§ 47 zákon o mezinárodním právu soukromém – Poměry mezi manžely
Zákon o mezinárodním právu soukromém · 91/2012 Sb. · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 47 zákona o mezinárodním právu soukromém určuje, kdy mají české soudy pravomoc rozhodovat o rozvodu, neplatnosti manželství nebo o tom, zda manželství existuje, a to zejména v situacích s mezinárodním prvkem. České soudy mohou rozhodovat o rozvodu, neplatnosti manželství nebo určení existence manželství, pokud je jeden z manželů českým občanem nebo má žalovaný obvyklý pobyt v České republice. (§ 47 zákona č. 91/2012 Sb., zákon o mezinárodním právu soukromém, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
- Předmět úpravy: Poměry mezi manžely
- Týká se: manžel, soud, žalobce, žalovaný
- Lhůta nebo doba (odst. 2): „…má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.“
- Judikatura: na § 47 odkazuje 1 soudní rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Znění: aktuální úplné znění podle Sbírky zákonů (e-Sbírka), stav databáze k
- Zdroj: e-Sbírka, 91/2012 Sb.
(1) Nestanoví-li mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie něco jiného, stačí k založení pravomoci českých soudů k řízení o rozvodu manželství, neplatnosti manželství a určení, zda tu manželství je či není, jestliže je jeden z manželů státním občanem České republiky, nebo jestliže žalovaný má v České republice obvyklý pobyt.
(2) Jsou-li manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v České republice ani v jiném členském státě Evropské unie a ani není občanem členského státu Evropské unie a nemá domicil ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska nebo v Irsku, je pravomoc českých soudů ve věcech uvedených v odstavci 1 dána, jestliže
a) oba manželé měli v České republice obvyklý pobyt a žalobce má ještě obvyklý pobyt v České republice,
b) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a druhý manžel se připojil k návrhu, nebo
c) žalobce má obvyklý pobyt v České republice a měl tento obvyklý pobyt nejméně po dobu jednoho roku bezprostředně před podáním žaloby.
(3) Pro řízení o vyživovací povinnosti mezi manžely a mezi bývalými manžely se pravomoc českých soudů určuje podle přímo použitelného předpisu Evropské unie2).
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- České soudy mohou rozhodovat o rozvodu, neplatnosti manželství nebo určení existence manželství, pokud je jeden z manželů českým občanem nebo má žalovaný obvyklý pobyt v České republice.
- Pokud jsou manželé cizinci a žalovaný nemá obvyklý pobyt v ČR ani v jiném členském státě EU, ani není občanem členského státu EU, ani nemá domicil ve Spojeném království nebo Irsku, české soudy mohou rozhodovat, jestliže oba manželé měli v ČR obvyklý pobyt a žalobce ho stále má, nebo se druhý manžel připojil k návrhu žalobce s obvyklým pobytem v ČR, nebo žalobce s obvyklým pobytem v ČR měl tento pobyt nejméně rok před podáním žaloby.
- Pro řízení o výživném mezi manžely nebo bývalými manžely se pravomoc českých soudů řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie.
Na co si dát pozor
- Ustanovení paragrafu se uplatní, pokud mezinárodní smlouva nebo přímo použitelný předpis Evropské unie nestanoví něco jiného.
- Pro cizince bez vazby na EU je pravomoc českých soudů podmíněna specifickými kritérii týkajícími se obvyklého pobytu.
- Pravidla pro výživné se liší od pravidel pro rozvod a neplatnost manželství.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 47
Jak soudy aplikují § 47
… tak dospěl k závěru, že ačkoliv je dána mezinárodní příslušnost soudů České republiky podle čl. 3 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 2201/2003 ze dne 27. listopadu 2003 o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1347/2000 i dle § 47 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, nelze určit místně příslušný soud.