7 C 69/2024-16 — Okresní soud v Jičíně

Manželé se žalobou podanou u soudu domáhali rozvodu manželství.V průběhu řízení bylo shodnými tvrzeními účastníků a oddacím listem prokázáno, že manželství účastníci uzavřeli dne 18.6.2016 před , právnická osoba, ve , Anonymizováno, , adresa, . U obou se jednalo o první manželství, oba manželé jsou české národnosti, státní příslušníci České republiky. Z jejich soužití se narodila dosud nezletilá dcera , Anonymizováno, , a to dne , datum, .Rodičovská odpovědnost k nezletilé dceři pro dobu po rozvodu byla upravena rozsudkem Okresního soudu v Jičíně ze dne 27.5.2024 č. j. , spisová značka, . Tímto rozsudkem byla schválena mezi rodiči uzavřená dohoda, na základě které byla nezletilá pro dobu po rozvodu svěřena do střídavé péče rodičů s tím, že otec se zavázal platit na dceru výživné, a to ve výši 5 000 Kč měsíčně. Matce nebylo výživné stanoveno. Rozsudek nabyl právní moci dne 27.5.2024.Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že jejich manželství prochází dlouhodobou krizí, která vyvrcholila v září 2022, kdy se manžel ze společné domácnosti odstěhoval. Od té doby k obnovení soužití nedošlo, ani nikdo z manželů se o to nepokusil. V současné době ani jeden z manželů o obnovení soužití nemá zájem, oba považují manželství za rozvrácené. Za hlavní příčinu rozpadu jejich vztahu soud považuje rozdílné názory. O vypořádání majetku se manželé dohodli ústně.Soud ve věci rozhodl dle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, podle něhož manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. V průběhu řízení byl zcela jednoznačně prokázán trvalý rozvrat manželství účastníků, jehož hlavní důvod je uveden shora. Obnovení soužití obě strany odmítají. S ohledem na postoj obou manželů, kdy oba trvají na rozvodu manželství, soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku ad I. tohoto rozsudku. Soud neshledal důvody uvedené v ustanovení § 755 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., pro které by manželství nemohlo být rozvedeno.O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z.ř.s.“) tak, že žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nemá. Navíc se tohoto práva oba účastníci vzdali.