7 C 2/2024-11 — Okresní soud v Jičíně

1. Manželka se žalobou podanou u soudu dne 4. 1. 2024 domáhala vydání rozsudku, kterým by bylo rozvedeno její manželství. Tvrdila, že jejich soužití procházelo poslední dobu krizí, od Silvestra 2023 nebydlí spolu. O obnovení soužití nemá zájem. 2. Manžel s rozvodem manželství souhlasil. 3. Z oddacího listu a občanských průkazů manželů vzal soud za prokázané, že účastníci manželství uzavřeli dne 18. 11. 1988 před tehdejším Obvodním národním výborem v [obec a číslo]. U obou manželů se jednalo o druhé manželství, oba jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se dne 30. 3. 1994 narodila dcera [jméno]. 4. Manželka jako účastnice řízení vypověděla, že jejich manželství bylo spokojené Postupem času se jejich vztah však měnil, změnu dle jejího názoru ovlivnilo podnikání manžela v oboru autobusové dopravy. Poslední 2 – 3 roky manželství nefunguje. Vznikaly mezi nimi neshody finančního rázu. Manžel jí nedával peníze na domácnost, na studium dcery. Všechno hradila sama. Když se ohradila, vznikala mezi nimi nedorozumění. Vztah se vyhrotil v srpnu 2023, kdy přestali vést s manželem společnou domácnost, na konci roku 2023 ze společné domácnosti odešla. Od té doby se s manželem nekontaktovali. Soužití neobnovili, ona o obnovení soužití nemá zájem. Citový vztah k manželovi nemá. O rozdělení majetku se zatím nedohodli. 5. Manžel jako účastník řízení vypověděl, že on s rozvodem manželství souhlasí. Potvrdil, že jejich manželství je nespokojené poslední cca tři roky, potvrdil nesrovnalosti finančního rázu. Tvrdil, že peníze, které vydělal, dával do opravy rodinného domu, který zakoupili a v němž žili, nakoupili auta. Peníze na domácnost ukládali na společný účet, každý zpočátku dával stejnou částku, později tam více přispíval on. Poslední půl rok si manželka žila po svém, on vždy našel od ní pouze lístek, že odjela a kdy se vrátí. Na výročí jejich svatby odjela na výlet do Německa. Potvrdil, že manželka na [jméno] 2023 odešla ze společné domácnosti, on nepátral, kam odešla. Tento odchod považuje za definitivní, obnovit soužití s ní nechce. O rozdělení majetku se zatím nedohodli. 6. Soud ve věci rozhodl dle § 755 zákona č. 89/2013 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle § 755 odst. 1 o.z. manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Po zhodnocení shora zjištěných a prokázaných skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky citovaného ustanovení zákona pro zrušení manželství rozvodem. 8. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků prochází zhruba tříletou krizí, která vyvrcholila v druhé polovině roku 2023 a následně na Silvestra 2023, kdy manželka ze společné domácnosti definitivně odešla. Ani jeden z manželů k druhému nemá citový vztah, ani jeden z nich nechce s tím druhým obnovit soužití, nikdo se o obnovení soužití nepokusil. Manželka na rozvodu manželství trvá, manžel s ním souhlasí. 9. Manželství účastníků s ohledem na shora uvedený postoj manželů soud považuje za zcela rozvrácené, bez možnosti jeho obnovení. Ani jeden z manželů se po dobu odloučení nepokusil obnovit soužití, manžel uvedl, že ho ani nezajímá, kam manželka odešla. Hlavní příčinu rozpadu manželství soud spatřuje ve ztrátě citové náklonosti, v problémech ohledně finančního hospodaření, ohledně trávení volného času, v rozdílnosti názorů na společný život. 10. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení vychází z ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), podle něhož bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Navíc se tohoto práva oba manželé vzdali.