13 C 149/2021-61 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne 27. 1. 2021) se žalobce na žalovaném domáhá zaplacení částky 60 000 Kč s příslušenstvím. Podle žalobce žalovaný žalobci dluží z titulu nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa], částku 430 000 Kč. Žalovaný dne 15. 7. 2020 svůj dluh vůči žalobci písemně uznal a zavázal se jej uhradit ve dvou splátkách, ve výši 215 000 Kč do 31. 7. 2020 a ve výši 215 000 Kč do 31. 8. 2020, přičemž žalovaný uhradil žalobci dne 4. 8. 2020 pouze částku 150 000 Kč. Žalovaný v tomto řízení pak požaduje pouze část jeho nároku ve shora uvedené výši. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, neboť žalobci ničeho nedluží, žádný závazek žalovaného vůči žalobci nikdy nevznikl, neexistuje, a proto ani nemohlo dojít k platnému uznání dluhu. 3. Ze smlouvy o úschově a správě kupní ceny, uzavřené dne 5. 11. 2018 mezi [jméno] [příjmení] (coby prodávajícím a příjemcem), [jméno] [příjmení] (coby kupujícím a složitelem) a žalovaným (coby zprostředkovatelem a správcem kupní ceny) bylo zjištěno, že předmětem této smlouvy bylo zajištění úhrady části kupní ceny ve výši 2 400 000 Kč, a to v souvislosti prodejem mj. bytové jednotky [číslo] v 7. NP budovy [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo]. 4. Z kupní smlouvy, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (coby prodávajícím), [jméno] [příjmení] (coby kupujícím) a žalovaným (coby zprostředkovatelem) bylo zjištěno, že předmětem této smlouvy byl převod vlastnického práva mj. k bytové jednotce [číslo] v 7. NP budovy [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] to za cenu 2 450 000 Kč, která měla být uhrazena z úschovního účtu. 5. Z uznání dluhu a dohody o splátkách, uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 26. 9. 2019, bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 700 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Strany této dohody se dohodly na úhradě dluhu ve dvou splátkách po 350 000 Kč, splatných k 30. 9. 2019 a k 31. 10. 2019. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek, uzavřené dne 4. 5. 2020, mezi [jméno] [příjmení], [rodné číslo] (jako postupitelem) a žalobcem (jako postupníkem), a z dodatku 1 k této smlově bylo zjištěno, že [příjmení] [příjmení] žalobci postoupil pohledávku za žalovaným ve výši 500 000 Kč, a to z titulu nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úschově a správě kupní ceny a z kupní smlouvy. 7. Z uznání dluhu a dohody o splátkách, uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 26. 5. 2020, bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 399 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Účastnící se dohodli na úhradě dluhu ve dvou splátkách, jedné ve výši 150 000 Kč, splatné k 15. 6. 2020 a druhé ve výši 249 999 Kč splatné k 30. 6. 2020. Účastníci svým podpisem stvrdili, že tímto uznáním se ruší uznání dluhu ze dne 26. 9. 2019 vůči původnímu věřiteli, [jméno] [příjmení], na základě postoupení pohledávky na nového věřitele (žalobce) ze dne 4. 5. 2020. 8. Z uznání dluhu a dohody o splátkách, uzavřené mezi žalobcem (jako věřitelem) a žalovaným (jako dlužníkem) dne 15. 7. 2020, bylo zjištěno, že žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 430 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Účastnící se dohodli na úhradě dluhu ve dvou splátkách po 215 000 Kč, splatných k 31. 7. 2020 a k 31. 8. 2020. Účastníci svým podpisem stvrdili, že tímto uznáním se ruší uznání dluhu ze dne 26. 5. 2020. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 430 000 Kč nejpozději do 14. 12. 2020. Žalovaný byl upozorněn na možnost uplatnění tohoto nároku u soudu. <b>10. O skutkovém stavu učinil soud následující závěr:</b> 11. Mezi [jméno] [příjmení] (coby prodávajícím, příjemcem), [jméno] [příjmení] (coby kupujícím, složitelem) a žalovaným (coby zprostředkovatelem, správcem kupní ceny) byla uzavřena smlouva o úschově a správě kupní ceny a kupní smlouva, jejichž předmětem byl prodej a způsob úhrady kupní ceny mj. bytové jednotky [číslo] v 7. NP budovy [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo]. Kupní cena ve výši 2 450 000 Kč měla být uhrazena z úschovního účtu, vedeného žalovaným. 