24 C 260/2020-27 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 3 036 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného za jízdy žalované [anonymizována dvě slova] žalobkyně a dvou přirážek k jízdnému na základě zápisů o provedené přepravní kontrole [číslo] ze dne [datum] a [číslo] ze dne [datum]. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že se žalovaná přepravovala prostředky veřejné dopravy provozovanými žalobkyní, a to dne [datum] na lince [anonymizováno] tramvaje a dne [datum] na lince [anonymizováno] tramvaje, a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou a nezaplatila jízdné ani přirážku k jízdnému v jednotlivé výši 1 500 Kč O provedených přepravních kontrolách byly v uvedených dnech sepsány na místě zápisy [číslo] [číslo] přičemž dlužné jízdné a přirážky k jízdnému byly dle smluvních přepravních podmínek žalobkyně splatné do 40 dnů. Výše jízdného 18 Kč vyplývá z tarifu žalobkyně a výše přirážky k jízdnému 1 500 Kč vyplývá ze smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Žalované byly zaslány předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum], avšak žalovaná na svůj dluh neuhradila ničeho. Soud posoudil závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) jako dvě platně uzavřené smlouvy o přepravě osob. V souladu s ustanovením § 37 odst. 5, 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, vyhláškou č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a v souladu se smlouvami o přepravě vzniklo žalobkyni právo na úhradu požadovaného dlužného jízdného za dvě přepravy žalované dne [datum] a [datum] ve výši 2 x 18 Kč a na úhradu dvou přirážek k jízdnému v celkové výši 3 000 Kč. Jelikož žalovaná dlužnou částku 3 036 Kč žalobkyni neuhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl, a to i ohledně úroku z prodlení, na nějž žalobkyni vznikl nárok podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částek 1 518 Kč, představujících součet dlužného jízdného a přirážky k jízdnému za jednu jízdu, a to vždy ode dne následujícího po uplynutí lhůty 40 dnů k zaplacení od data sepsání zápisu o provedené přepravní kontrole, tj. ode dne [datum] a [datum], do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby žalovanou částku zaplatila do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.