7 C 36/2024-11 — Okresní soud v Jičíně

1. Manželé se společným návrhem podaným u soudu domáhali rozvodu manželství. 2. V průběhu řízení bylo oddacím listem a občanskými průkazy prokázáno, že manželství účastníci uzavřeli dne 20. 8. 2011 před [stát. instituce]. Oba manželé do něho vstupovali jako svobodní, oba jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se narodily dvě děti, z toho dosud nezletilá dcera [obec], [datum narození]. 3. Rodičovská odpovědnost k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 10. 2023, č. j. 30 Nc 2977/2023-47. Tímto rozsudkem byla schválena mezi rodiči uzavřená dohoda, na základě které byla nezletilá [příjmení] pro dobu po rozvodu svěřena do střídavé péče obou rodičů s tím, že otec se zavázal platit na dceru výživné ve výši 5.900 Kč měsíčně, matce se výživné neurčilo. Rozsudek nabyl právní moci dne 24. 10. 2023. 4. Manželé jako účastníci řízení shodně vypověděli, že jejich manželství již několik prochází krizí, která vyvrcholila v září 2022, kdy došlo k definitivnímu rozpadu společného soužití. Manželka tehdy ze společné domácnosti odešla. Od té doby k obnovení soužití nedošlo. Žádný z manželů se o to ani nepokusil. V současné době oba manželé soužití odmítají. Manželství považují za rozvrácené. Hlavní příčinu rozpadu vztahu spatřují v tom, že volný čas trávili odděleně, každý se věnoval práci, manželé si přestali rozumět, což vedlo k jejich vzájemnému citovému odcizení. <i>5. Soud ve věci rozhodoval dle § 755 zákona č. 89/22012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) Podle odst. 1tohoto ustanovení manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.</i> 6. Po zhodnocení shora uvedených skutečností dospěl soud zcela jednoznačně k závěru, že v daném případě jsou dány podmínky pro povolení rozvodu manželství, tak jak je má na mysli výše citované ustanovení zákona, a proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I tohoto rozsudku. 7. Soud neshledal žádné mimořádné důvody uvedené v ustanovení § 755 odst. 2 o.z., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno. Podle tohoto ustanovení přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu <i>a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, nebo</i> <i>b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.</i> 8. Výrok soudu ohledně náhrady nákladů řízení má oporu v ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, podle něhož v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení. Navíc se práva na náhradu nákladů řízení oba manželé vzdali.