8 C 85/2021-31 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 10 968 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba] (dále též jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na částku 24 000 Kč, kterou žalované vyplatila v hotovosti při podpisu smlouvy, což tato potvrdila svým podpisem. Zápůjčku se žalovaná zavázala splatit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 436 Kč v 60 týdenních splátkách po 741 Kč do [datum]. Souhrnný poplatek je tvořen součtem kapitalizovaných úroků (ve výši 28 % ročně) za zapůjčenou částku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 137 Kč, odměnou za zpracování zápůjčky ve výši 5 588 Kč a odměnou za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 711 Kč. Žalovaná svou povinnost platit nesplnila řádně a v souhrnu uhradila pouze 33 468 Kč. Dne [datum] postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku za žalovanou na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalované splácet zápůjčku vyhodnocením údajů sdělených žalovanou a jejich ověřením předloženými doklady. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ač jí byla žaloba spolu s výzvou k vyjádření se doručena do vlastních rukou postupem dle § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále též jen„ o. s. ř.“) na adresu trvalého pobytu. K nařízenému jednání se žalovaná nedostavila, aniž by se omluvila. Soud i přes návrh žalobkyně nerozhodl rozsudkem pro zmeškání, neboť k tomuto postupu nebyly splněny zákonné podmínky, když žalovaná o této možnosti nebyla poučena. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil právní osobnost žalobkyně. 4. Z listiny označené jako„ Smlouva o zápůjčce – zelená v hotovosti“ soud zjistil, že tato byla uzavřena dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně se žalovanou. Dle smlouvy měla být žalované poskytnuta částka ve výši 24 000 Kč, kterou měla právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyplatit v hotovosti při podpisu smlouvy, což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Předmětnou smlouvou se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně na souhrnném poplatku částku ve výši 20 436 Kč, skládající se z částky 4 137 Kč představující kapitalizovaný úrok za poskytnutou zápůjčku ve výši 28 % ročně, dále z částky 5 588 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky 10 711 Kč za administrativní činnost a komfortní splácení. Celková částka ve výši 44 436 Kč měla být žalovanou uhrazena v hotovosti v 60 týdenních splátkách s tím, že 59 splátek bylo určeno ve výši 741 Kč a 60. splátka ve výši 717 Kč. 5. Podle zákaznické karty byla totožnost žalované ověřena z jejího občanského průkazu. Žalovaná uvedla, že žije s rodiči, je vdaná a má příjem z pracovního poměru u [právnická osoba] [anonymizováno] v průměrné měsíční výši 15 000 Kč. Dále je vyplněno, že další příjem domácnosti dosahuje měsíční výše 15 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje jsou 8 000 Kč. Další výdaje tvoří splátky právní předchůdkyni ve výši 3 000 Kč. Dále žalovaná vyplnila, že má kreditní kartu i bankovní účet a nemá zápůjčky u jiných společností. V části„ ověřené dokumenty“ je zaškrtnuta možnost pracovní smlouva a 3 výplatní pásky. 6. Z tabulky umoření je zřejmá výše„ čerpaného úvěru“ a výše sjednané úrokové sazby. Z tabulky vyplývá, že žalovaná na dluh uhradila v osmnácti splátkách celkem 33 468 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek z [datum] včetně přílohy soud zjistil, že na žalobkyni byla z její právní předchůdkyně postoupena pohledávka z titulu uzavřené smlouvy [číslo] přičemž z čl. I odst. 1 dotčené postupní smlouvy vyplývá, že se má jednat o pohledávku ze smlouvy o zápůjčce se všemi právy s tím spojenými. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 16 196,70 Kč ve lhůtě do 30. 4 2020; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána [datum] 8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatelka s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřely dne [datum] smlouvu, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 60 týdenními splátkami. Úroková sazba byla sjednána ve výši 28 % ročně. Žalobkyně ke svému tvrzení o zkoumání schopnosti splácet zápůjčku nenavrhla dostatečný důkaz, přestože byla při jednání soudu poučena o neunesení důkazního břemene v tomto rozsahu. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalované oznámeno přípisem z téhož dne. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná netvrdila a ani neprokázal, že by uhradil více než kolik tvrdí žalobkyně, má soud zato, že žalovaná na smlouvu uhradila 33 468 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou. 9. Dle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále též jen„ ZoSÚ2016“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ2016 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ2016 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 11. Na základě závěru o skutkovém stavu a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k dále uvedenému. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je plně aplikovatelný ZoSÚ2016, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná při předmětném právním jednání nevystupovala jako podnikatel (alespoň to nevyplývá z jejího označení v hlavičce smlouvy), přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by smlouva měla souviset s podnikatelskou činností žalované. Podmínkou platnosti smlouvy je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet úvěr je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, dostupný na [webová adresa] či rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, dostupný na www. [webová adresa], přičemž tam uvedené závěry jsou aplikovatelné i na současnou úpravu). Soud na základě provedeného dokazování nemůže učinit závěr o tom, jak se právní předchůdkyně snažila ověřit schopnost žalované poskytnutou zápůjčku splatit. Žalobkyně obecně tvrdila, jak bylo postupováno,