7 C 89/2020-226 — Okresní soud v Jičíně

1. Žalobce se žalobou podanou u soudu dne 31. 5. 2020 domáhal vydání rozsudku, kterým by byla každému ze žalovaných uložena povinnost zaplatit mu částku 3 000 Kč měsíčně za dobu od 31. 5. 2017 do právní moci rozsudku, kterým bylo vypořádáno jeho společné jmění s bývalou manželkou [jméno] [příjmení], tj. do dne 1. 11. 2019. Žalobce tvrdil, že měl ve společném jmění s bývalou manželkou [jméno] [příjmení] dům [adresa] spolu s dílnou, kůlnou, pozemky a vším, co k nemovitostem náleží. Jeho ideální polovinu nemovitostí po celou žalovanou dobu využívali, v nemovitostech bydleli a žili žalovaní, aniž by mezi jím a žalovanými existoval nějaký smluvní vztah. Žalobce se žalobou domáhá vydání bezdůvodného obohacení za dobu od 31. 5. 2017 do 1. 11. 2019, které ani přes jeho výzvu žalovaní nezaplatili. 2. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se žalobou nesouhlasil a navrhoval její zamítnutí. Tvrdil, že žalobce je jeho otec. V domě na adrese [obec] rodina žila od roku 1998 do roku 2010, kdy si otec našel známost s jinou ženou a následně se odstěhoval. V domě zůstali bydlet on spolu s matkou a sestrou [jméno], nar. 2005 a [jméno] nar. 1995. Dále tvrdil, že od roku 2017 do [obec] jezdil, na víkendy spolu s přítelkyní, přespávali v jeho pokoji. Většinu času ale trávil u přítelkyně v [obec]. 3. Žalovaný [celé jméno žalovaného] se žalobou nesouhlasil a rovněž navrhoval její zamítnutí. Tvrdil, že bývalá manželka žalobce paní [jméno] [příjmení] je jeho přítelkyně, znají se od roku 2012. Zpočátku jezdil za ní na návštěvy, od počátku roku 2019 v domě s ní bydlí. Nikdy neměl s nikým uzavřenou žádnou nájemní smlouvu. Poukázal na to, že žalobce se o nemovitosti nestaral, s opravami domu pomáhal paní [příjmení] on, po žalobci jakožto spoluvlastníkovi nemovitosti nikdy žádné finance nechtěl. Žalobce od roku 2017 v nemovitosti v [obec] nebyl. 4. Soud ve věci nařídil jednání na 7. 2. 2023 (před tím nařízená jednání na dny 13. 10. 2021 – pracovní neschopnost soudkyně; 28. 6. 2022 - 24. 6. 2022 žalobce požádal o odročení z důvodu volby obecné zmocněnkyně, která se potřebovala seznámit se spisem; 5. 10. 2022 – 3. 10. 2022 žalobce požádal o odročení z důvodu zdravotních, 3. 10. 2022 extrakce„ zubu moudrosti“, byla odročena). Dne 6. 2. 2022 v 22: 20:51 hodin žalobce soudu sdělil, že je nemocný a nepřeje si, aby se jednalo bez jeho přítomnosti. Žádný doklad prokazující jeho zdravotní indispozici, pro kterou by se nemohl zúčastnit jednání, soudu nedoložil, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti – žalobce s touto možností v závěru svého podání ze dne 6. 2. 2023 i počítal. 5. Pod sp. zn. 4 C 1/2014 u zdejšího soudu probíhalo řízení ve věci žalobce [celé jméno žalobce] proti žalované [jméno] [příjmení] o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Manželství [příjmení] uzavřené dne 21. 8. 1993 zaniklo dnem 18. 10. 2013, kdy nabyl právní moci rozsudek čj. 6 C 64/2010 – 76, kterým bylo jejich manželství rozvedeno. Předmětem vypořádání společného jmění byly mimo jiné i nemovité věci zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Královéhradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín pro obec a kat. území [obec], tj. pozemek parc. č. st. [anonymizováno], jehož součástí je dům [adresa], pozemek parc. [číslo] – zahrada v hodnotě 2 630 000 Kč. Rozsudkem soudu ze dne 17. 9. 2019 čj. 4 C 1/2014-306 byly předmětné nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví žalované [jméno] [příjmení]. Rozsudek nabyl právní moci dne 1. 11. 2019. 6. Žalovaný navrhl provedení důkazu znaleckým posudkem [číslo] 2017 vyhotoveným Ing. [jméno] [příjmení] v rámci řízení sp. zn. 4 C 1/2014 ve věci vypořádání společného jmění bývalých manželů [příjmení] dne 18. 6. 2017, v němž znalec stanovil obvyklou cenu nemovitých věcí, tj. pozemku parc. č. st. 19 s domem [adresa], zděné kůlny, dílny, kotce pro psa a pozemků s porosty celkovou částkou 2 630 000 Kč. 7. Dnem 31. 12. 2019 je datována emailová zpráva psaná žalobcem a adresovaná žalovaným, kde žalobce žalované upozorňuje na to, že užívali jeho polovinu domu a vyzývá je k úhradě tržního nájemného s tím, že pokud tak učiní do 15 dnů, nebude jim účtovat úrok z prodlení. Upozornění žalovaným zaslal i písemně – viz podací lístek. 8. [jméno] [příjmení] – bývalá manželka žalobce do úředního záznamu o podaném vysvětlení na policii uvedla, že ve společné domácnosti v rodinném domě [adresa] v [obec] bydlí spolu s přítelem [celé jméno žalovaného], dcerou [jméno]. V domě bydlí i syn [jméno] s přítelkyní – ti obývají jednu místnost. Na úředním záznamu není uveden datum, pouze rukou je na něm napsáno 14. 