12. Dne 26. 9. 2019 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 700 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Strany této dohody se dohodly na úhradě dluhu ve dvou splátkách po 350 000 Kč, splatných k 30. 9. 2019 a k 31. 10. 2019. 13. Dne 4. 5. 2020 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek mezi [jméno] [příjmení] (jako postupitelem) a žalobcem (jako postupníkem). Podle této smlouvy [příjmení] [příjmení] žalobci postoupil pohledávku za žalovaným ve výši 500 000 Kč, a to z titulu nesplněných povinností vyplývajících ze smlouvy o úschově a správě kupní ceny a z kupní smlouvy. 14. Dne 26. 5. 2020 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 399 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Účastnící se dohodli na úhradě dluhu ve dvou splátkách, jedné ve výši 150 000 Kč, splatné k 15. 6. 2020 a druhé ve výši 249 999 Kč splatné k 30. 6. 2020. Účastníci svým podpisem stvrdili, že tímto uznáním se ruší uznání dluhu ze dne 26. 9. 2019 vůči původnímu věřiteli, [jméno] [příjmení], na základě postoupení pohledávky na nového věřitele (žalobce) ze dne 4. 5. 2020. 15. Dne 15. 7. 2020 žalovaný písemně uznal svůj dluh vůči žalobci ve výši 430 000 Kč co do důvodu i výše, a to jako dluh z nevypořádané kupní ceny za byt 3+1 na adrese [adresa]. Účastnící se dohodli na úhradě dluhu ve dvou splátkách po 215 000 Kč, splatných k 31. 7. 2020 a k 31. 8. 2020. Účastníci svým podpisem stvrdili, že tímto uznáním se ruší uznání dluhu ze dne 26. 5. 2020. 16. Předžalobní výzvou ze dne 7. 12. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě částky 430 000 Kč nejpozději do 14. 12. 2020. Žalovaný byl upozorněn na možnost uplatnění tohoto nároku u soudu. <b>17. Na základě shora uvedeného skutkového závěru v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními posoudil soud věc po právní stránce takto:</b> 18. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 19. Co se týče právního důvodu a výše dluhu, uznávaný dluh nesmí být zaměnitelný s jiným. Právní důvod dluhu (a jeho výše) však nemusí být identifikován přímo v uznávacím projevu; postačí, bude-li z uznávacího projevu zřejmé, který dluh je dlužníkem utvrzován. Může být určen například odkazem na listinu, fakturu, objednávku, ve které je právní důvod dluhu určen. Dlužník může uznat právní důvod a výši svého dluhu též odkazem na žalobní návrh (srov. [spisová značka]); (viz: LASÁK, Jan. § 2053 (Prohlášení v písemné formě). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1298, marg. č. 4). 20. Ustanovení § 2053 pak upravuje vyvratitelnou právní domněnku trvání uznaného dluhu v okamžiku jeho uznání. Uznáním dluhu tak dochází k přesunu důkazního břemene na dlužníka, který musí v případě sporu prokázat, že dluh, jehož splnění se věřitel na dlužníkovi domáhá, neexistuje. Obecně obrácení důkazního břemene nezbavuje věřitele povinnosti tvrzení (viz [spisová značka]). Za situace platného uznání dluhu však nelze učinit závěr, že oprávněný věřitel neunesl ohledně skutečnosti, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, důkazní břemeno. Prakticky tedy mohou nastat jen dvě možné situace – buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka založená utvrzením dluhu, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka – srov. [spisová značka]); (viz: LASÁK, Jan. § 2053 (Prohlášení v písemné formě). In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1299, marg. č. 12). 21. Na základě výše uvedeného pak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. 22. Žalovaný měl dluh vůči [jméno] [příjmení] ve výši 700 000 Kč, který uznal co do důvodu i výše. Tento dluh pak byl platně postoupen žalobci a postoupení dluhu bylo žalovanému oznámeno (žalovaný se o postoupení dluhu musel dozvědět nejpozději při podpisu druhého uznání dluhu, kde je smlouva o postoupení pohledávek výslovně zmíněna, a kde žalovaný uznal svůj dluh co do důvodu i výše vůči novému věřiteli-žalobci). Žalovaný následně, dne 15. 7. 2020, vůči žalobci uznal svůj dluh co do důvodu a výše 430 000 Kč. Žalovaný podpis tohoto uznání dluhu nikterak nerozporoval. Co se týče určitosti uznávacího prohlášení, z u