11 C 165/2021-96 — Okresní soud v Jičíně

1. Manželka se návrhem doručeným soudu dne 27. 8. 2021 domáhala rozvodu manželství. K odůvodnění návrhu uvedla, že se s manželem seznámila na dovolené v Tunisku. Jejich důvěrný vztah před uzavřením manželství trval více jak rok. Manželé společně nebydleli. Žili odděleně, přičemž se setkávali při občasných návštěvách manželky v Tunisku. Po uzavření sňatku se změnilo chování manžela. Manžel začal na manželku naléhat kvůli žádostem o vízum, které byly manželovi dvakrát zamítnuty. Při návštěvách manželky byl manžel odtažitý a agresivní. Od července 2019 se manželé již osobně nestýkali. Od října 2019 nejsou ani v telefonickém kontaktu či prostřednictvím zpráv. 2. Protože se manželovi na jeho adresu v cizině nepodařilo doručit písemnosti a jeho jiný pobyt není znám, byl mu ustanoven opatrovník. Opatrovník uvedl, že mu nezbývá, než souhlasit s rozvodem manželství, protože jde o formální a nefunkční svazek. Manželé nemají společné děti a majetek. 3. Z provedeného dokazování byly prokázány tuto skutečnosti. Účastníci řízení uzavřeli manželství dne 29. 12. 2017. Toto bylo prokázáno oddacím listem. 4. Manželství účastníků je dlouhodobě a trvale rozvráceno. Manželé spolu nikdy nebydleli a nevedli společnou domácnost. Manželka bydlela a bydlí v České republice a manžel v Tunisku. Od uzavření manželství se spolu osobně stýkali do července roku 2019, když manželka přijela za manželem do Tuniska. Takto s ním byla vždy 14 dnů až tři týdny. Do Tuniska jezdila asi 5x či 6x za rok. S manželem se snažili získat pro manžela vízum do ČR, ale neúspěšně. Manžel kvůli tomu začal naléhat na manželku, aby mu zařídila vízum a jeho chování k manželce se změnilo. Začal na ní být hrubý. Manžel se nebavil u o ničem jiném než o obstarání víza pro něj. Manželka proto přestala od července 2019 jezdit do Tuniska a od října došlo k ukončení kontaktů mezi manželi i prostřednictvím telefonu či sociálních sítí. Manželka nyní neví, kde manžel bydlí a není s ním v žádném kontaktu. Z jejich soužití se nenarodily žádné děti. Manželka uvedla, že dle ní již manželství nelze zachovat. Ona měla manžela ráda, chtěla s ním žít. On neměl zájem hovořit o zachování manželství. Měl zájem jen o získání víza. Toto bylo prokázáno výpovědí manželky. 5. Manželka je občankou České republiky, kde bydlí. Manžel bydlí a je občanem Tuniska. S ohledem na tyto skutečnosti byl Okresní soud v Jičíně dle § 47 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. pravomocný k vedení tohoto řízení o rozvod. Pro rozvod manželství soud použil právní předpisy České republiky na základě § 50 odst. 1 a § 49 odst. 1 z. č. 91/2012 Sb. 6. Podle § 755 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. V daném případě podala manželka návrh na rozvod manželství. Ze shora uvedených zjištění byl prokázán trvalý a hluboký rozvrat manželství. Účastníci společně minimálně od července 2019 nežijí jako manželé, nežijí a nehospodaří spolu nehospodaří, nefungují jako rodina. Účastníci se vůbec nestýkají a nejsou v žádném kontaktu. Z jejich soužití se nenarodily žádné děti. [obec] rozvratu spočívá v odlišných představách manželů o manželství. Manželka si brala manžela, aby s ním mohla žít a měla ho ráda. Pro manžela bylo naopak důležité uzavřením manželství získat vízum k pobytu v ČR. Když se mu získat vízum nepodařilo, jeho zájem o manželku opadl. Protože byly naplněny podmínky § 755 odst. 1 o. z., soud manželství rozvedl. 8. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 144 o.s.ř. Oba účastníci se vzdali práva na náhradu nákladů řízení.