4 C 212/2020-24 — Okresní soud v Jeseníku

Podle ust. § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, soud v odůvodnění tohoto rozsudku uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci, neboť jde o rozsudek, proti němuž není odvolání přípustné. Předmětem tohoto řízení zahájeného návrhem doručeným soudu dne [datum] je žaloba o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, kterou žalobce odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši [částka], který měl být splacen do [datum] spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvu o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřenou mezi původním věřitelem a postupitelem [právnická osoba] jako postupníkem a novým věřitelem. V žalobě žalobce neuvedl skutková tvrzení, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Na výzvu soudu žalobce doplnil, že úvěruschopnost žalovaného ověřoval původní věřitel výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji, když klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doloženými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí [částka]. Půjčky jsou poskytovány tak, aby vrácená částka v době splatnosti byla maximálně ve výši 90 % rozdílu výdajů a příjmů. Dále byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR, [příjmení], CRKI, EUCB. Na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně platební schopnosti a bylo tak vyhověno žádosti o úvěr. Žalovaný se ve věci vyjádřil při jednání soudu dne [datum] tak, že rozhodnutí ponechává na úvaze soudu, když částku ve výši [částka] si vypůjčil, o vrácení poplatku nechť rozhodne soud. Žalobce se jednání nezúčastnil a z nepřítomnosti se omluvil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobce [právnická osoba] uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu číslo B [číslo] nazvanou smlouva o úvěru, dle které se [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému částku [částka] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit do [datum] a zaplatit poplatek ve výši [částka]. [příjmení] [částka] byla dne [datum] převedena na účet žalovaného číslo [bankovní účet] Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo sděleno žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Předžalobní upomínkou z [datum] podanou k poštovní přepravě téhož dne zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky do tří dnů s tím, že pokud tak neučiní, bude podána žaloba. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 2991 odst. 2 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V projednávané věci bylo povinností právního předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru náležitě posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr. Žalobce v řízení neunesl břemeno důkazní, že právní předchůdce žalobce posoudil řádně úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru a nezjistil důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, v takovém případě nebyla pak platně uzavřena smlouva o úvěru. V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka], nárok žalobce tak byl posouzen jako nárok na vydání plnění z bezdůvodného obohacení a žalobce, kterému byla pohledávka za žalovaným postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, má právo na vrácení toho, co bylo žalovanému plněno. Bezdůvodné obohacení žalovaného činí částku [částka]. Žalobce má také nárok na úrok z prodlení z dlužné částky [částka] podle ustanovení § 1970 o.z., soud proto žalobě zčásti vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9% ročně, ve zbývající části žalobu jakou nedůvodnou zamítl, jak uvedeno v odst. I. a II. výroku tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na jejich náhradu, když žalovaný byl úspěšný co do částky [částka], žalobce co do částky [částka], žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto, jak uvedeno v odst. III. výroku tohoto rozsudku. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena třídenní dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro stanovení lhůty delší či povolení splátek nebyly shledány důvody.