2. 2019. 9. Žalovaný soudu předložil výzvu ze dne 10. 2. 2020 adresovaná žalovanému [celé jméno žalovaného] k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 72 600 Kč, tj. 2 200 Kč měsíčně za dobu posledních tří let před datem výzvy, a to do deseti dnů. Výzva obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu v případě, že ve stanovené lhůtě nebude dluh zaplacen. Výzva byla žalovanému doručena dne 13. 2. 2020, což je prokázáno připojenou doručenkou. 10. Žalovaný byla soudu předložena výzva ze dne 10. 2. 2020 adresovaná žalovanému [celé jméno žalovaného] k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 72 600 Kč, tj. 2 200 Kč měsíčně za dobu posledních tří let před datem výzvy, a to do deseti dnů. Výzva obsahuje upozornění na soudní vymáhání dluhu v případě, že ve stanovené lhůtě nebude dluh zaplacen. Výzva byla žalovanému doručena dne 13. 2. 2020, což je prokázáno připojenou doručenkou. 11. Předchozí výzva byla žalovaným doručena dne 8. 1. 2020 (viz doručenky) Na tuto výzvu žalovaný [celé jméno žalovaného] reagoval dopisem ze dne 8. 1. 2020. Žalovaný odmítl žalobci platit jakoukoliv částku nájemného, uvedl, že žádná nájemní smlouva mezi ním a žalobce nikdy nevznikla. Současně se podivoval nad tím, že žalobce požaduje nájemné od svého syna. Žalobci i sdělil, že přítelkyně žalovaného [celé jméno žalovaného] v domě nebydlela a nebydlí. 12. Ze strany žalobce byla soudu předložena fotodokumentace, kdy žalovaní při jednání soudu potvrdili, že se jedná o prostory či okolí domu [adresa], motocykly a automobily zachycené na fotografiích jsou nebo byly ve vlastnictví žalovaných či [jméno] [příjmení]. 13. Žalovaný [celé jméno žalovaného] při jednání soudu uvedl, že v [obec] bydlí od počátku roku 2019 jako druh [jméno] [příjmení]. Žalobce do [obec] jezdil pro dceru [jméno] do roku 2017, poté pokud do [obec] přijel, tak si pořizoval fotografie přes plot. Žalobce se na celkových opravách domu, které proběhly po rozvodu manželství [příjmení], nijak nepodílel. S opravami paní [příjmení] pomáhal on. 14. Žalovaný [celé jméno žalovaného] uvedl, že v domě bydlel od mala. V rozhodném období v domě bydlel, občas ho tam navštěvovala o víkendu přítelkyně, přespávali v pokoji, který mu v minulosti sloužil jako dětský pokoj. Od roku 2020 bydlí v [obec]. V minulém volebním období byl členem zastupitelstva obce. 15. Svědkyně [jméno] [příjmení] – bývalá manželka žalobce ve své svědecké výpovědi uvedla, že žalovaný [jméno] je jejím synem, žalovaný [celé jméno žalovaného] její přítel. Syn od malička užíval dětský pokoj, v něm v minulosti přespával i se svou přítelkyní, pokud přijeli na víkend. Přítel v [obec] bydlí od roku 2019, tj. od doby po úmrtí jeho rodičů. Předtím bydlel v [obec], v [příjmení] pouze občas přespal. Přítel dům udržuje, opravuje, prováděl rekonstrukční práce, žalobce se na těchto pracích nepodílel. Žalobce od roku 2017, kdy má zákaz styku s dcerou [jméno], do [obec] nejezdí. 16. Výše citovaným rozsudkem bylo zcela jednoznačně prokázáno, že dům [adresa] spolu s pozemky a příslušenstvím v [obec] tvořil součást společného jmění manželů, které zaniklo rozvodem manželů [příjmení] ke dni 18. 10. 2013. Dne 2. 11. 2019 nabyl právní moci rozsudek zdejšího soudu čj. 4 C 1/2014 – 306 ze dne 17. 9. 2019, kterým bylo vypořádáno společné jmění manželů a kterým byly předmětné nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví [jméno] [příjmení]. 17. Ustanovení § 736 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) stanoví, že dokud není zaniklé společné jmění manželů vypořádáno, platí pro něho přiměřeně ustanovení o společném jmění manželů. 18. Žalobce požaduje po žalovaných bezdůvodné obohacení po dobu od 31. 5. 2017 do 1. 11. 2019, tj. do dne předcházejícími dni právní moci rozsudku o vypořádání společného jmění [anonymizováno]. 19. Institut společného jmění manželů je založen na zásadě, že věci, které ho tvoří, patří oběma spoluvlastníkům bez určení jejich podílů, tzn. že každý z manželů resp. do vypořádání společného jmění každý z bývalých manželů, je vlastníkem celé věci, přičemž jeho vlastnické právo je omezeno stejným vlastnickým právem druhého manžela. Toto plyne i z ustanovení § 1117 o.z., podle něhož každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 20. Dle § 1012 o.z. má vlastník právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit, tzn. má právo v mezích právního řádu věc