2 C 148/2023-16 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Manželka podala soudu návrh na rozvod manželství, v němž uvedla, že manželství bylo uzavřeno 21. 7. 1990, u obou se jednalo o první manželství, ze kterého se narodil syn [jméno] dne [datum] a dcera [jméno] dne [datum] Poslední společné bydliště manželů je na adrese [adresa]. V současné době každý z manželů vede svůj vlastní život, není zde zájem na obnovení manželského svazku. Důvodem rozchodu byly časté hádky mezi manželi, nefungující komunikace, odlišné názory na život, soužití, stejně tak i vzájemné odcizení se. Svazek je udržován jen ze setrvačnosti, každý si žije podle svého minimálně 1 rok. Pro neshody nelze manželský svazek udržovat. Hovoří spolu pouze sporadicky, pokud jde o osobní kontakt ze strany manžela je manželka často slovně napadaná. Nemá zájem s ním dále žít, nevidí ve společném soužití jakoukoli budoucnost. Problémy jsou v základní komunikaci týkající se běžného chodu domácnosti, zabezpečení domácnosti, nezájem o rodinný život spočívající v absenci obecné spolupráce při řešení běžných situací a denních činností, výpomoci se zajišťováním chodu domácnosti, trvalé výčitky ze strany manžela v podstatě na cokoliv, neschopnost kompromisu, komunikace bez emocí, ztráta důvěry v partnerském životě. 2. Manžel uvedl, že s rozvodem manželství souhlasí. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 21. 7. 1990 před tehdejším Městským národním výborem v [obec] a do manželství vstupovali svobodní. 4. Manželka vypověděla, že manželství bylo uzavřeno dobrovolně, s manželem spolu nežijí spoustu let, necítí k němu nic, nežijí jako manželé. Před uzavřením manželství měli známost půl roku. Manželství není funkční cca 10 let. Bydlí stále na jedné adrese. Manželovi po dobu 1 měsíce nevaří ani nepere, před tím se starala, vařila, prala, manžel jí peníze nedával. Každý má svůj účet, byli domluveni, kdo a co bude platit. Narodily se jim dvě děti, o dceru [jméno] pečuje, byla ustanovená jejím opatrovníkem. [jméno] je soběstačný, žije spolu se svou přítelkyní. Hádky, neshody byly kvůli žárlivosti manžela, alkoholu, psychické deptání a týrání, slovně ji napadal, že má chlapa, že nejezdí k mamce, ale za jiným chlapem. Jiného partnera nemá. Dům je psaný na syna, hypotéka je též na syna, ale platí ji manžel. Nemá představu, jak by to bylo po rozvodu manželství, jak budou žít, bydlet. V současné době má každý svoji místnost, společná je kuchyně a sociální zařízení. Dcera je autista, je zvyklá na své prostředí, nemá ráda změny. V současné době spí s manželem v ložnici, manželka spí v další zadní místnosti. Manžel ji fyzicky nenapadl. Od podání návrhu spolu moc nekomunikovali, komunikace vždy vyvrcholila hádkou. Není ochotna jít do manželské poradny. Myslela si, že by se manžel mohl odstěhovat, ale nemá kam. Odstěhovat by se mohla ona ke své matce, která je stará, ale dcera by tam být nemohla, s ohledem na její stav, rozbíjení věcí, sebepoškozování. Kdyby se musela odstěhovat, tak by se o dceru musel postarat manžel. On se k tomu nevyjádřil. 5. Manžel ve své výpovědi uvedl, že to, co řekla manželka, je pravda, nežijí spolu, ona si žije svůj život, on svůj, je to tak 10 let. Na manželku žárlil a žárlí stále, měl k tomu důvod, měli bychom se podívat do jejího telefonu a tam by se to zjistilo. Nedávno se přiznala, že chlapa má. Hospodaření měli rozdělené, manželka zajišťovala živobytí, on platil to ostatní, vlastně je živila. Nyní platí elektřinu, ostatní platí on. Stará se i o jídlo pro [příjmení]. Dům nelze rozdělit tak, aby každý bydlel sám. Výhledově chce syn přistavět, ale teď na to nejsou peníze. S manželkou byly neshody, ona hned začne ječet, když se jí na něco zeptá, utíká před ním, v noci chodí po domě jako duch. Soužití nenaplňuje to, co by manželství mělo splňovat. Známost nemá. Jestli manželku psychicky týral, není si toho vědom. V zaměstnání má pravidelnou pracovní dobu, ale o dceru není schopen pečovat. Společný majetek nemají, mají společné dluhy. Kluk blbnul, měl dluhy, proto si vzali půjčky, aby to uhradili. Dluh syna je ještě asi 250 000 Kč, syn pracuje, dluhy částečně splácí. Nemůže převzít péči o dceru, protože z výplaty mu odchází 18 000 Kč, a to na hypotéku a dluhy syna, pak mu zůstávají tak 3 000 Kč na měsíc. S manželkou nejsou schopni domluvit se jako normální lidi. Teď už obnovit soužití nechce, zklamal se, ona by s tím stejně nesouhlasila. 6. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ O.Z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 7. Podle ustanovení § 756 O.Z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 8. Na základě provedeného dokazování, s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení má soud za prokázané, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, když v důsledku dlouhodobých neshod manželství přestalo fungovat již před 10 lety. Soužití se obnovit nepodařilo, manželství je neustále provázeno nesouladem, hádkami, nepochopením. V době rozhodování ani jeden z manželů nejeví zájem o obnovení soužití. Podmínky k rozvodu manželství jsou splněny, soud proto manželství podle ustanovení § 755 odst. 1 O.Z. rozvádí. Příčiny rozvratu manželství jsou spatřovány v dlouhodobé nefunkčnosti manželského soužití, což vedlo ke vzájemnému odcizení se manželů. Z manželství nepochází žádné nezletilé dítě. 9. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, jak je ve výroku uvedeno, když manželé se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. 10. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do 6 měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjemní, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 zákona O.Z.).