7 C 191/2023 — Okresní soud v Jičíně

1. Manželka se žalobou podanou u soudu domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno její manželství. Tvrdila, že jejich manželství prochází dlouhou dobu krizí, s manželem měli velké nesrovnalosti, manželovi se nelíbila občasná pomoc jejích rodičů zejména po narození dcery. Po jejím návratu do zaměstnání na ni manžel začal žárlit, přidaly se i nesrovnalosti ohledně financí. S manželem se hádali, a to i před nezletilou dcerou. Vše vyvrcholilo tím, že ji i s dcerou manžel začal vyhazovat z domu, takže se ona nakonec rozhodla a i s dcerou odešla. Nejprve k rodičům a poté si našla bydlení v nájemním bytě. Manželství považuje za zcela rozvrácené, k manželovi nemá důvěru, ztratila k němu veškerý citový vztah, obnovení soužití s ním odmítá. 2. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasil a navrhoval zamítnutí žaloby. Svůj nesouhlas s rozvodem odůvodnil zájmem nezletilé dcery. Myslí si, že manželce nikdy neublížil, nechápe, proč s ním manželka nechce obnovit soužití. 3. Z oddacího listu a občanských průkazů manželů vzal soud za prokázané, že účastníci manželství uzavřeli dne 8. 9. 2018 před [stát. instituce] na hradě [obec]. Oba manželé vstupovali do manželství jako svobodní, oba jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se dne 27. 5. 2019 narodila dcera [jméno]. 4. Rodičovská odpovědnost k nezl. [jméno] byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 18. 12. 2023 čj. 30 Nc 2993/2023-46 a to tak, že tímto rozsudkem byla schválena mezi rodiči uzavřená dohoda, na základě které byla nezl. [jméno] svěřena do péče matky s tím, že otec se zavázal platit na dceru výživné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne 18. 12. 2023. 5. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že jejich manželství bylo zpočátku spokojené. První problémy nastaly po narození dcery, kdy veškerá péče o ni zůstala na ní. Pomáhali jí její rodiče, což se manželovi nelíbilo. Další zhoršení vztahů nastalo poté, co nastoupila do zaměstnání, manžel na ni začal žárlit. Problémy měli i ve finanční oblasti, dcera byla často [anonymizováno], ona byla s ní na ošetřování, peníze jí manžel dával až poté, co ho opakovaně prosila, jinak byla podporována svými rodiči. Postupem doby se vztahy mezi ní a manželem vyhrotily natolik, že manžel se vůči ní dopouštěl i drobného fyzického násilí, opakovaně ji i s dcerou vyhazoval z domu, říkal, když se jí něco nelíbí, tak ať se sbalí a vypadne a holku si vezme s sebou. Nefunkční vztah mezi nimi byl i důvodem, že se rozhodla pro interrupci poté, co v březnu 2022 otěhotněla. Vyhrocené hádky, které probíhaly i před dcerou, vyhrožování ze strany manžela, to vše bylo důvodem, že nakonec ze společné domácnosti odešla. Od rozpadu společné domácnosti k žádnému pokusu o obnovení soužití z její strany již nedošlo, soužití s manželem rezolutně odmítá, nemůže žít s člověkem, ke kterému ztratila jakoukoli citovou vazbu, se kterým se necítí jistě, ke kterému nemá důvěru. Žije sama s dcerou. Kontakt mezi otcem a dcerou funguje bez problémů, stejně tak se dcera stýká a rodiči manžela. Dcera je spokojená, je šťastná, na rozdíl od dřívějška nyní žije v klidu a nežije v každodenních hádkách mezi rodiči. Žádný majetek si za trvání manželství nepořídili. 6. Manžel jako účastník řízení vypověděl, že on s rozvodem manželství nesouhlasí. Manželství chce zachovat kvůli zájmu nezletilé dcery, vadí mu, že když přijde domů, dcera tam není. Jinak jeho vztah s dcerou jakož i vztah jeho rodičů s dcerou je bezproblémový. Manžel připustil, že se s manželkou občas pohádali, ale dle jeho názoru i přes tyto hádky mohli dát vztah dohromady. Myslí si, že až tak k manželce agresivní nebyl. Připustil, že manželku s dcerou z domu vyhazoval, ale tehdy to nemyslel doslovně. Myslí si, že manželce s výchovou dcery pomáhal, dceři se věnoval, ale chodil