5 C 199/2022-80 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobkyně se v postavení právního nástupce [právnická osoba] domáhala zaplacení dodávek elektřiny ve výši 4.264 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti vystavených vyúčtování. 2. Tvrzeno bylo, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne 18. 7. 2019 mezi právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] a žalovanou byla dodávána elektrická energie do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] [obec]. Za období od 28. 7. 2019 do 2. 8. 2019 byl vyúčtován odběr elektrické energie v hodnotě 2.140 Kč a za období od 3. 8. 2019 do 6. 9. 2019 byl ke shodnému odběrnému místu vyúčtována spotřeba ve výši 2.124 Kč. Dne 13. 10. 2017 byla mezi žalobkyní a [právnická osoba] uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na základě které nabyla žalobkyně postavení věřitele žalované k oběma pohledávkám. Pohledávky byly žalobkyní nabyty ke dni 3. 12. 2021. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn oznámením ze dne 3. 12. 2021. 3. Žalovaná na žalobní návrh nereagovala a své procesní stanovisko v průběhu řízení nezpřístupnila. 4. Po stránce skutkové se uzavírá, že mezi společností [právnická osoba] a žalovanou byla 18. 7. 2019 uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny ze sítí NN [číslo] na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně dodával žalovanému elektrickou energii do sjednaného odběrného místa na adrese [adresa] (EAN [číslo]). Množství následně odebrané elektrické energie bylo určeno faktickým odběrem (spotřebovaným množstvím komodity v odběrném místě). Součástí smlouvy staly se všeobecné obchodní podmínky, které rozvíjí práva a povinnosti mezi účastníky. Za dodávku elektrické energie v období od 28. 7. 2019 do 2. 8. 2019 byla vyúčtována pod číslem zákaznického účtu [číslo] částka [číslo] a za následné období od 3. 8. 2019 do 6. 9. 2019 pod shodným zákaznickým číslem částka 2.124 Kč. Vystavená vyúčtování obsahují jednotlivé technické údaje spotřeby a parametry dodávky elektřiny včetně uvedení množství elektrické energie, nákladů její výroby, distribuce, jednotková množství atd. 5. Žalovaná cenu dodávky elektřiny v rozsahu částek 2.140 Kč a 2.124 Kč neuhradila, přičemž povaha tohoto negativního tvrzení žalobkyně vylučuje, aby k němu mohly být označeny jakékoli důkazy a jedině žalovaná by mohla tvrzením opaku a označením přiléhavých důkazů prokázat, že dluh zcela či zčásti zanikl nebo nastaly jiné právem aprobované skutečnosti, které povinnost k plnění odklízí. 6. Stran způsobu, jakým žalobkyně jakožto právní nástupce postupovala stran vyčíslení pohledávek odkazem na vyúčtování spotřeby, lze odkázat na rozhodnutí Nejvyššího sodu ČR ze dne 22. 1. 2013, sp. zn. 32 Cdo 2795/2012. Ačkoli se týkají transparentnosti výpisů z účtu, není důvodu závěry převzít k transparentnímu vyúčtování spotřeby elektřiny a vyjít z právní věty:„ Věřitelé pohledávek ze smluv o úvěru dokládají v žalobě tvrzenou výši pohledávky výpisy z úvěrového účtu, neboť je nadbytečné, opisovat výši úroku a úroku z prodlení z tohoto účtu. Soud zpravidla tuto skutečnost akceptuje, je-li výpis z účtu přehledný“. Podobně judikát Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2021, sp. zn. 32 Cdo 3387/2011. Jsou-li vyúčtování přehledná a srozumitelná, a nebyla-li podrobena námitkám druhého účastníka, potom představují zcela spolehlivý a věrohodný podklad pro shora uvedený skutkový závěr. 7. Legitimace žalobkyně je prokázána jednak smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou se společností [právnická osoba] a zejména potom oznámením postupitele určeným dlužníkovi. 