7 C 249/2023-8 — Okresní soud v Jičíně

Manželka se žalobou podanou u soudu domáhala rozvodu manželství. Manžel se k rozvodu připojil. V průběhu řízení bylo oddacím listem prokázáno, že manželství účastníci uzavřeli dne 19. 6. 1999 před [stát. instituce]. Manželka do manželství vstupovala jako svobodná, u manžela se jednalo o druhé manželství. Oba manželé jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se narodily dvě dnes již zletilé děti, a to dne [datum] dcera [jméno] a dne 20. 12. 2002 syn [jméno]. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že jejich manželství je již 20 měsíců zcela nefunkční. Manželka v březnu 2022 se ze společné domácnosti odstěhovala, od té doby k obnovení soužití nedošlo, v současné době to ani z jedné strany nepřipadá v úvahu. Oba manželé považují manželství za zcela rozvrácené. Příčinou rozpadu jejich vztahu jsou dle názoru soudu vzájemné názorové rozpory a neshody týkající se společného soužití. Soud ve věci rozhodl dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. V průběhu řízení byl zcela jednoznačně prokázán trvalý a nenapravitelný rozvrat manželství bez naděje na jeho obnovení. S ohledem na postoj obou manželů, kteří na rozvodu manželství trvají, má soud za to, že jsou dány podmínky pro povolení rozvodu, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku. Soud neshledal důvody uvedené v ustanovení § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 23 zák. č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, navíc oba účastníci se práva na náhradu nákladů řízení vzdali.