do práce, kde občas byly problémy, on chodil domů nervózní, což se projevilo v jejich vztahu. Přiznal, že je žárlivý člověk, jako každý jiný muž si manželku hlídal, důvod k žárlivosti dle jeho názoru měl, ale důvodem nebyl vztah manželky s jiným mužem. Žárlivost dle jeho názoru byla i jedním z důvodů, proč od něho manželka odešla. Dalším důvodem bylo to, že manželka dala trochu na názor jejích rodičů, se kterými on nikdy dobrý vztah neměl. Co se týče financí, každý měl svůj vlastní účet. Nemyslí si, že manželce, když si řekla, peníze nedal. Poté, co manželka odešla ze společné domácnosti, on zkoušel, aby se vrátila, ona ale nechtěla. 7. Soud ve věci rozhodl dle § 755 zákona č. 89/2013 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. <i>8. Dle odst. 2 písm. a) o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody.</i> 9. Po zhodnocení shora zjištěných a prokázaných skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky citovaného ustanovení zákona pro zrušení manželství rozvodem. 10. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků prochází několikaletou krizí. Manželství účastníci uzavřeli v září 2018. Již necelý rok po jeho uzavření mezi nimi začaly spory týkající se výchovy narozené dcery. O dceru se starala manželka za pomocí svých rodičů, což manželovi vadilo, i když jak uvedl, se snažil být tolerantní a na výchově dcery se také podílel, neuvedl jakým způsobem. Po překonání prvních obtíží zvrat ve vztahu mezi manželi nastal v době nástupu manželky do zaměstnání. Manžel na ni začal žárlit, dle něho důvodně – manželku hlídal, uvedl, že to tak dělá každý manžel. Vztah manželky s jiným mužem v tom nebyl. Manželé hospodařili každý se svým účtem, manželka, protože byla často na ošetřování, neboť dcera bývala nemocná, občas neměla dostatek financí, manžel jí je dal až na její prosbu. Vypomáhali jí i její rodiče, což manžel opět nelibě nesl. Mezi manželi vznikaly velké konflikty, hádky se odehrávaly i před dcerou. Vůči manželce se manžel dopouštěl i drobného fyzického násilí, což on ostatně i přiznal, když uvedl, že až tak k manželce agresivní nebyl. Vše vyvrcholilo tím, že manžel opakovaně vyhazoval manželku i s dcerou z domu. Manžel toto potvrdil, nyní však uvádí, že to nemyslel doslovně. Manželka ztratila k manželovi veškerý citový vztah a 22. 7. 2023 i s dcerou ze společné domácnosti odešla. Tento její odchod byl definitivní, obnovení soužití s manželem rezolutně odmítá, tvrdí, že nemůže žít s mužem, ke kterému ztratila veškeré citové vazby, ke kterému nemá důvěru. 11. Manželství účastníků s ohledem na shora uvedené soud považuje za zcela rozvrácené, bez možnosti jeho obnovení. I když manžel, jak uvedl, zkoušel, aby se k němu manželka vrátila, ona toto odmítla. I ke dni rozhodnutí soudu manželka na rozvodu manželství trvá, k manželovi se za žádnou cenu nechce vrátit. Hlavní příčinu rozpadu manželství soud považuje rozdílnost povah manželů, rozdílnost názorů na vedení společného života, žárlivost manžela, finanční nesrovnalosti. 12. Manžel s rozvodem manželství nesouhlasí, když tvrdí, že rozvod není v souladu se zájmy nezletilé dcery. S tímto jeho názorem soud nesouhlasí. Výpověďmi manželů bylo prokázáno, že v době společného soužití se manželé dohadovali, hádky byly někdy vyhrocené, probíhaly za přítomnosti dcery. Dcera tehdy žila v každodenních hádkách mezi rodiči, v prostředí plném napětí. V současné době – poté, co manželka i dcerou od manžela odešla, dcera žije v klidném prostřední spolu s matkou. S otcem se bez problémů stýká, a to nejen s ním, ale i s jeho rodiči. Styk probíhá pohodově, dcera se na návštěvy u otce i prarodičů těší, je šťastná. Zákon stanoví, že rozvod manželství nemůže být v rozporu se zájmy nezletilých dětí rodičů. Tato podmínka je v dané věci naplněna. 13. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Navíc se tohoto práva oba manželé vzdali.