24 C 261/2021-17 — Okresní soud v Jihlavě

Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím jako žalovanou nezaplacený a co do důvodu i výše písemně uznaný dluh na základě dohody [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] dohodu [číslo] v níž žalovaná uznala vůči žalobkyni co do důvodu i výše svůj dluh ve výši 1 524 Kč, představovaný dlužným jízdným ve výši 24 Kč a přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu žalované dopravním prostředkem žalobkyně dne [datum] bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se v uvedené dohodě zavázala splatit žalobkyni uznaný dluh do 15 kalendářních dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Předžalobní výzvou ze dne 30. 3. 2021 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení jejího dluhu do 15 dnů ode dne doručení výzvy; tato výzva byla odeslána žalované dne 30. 3. 2021. Z předložených listin a v souladu s ustanovením § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) soud dospěl k závěru, že žalovaná písemně uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu i výše. Důvodem uznání dluhu žalovanou bylo neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za její jízdu dopravním prostředkem žalobkyně dne [datum] bez platného jízdního dokladu. V souladu s uvedeným zákonným ustanovením platí domněnka, že dluh v době jeho uznání trval. Žalovaná v průběhu řízení netvrdila a neprokázala, že uznaný dluh v žalované výši uhradila, případně že tento dluh nevznikl, zanikl nebo byl převeden na jiného. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované, aby žalobkyni uhradila dlužnou částku 1 524 Kč s úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z uznaného dluhu ve výši 1 524 Kč od 29. 12. 2020, kdy se žalovaná dostala do prodlení s úhradou uznaného dluhu, do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení jiné lhůty k plnění soud neshledal důvod. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující podle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.