18 C 237/2021-14 — Okresní soud v Jihlavě

Manžel se návrhem ze dne 2. 9. 2021 domáhal rozvodu manželství a manželka se k tomuto návrhu při jednání konaném dne 30. 11. 2021 připojila. Z listinných důkazů, výslechu účastníků a jejich shodných tvrzení vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne 26. 9. 2020 před [stát. instituce]. Z manželství se nenarodily žádné děti. Účastníci shodně uvedli, že spolu nechtějí žít jako manželé, tento stav je dlouhodobý a pokusy o jeho nápravu selhaly. Příčiny tohoto stavu manželé shodně spatřovali v tom, že krátce po svatbě po několikaměsíčním vztahu účastníci zjistili, že mají rozdílné povahové založení, rozdílný názor na trávení volného času a neshodli se ani na místě společného bydliště. Obnovení manželského soužití oba manželé shodně vyloučili. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je pouze formálním svazkem, a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě narušených vztahů a obnovení manželského soužití; je tedy dán rozvrat manželství. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně obou účastníků řízení, a to v odlišnosti jejich povah a v odlišných názorech manželů na trávení volného času a místo jejich společného bydliště. Jelikož soud nezjistil žádnou z překážek bránících rozvodu manželství podle ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku, žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských.