112 C 16/2020-89 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobce se podanou žalobou po žalované domáhal původně zaplacení částky 10 000 Kč s odůvodněním, že tuto částku požaduje po žalované jako bezdůvodné obohacení, které jí vzniklo tím, že získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když na její účet byla zaslána žalobcem částka 60 000 Kč dne [datum] a žalovaná i přes výzvu žalobce odmítá bezdůvodné obohacení vydat. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce změnu žaloby a požadoval, aby mu ze stejného právního titulu byla přiznána částka 12 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne [datum] soud změnu žaloby připustil. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s odůvodněním, že částku 60 000 Kč, kterou zaslal žalobce žalované na její soukromý účet, byla platbou za provedené práce, které pro žalobce provedla firma [právnická osoba], se sídlem [adresa] a ona tuto částku po obdržení na svůj soukromý účet převedla na účet firmy a na provedené plnění vystavila žalobci fakturu. 3. Soud ve věci provedl dokazování listinami – výpisem z účtu č. [bankovní účet], vedeného u [právnická osoba], výzvou k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum] včetně dokladu o doručení, emailovou korespondencí mezi žalobcem a svědkem [jméno] [příjmení], fakturou č. 2020 [číslo] vystavenou dne [datum], výpovědí žalobce a svědka [jméno] [příjmení], z nichž zjistil následující skutkový stav: Svědek [jméno] [příjmení] společně s [jméno] [příjmení] prováděli pro žalobce na jaře 2020 rekonstrukci bytu v [obec] ve [část obce], kdy ze dvou bytů dělali jeden. Dohoda o dílo o rekonstrukci bytů byla mezi svědkem [jméno] [příjmení] a žalobcem uzavřena ústně. Svědek [jméno] [příjmení] dával žalobci cenovou nabídku na celou rekonstrukci bytu, se kterou žalobce při uzavírání ústní smlouvy souhlasil. Bylo dohodnuto, že za celou rekonstrukci bytu zaplatí žalobce částku kolem 200 000 Kč. Věci ohledně platby za rekonstrukci bytu se žalobcem řešil výlučně svědek [jméno] [příjmení]. Bylo dohodnuto mezi svědkem [příjmení] a žalobcem, že po provedení určité části rekonstrukce mu bude žalobce předávat finanční částku za provedenou část díla v hotovosti. Taktomu bylo v podstatě po celou dobu rekonstrukce. Pouze v jednom případě, kdy žalobce neměl peníze v hotovosti, tak mu svědek [příjmení] prostřednictvím emailové korespondence zaslal číslo účtu, kam má být částka 60 000 Kč zaslána žalobcem. Žalobce zaslal částku 60 000 Kč na soukromý bankovní účet žalované, což je mezi účastníky nesporné. Dále z provedeného dokazování bylo zjištěno, že poté byla firmou [právnická osoba] vystavena faktura na částku 60 000 Kč a tato faktura byla zaslána žalobci. Mezi účastníky je také nesporné, že firma [právnická osoba] má vedený účet u [anonymizováno] a částka 60 000 Kč byla zaslána na účet ČSOB, tedy soukromý bankovní účet žalované. Dále z výpovědi svědka [příjmení] bylo zjištěno, že i na faktuře, vystavené firmou [právnická osoba] je uvedeno špatné číslo účtu této firmy. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobce uzavíral ústní smlouvy o rekonstrukci jeho bytu se svědkem [jméno] [příjmení] nebo společností [právnická osoba], se sídlem [adresa]. Z provedeného dokazování má soud za to, že se žalované nepodařilo prokázat, že by ústní smlouva o dílo byla uzavřena nikoliv s [jméno] [příjmení] ale s firmou [právnická osoba], když z veškeré korespondence vyplývá, že svědek [jméno] [příjmení] jednal svým jménem, v žádné z listin neuvedl firmu [právnická osoba] a ani nepředložil žalobci plnou moc, která by ho opravňovala k zastupování firmy [právnická osoba] a i to, že jednal sám za sebe vyplývá z toho, že přebíral od žalobce peníze za rekonstrukci bytu v hotovosti, nepředával mu žádné doklady o převzetí jednotlivých finančních částek a také sdělil žalobci, že platbu částky 60 000 Kč má zaslat na soukromý bankovní účet žalované, se kterou žije v družském poměru. 4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V konkrétním případě bylo zjištěno, že žalovaná získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, kdy na její osobní bankovní účet byla zaslána částka 60 000 Kč, a proto soud vyhověl návrhu žalobce na zaplacení částky 12 000 Kč. Protože žalovaná byla vyzvána k vydání bezdůvodného obohacení dopisem ze dne [datum] s tím, že měla vrátit částku 60 000 Kč žalobci v dodatečné zákonné lhůtě 7 kalendářních dnů a neučinila tak, ocitla se v prodlení s plněním dlužné částky, a proto soud přiznal žalobci i úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 000 Kč od [datum] až do zaplacení, když žalovaná se ocitla tohoto dne v prodlení s plněním, tj. osmý den po doručení předžalobní výzvy. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Za účelně vynaložené náklady řízení na straně žalobce soud považuje náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, cestovné z [obec] do [obec] a zpět k jednání u zdejšího soudu dne [datum] ve výši 1 814 Kč a [datum] ve výši 1 814 Kč. Pokud žalobce požadoval jako účelně vynaložené náklady řízení náklady na právní zastoupení, tak soud dospěl k závěru, že jako advokát se mohl v této věci zastupovat sám, nemusel si zvolit právního zástupce. Dále soud přihlédl k tomu, že tento spor by nevznikl, pokud by žalobce, jako osoba práva znalá, uzavřel písemnou smlouvu o dílo, kde by bylo jasně uvedeno místo plnění.