120 C 8/2022-20 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 31 255 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od 29. 1. 2022 do zaplacení, a to z titulu náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny na odběrném místě EAN [číslo] v období po ukončení smluvního vztahu se žalovanou do 24. 3. 2021, kdy byl neoprávněný odběr zjištěn. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, a proto soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav: 4. Dne 1. 2. 2021 požádal pan [jméno] [příjmení] o kontrolu odběrného místa a demontáž elektroměru pro podezření z neoprávněného odběru, neboť odběrné místo vykazovalo odběr elektřiny i přesto, že k němu nebyla aktivní žádná smlouva. Vlastní kontrolu provedla dne 24. 3. 2021 servisní společnost, kterou si žalobkyně najala, a to prostřednictvím pana [jméno] [příjmení] a pana [jméno] [příjmení]. Po ukončení kontroly, jejímž výsledkem bylo zjištění neoprávněného odběru byla provedena demontáž elektroměru a neoprávněný odběr tak byl ukončen. 5. Žalovaná nebyla kontroly osobně přítomna, neboť byla z bytu, ke kterému se vázal předmětný elektroměr vypovězena majitelem nemovitosti pro neplacení nájemného. Byl to právě majitel nemovitosti, kdo pracovníkům vyslaným žalobkyní elektroměr k demontáži zpřístupnil. 6. Žalované byla následně vyúčtována náhrada škody za neoprávněný odběr elektřiny v ceně 5 415,08 Kč za MWh elektřiny za celkem 4 244 kWh neoprávněně odebrané elektřiny, tedy za neoprávněný odběr bylo žalobkyni vyúčtováno celkem 22 981 Kč, za činnost operátora trhu 98,54 Kč, za příkon 1 726,33 Kč, daň elektrické energie ve výši 120,11 Kč, za zásah pracovníka energetické kontroly včetně administrativního paušálu 2 113 Kč, za přímé měření v síti nízkého napětí 2 097 Kč, celkem tedy 29 135 Kč bez DPH. Společně s DPH pak součet shora uvedených částek 35 254 Kč. Jde tedy o částku vyšší, než jaké se žalobkyně domáhá, což není na závadu rozhodnutí ve prospěch žalobkyně, když soud shledal nárokovanou sumu opodstatněnou. 7. Podle § 51 odst. 1 písm. g) zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon je„ neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní.“ <i>8. § 51 odst. 2 energetického zákona:„ Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.“</i> <i>9. § 51 odst. 3 energetického zákona:„ Při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.“</i> 10. Soud tedy na základě právního hodnocení shora zjištěného skutkového stavu uzavřel, že se v projednávané věci jednalo o případ neoprávněného odběru ve smyslu § 51 odst. 1 písm. g) energetického zákona, když žalovaná, se kterou byla z důvodu neplacení plateb za elektřinu ukončena smlouva nezajistila přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt zúčtování trvající déle než 10 pracovních dní. Žalovaná tedy zanedbala své povinnosti spojené s ukončením smluvního vztahu s žalobkyní, jakož i s majitelem nemovitosti, a musí tedy nést následky svého pochybení. 11. Jelikož žalovaná soudu neprokázala, že by dlužnou částku žalobkyni uhradila, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl společně s úrokem z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob. V souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. pak bylo žalované uloženo, aby žalovanou částku zaplatila do 3 dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu plnění soud neshledal důvody. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 163 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 563 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.