2 C 44/2023-26 — Okresní soud v Jindřichově Hradci

1. Manžel se návrhem, který byl soudu podán 17. 2. 2023, domáhá rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne 7. 5. 1999 před úřadem v [obec] po krátké známosti. Manželka je příslušnicí České republiky, manžel je příslušníkem Srbské republiky, národnosti srbské. Z manželství nepochází žádné nezletilé dítě. V návrhu uvádí, že v manželství žil krátkou dobu, prakticky pouze několik dní, poté byl nucen opustit Českou republiku a od té doby se s manželkou nestýkal. Manželství rozvedeno nebylo a manželce se postupně narodilo několik dětí, přičemž otcovství k těmto dětem bylo popřeno. Manželé spolu cca 24 let nežijí, nevedou společnou domácnost, nestýkají se. 2. Manželka se vyjádřila tak, že s rozvodem manželství souhlasí. 3. Z oddacího listu soud zjistil, že účastníci uzavřeli manželství dne 7. 5. 1999 před Magistrátem města České Budějovice, do manželství vstupovali svobodní. 4. Manžel vypověděl, že manželství uzavřeli 7. 5. 1999, byli spolu krátce, bylo to týden. Potom odjel, už se neviděli. Nevedou společnou domácnost, finančně hospodaří odděleně, nežijí jako manželé, soužití obnovit nechce. Odkázal na písemně podaný návrh. 5. Manželka vypověděla, že je to tak, jak uvedl manžel, týden po svatbě odjel, už se nevrátil. Nemají nic společného, majetek ani děti. S rozvodem manželství souhlasí, soužití obnovit nechce. 6. Manželství bylo uzavřeno mezi občanem Srbské republiky a občankou České republiky, kdy podle Smlouvy uzavřené mezi Československou socialistickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávií o úpravě právních vztahů ve věcech občanských, rodinných a trestních podle čl. 26 odst. 2, je-li v době podání návrhu jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, je pro řízení o rozvod příslušný soud smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je příslušný soud smluvní strany, na jejímž území má bydliště manžel, proti němuž návrh směřuje. V obou případech lze manželství zrušit rozvodem pouze z příčin a za podmínek, které jsou současně stanoveny právními řády obou smluvních stran. 7. S poukazem na výše uvedené, protože návrh směřuje proti manželce, která má bydliště na území České republiky, je dovozena příslušnost soudu k projednání návrhu na rozvod manželství. 8. Podle českého práva ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ O. Z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Podle ustanovení § 756 O. Z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 10. Právní úprava rozvodu manželství je v srbském právu soustředěna v Zákoně o rodině republiky Srbsko ze dne 24. 2. 2005, kdy podle čl. 41, který upravuje rozvod manželství žalobou, každý z manželů má právo na rozvod manželství, pokud jsou manželské vztahy vážně a dlouhodobě narušeny nebo v případě, že objektivně nelze naplnit partnerské soužití manželů. 11. Skutkový stav soud zjistil na základě provedeného dokazování, kdy manželé shodně uvedli, že manželství uzavřeli po krátké známosti 7. 5. 1999, přičemž spolu žili pouze několik dnů. Poté manžel opustil Českou republiku a od té doby s manželkou spolu ve styku nebyli. Z manželství účastníků nepochází žádné nezletilé dítě. 12. Na základě provedeného dokazování, s přihlédnutím na zákonná ustanovení, pro rozvod manželství podle českého, ale zároveň i srbského práva, má soud za prokázané, že manželství účastníků je možno rozvést, neboť vztahy mezi manžely jsou dlouhodobě, hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceny. Manželství trvalo pouze několik dnů, poté manžel od manželky odešel a k obnovení soužití nedošlo. Manželství účastníků je pouze formálním svazkem a naplňuje podmínky k rozvodu podle právních řádů obou smluvních stran, a to i pokud jde o příčiny rozvratu manželství, neboť došlo k manželskému odcizení se. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, tak, jak je ve výroku uvedeno, když se jedná o statusovou věc manželskou a manželé se práva na náhradu nákladů řízení vzdali. 14. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 O. Z.).