6 C 350/2020-14 — Okresní soud v Novém Jičíně

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala po žalované úhrady částky [částka] s úrokem ve výši 18,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi [právnická osoba], jako původním věřitelem a postupitelem a [právnická osoba], jako postupníkem a novým věřitelem. [právnická osoba] poskytnut na základě Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum] kontokorent ve výši [částka]. Podle čl. 2 odst. 2.2 smlouvy je majitel účtu oprávněn čerpat kontokorent průběžně a zavazuje se nepřekročit jeho sjednanou výši. Kontokorent umožňuje majiteli účtu realizovat platby až do sjednané výše tak, jako by měl na účtu své vlastní prostředky. Splatnost dluhu z kontokorentu včetně úroků a cen za služby je v souladu s čl. 3 odst. 3.1 smlouvy a činí jeden rok od prvého čerpání, je-li dluh řádně uhrazen v uvedené lhůtě, popřípadě před touto dobou, je majitel účtu oprávněn opětovně čerpat sjednaný kontokorent s tím, že pro další čerpání a splácení platí sjednané podmínky. Žalovaná porušila citovaná ustanovení smlouvy tak, že nejpozději ke dni [datum] byl na jejím účtu evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka]. Protože žalovaná na několikeré předchozí písemné upomínky [právnická osoba] nereagovala a nepovolený debetní zůstatek neuhradila, [právnická osoba] doporučeným dopisem ze dne [datum] žalovanou informovala o výpovědi smlouvy o účtu a dohod o službách souvisejících s účtem, o odstoupení od dohody o vydání a používání platebních karet, o změně bankovního spojení pohledávky a vyzvala žalovanou k neprodlené úhradě nepovoleného debetního zůstatku. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna doporučeným dopisem„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne [datum]. 2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Na základě uvedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou Smlouvu o účtu, na jejímž základě byl žalované zřízen osobní účet číslo [bankovní účet]. Dále uzavřela se žalovanou dne [datum] Smlouvu o kontokorentním úvěru, na základě které se zavázala poskytnout žalované kontokorent do výše [částka]. Ke dni uzavření smlouvy činila výše úrokové sazby 18,9 % ročně. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná se dostala do kontokorentu přesahující [částka], [obec] spořitelna ji ke dni [datum] vyzvala k úhradě dluhu. Žalovaná však do dnešního dne na dlužnou částku ve výši [částka] neuhradila ničeho. (ze Smlouvy o kontokorentním úvěru ze dne [datum], ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum], z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum]) 4. Dle ustanovení § 2395 a následujících zákona číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), podle něhož se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 6. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 7. Na základě všech shora uvedených skutečností má soud za to, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi stranami byla uzavřena Smlouva o kontokorentním úvěru, na základě které byl žalované poskytnut kontokorent ve výši [částka]. Žalovaná překročila sjednanou výši a ke dni [datum] byl na jejím účtu evidován nepovolený debetní zůstatek ve výši [částka]. Jelikož původní věřitel, jako postupitel, tuto svou pohledávku za žalovanou, dne [datum] postoupil žalobkyni, soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud aplikoval v případě přiznání náhrady nákladů ustanovení § 14b/1,5 vyhlášky č. 177/96 Sb. v platném znění, když žaloba byla podána na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech.