nalezen nebyl, resp. zde neměl záznam, a v [anonymizováno], z něhož vyplynulo, že žalovaný má jeden úvěr, jenž řádně a včas splácí. Na základě uvedených zjištění žalobkyně shledala žalovaného schopným splácet předmětný úvěr a má tak za to, že jeho úvěruschopnost posoudil s odbornou péči a v odpovídající míře, kdy u žalobkyně nebyly dány důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi žalovaným a [právnická osoba] [anonymizováno] byla dne 31. 1. 2019 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut žalobkyní úvěr. Účastníci se dohodli na bezúčelovém revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce [částka], na výši měsíční splátky 2,86 % ze sjednaného úvěrového rámce, na úrokové sazbě ve výši 29,88 % a RPSN 34,33 %. Jako důsledky nesplácení úvěru bylo dohodnuto, v případě opožděných úhrad dle smlouvy, účtovat žalovanému účelně vynaložené náklady na vymáhání, v daném případě [částka] za doporučenou upomínku a smluvní pokutu ve výši [částka] v případě zpoždění se zaplacením splátky. (ze smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] Úvěrových podmínek, z výpisu čerpání, splátek a úhrad) Jelikož se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, zesplatnila žalobkyně úvěru ke dni 17. 10. 2019. Žalovaný byl vyzván ke splacení celého úvěru dopisem ze dne 17. 10. 2019 a a předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 1. 2020 (z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 10. 2019, z předžalobní výzvy ze dne 9. 1. 2020, podacího archu) 6. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši [částka] a účastníci se pak dále dohodli na výši měsíční splátky 2,86 % ze sjednaného úvěrového rámce, na úrokové sazbě ve výši 29,88 %, roční procentní sazba nákladů činila 34,33 %. Žalovaný se však dostal do prodlení s úhradou jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Došlo tak k zesplatnění úvěru ke dni 17. 10. 2019. Poté žalovaný na svůj dluh uhradil ještě částku [částka]. Žalobkyně za žalovaným tak eviduje pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. 7. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Dle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 10. Podle § 2054 odst. 2 o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 11. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že žalobkyně se žalovaným uzavřela dne 31. 1. 2019 smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí se staly Úvěrové podmínky. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka]. Žalovaný byl oprávněn čerpat peněžní prostředky až do výše tohoto poskytnutého úvěrového rámce. Vzhledem k tomu, že žalovaný nehradil splátky řádně a včas a porušil tím tak smluvní povinnosti, využila žalobkyně svého práva a v důsledku prodlení zesplatnila ke dni 17. 10. 2019 dosud nesplatné dlužné částky. Jelikož po zesplatnění úvěru uhradil žalovaný na svůj dluh částku ve výši [částka], eviduje žalobkyně za žalovaným pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes písemné upomínky. Protože žalovaný dosud nezaplatil, co dluží žalobkyni, vzniklo tak žalobkyni vedle práva na zaplacení dlužné částky právo požadovat po žalovaném zákonný úrok z prodlení vyplývající z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána ustanovením § 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedené ve výroku tohoto rozsudku. Žalovaný po zesplatnění úvěru uhradil částku [částka] na uvedený dluh. Toto částečné plnění soud považuje dle výše citovaných zákonných ustanovení za uznání zbytku dluhu. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úsp