8. Po právní stránce soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření platné smlouvy, na základě které byla pro žalovaného zajišťována dodávka elektrické energie do sjednaného a smlouvou řádně identifikovaného odběrného místa a zároveň přijat závazek k úhradě cen za realizovanou spotřebu. Právní poměry jsou regulovány zvláštním právním předpisem – zák. č. 458/2000 Sb. a podpůrně zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) v části regulující kupní smlouvu a to s přihlédnutím ke dni uzavření smlouvy. 9. Právní předchůdce žalobkyně splnil svůj závazek, když dodával žalovanému elektrickou energii v množství, které je odvislé od uskutečněných odběrů v rámci místa odběru. Žalovanému jako odběrateli (kupujícímu) vznikla oproti tomu povinnost zaplatit hodnotu odebrané elektrické energie na základě vyhotovených vyúčtování včetně úhrady služeb spojených s distribucí elektrické energie. Vyúčtování obsahuje podrobné údaje k uskutečněnému odběru, je transparentní a zásadním je, že jeho správnost ani pravost nebyla podrobena jakýmkoli námitkám žalovaného. 10. Smlouva o odběru elektřiny pak vyhovuje i požadavkům uvedeným v ust. § 50 zák. č. 458/2000 Sb., obsahuje i podstatné náležitosti kupní smlouvy. Součástí smlouvy se staly všeobecné smluvní podmínky odběru elektřiny, které precizují vztahy mezi účastníky včetně doručování vyúčtování. Množství předmětu koupě – elektrické energie - bylo zjištěno právním předchůdcem žalobkyně prostřednictvím odběrného zařízení. Celkově dosáhla neuhrazená cena dodávky elektrické energie částky 4.264 Kč. 11. Postavení věřitele nabyla žalobkyně na základě platně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek posuzované podle § 1879 a násl. o. z. Z pohledu osvědčené cese pohledávky, je při absenci jakýchkoli námitek žalované rozhodným, že jej o změně osoby věřitele vyrozuměl sám postupitel. 12. Příslušenství pohledávky v podobě úroku z prodlení vázala žalobkyně na splatnost vyúčtování. Výše úroku z prodlení je upravena ust. § 1970 o. z. a nař. vl. č. 351/2013 Sb. 13. Výrokem I. se žalované ukládá povinnost zaplatit žalobkyni za odběr částku 4.264 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ode dne následujícího po splatnosti vyúčtování do jejich zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 a 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně zaznamenala plný procesní úspěch, tudíž se jí přiznává v celém rozsahu právo na náhradu nákladů řízení, když podání žaloby předchází včasná adresace předžalobní výzvy a uspokojení se žalobci nedostalo ani po zahájení řízení. 15. Stran stanovení způsobu odměny za jednotlivé úkony právní služby nelze se ztotožnit s aplikací ust. § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., jak vyplývá z vyčíslení útrat řízení obsažených v žalobě a argumentace žalobkyně. Úspěšná žalobkyně v řízení, kde tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, podala žalobní návrh na ustáleném vzoru, přičemž komparací obsahu a formy návrhu s dalšími právními věcmi téhož žalobce vedenými před soudy nelze shledat žádné významné skutkové a právní odlišnosti. 16. Nároky v této věci a nároky v četných obdobných věcech, jak jsou známy z úřední činnosti soudu a rejstříkových lustrací, jsou takřka totožné a vycházejí s obdobné konstrukce uzavřené smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a neuhrazené spotřeby, když se odlišují pouze období vyúčtování, částky stanovené k placení a jejich splatnost. Individualizace jednotlivých věcí je zcela nepatrná a absentuje tudíž jakákoli významnější variabilita ve vylíčení rozhodných skutečností. 17. Celkem dosáhla náhrada nákladů řízení částky 1.489 Kč, když z toho připadá na 3 úkony právní služby (příprava a převzetí věci, vyhotovení předžalobní výzvy, sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb. částka 600 Kč, 3 režijní paušály částka 300 Kč stanovená podle § 14b odst. 5 písm. a) cit. vyhl., 21% DPH částka 189 Kč a zaplacený soudní poplatek částka 400 Kč. 18. Lhůta k plnění stanovuje se podle § 160 o. s. ř. jako třídenní. 19. Platební místo k náhradě nákladů řízení vymezuje se podle § 149 odst. 1 o. s. ř.