18 C 213/2022-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 254 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 8. 6. 2021 smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Na základě smlouvy žalobkyně dodala žalovanému do sjednaného odběrného místa elektřinu. Za elektřinu a související služby dodané v období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 žalobkyně vyúčtovala řádnou fakturou [číslo] ze dne 6. 8. 2021 na částku 1 370 Kč splatnou dne 21. 8. 2021. Za elektřinu a související služby dodané v období od 1. 8. 2021 do 4. 8. 2021 žalobkyně vystavila konečnou fakturu [číslo] ze dne 7. 9. 2021 na částku 1 684 Kč splatnou dne 22. 9. 2021. V důsledku předčasného ukončení smlouvy k 4. 8. 2021 vyúčtovala žalobkyně žalovanému dne 7. 9. 2021 smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč splatnou dne 21. 9. 2021. Žalobkyně žalovanému zaslala dne 17. 9. 2021 a 30. 9. 2021 upomínky, na základě kterých vznikl žalobkyni nárok na smluvní pokutu á 200 Kč podle smlouvy a obchodních podmínek. Za upomínky ze dnů 5. 10. 2021 a 12. 10. 2021 si žalobkyně na žalovaném vyúčtovala smluvní pokutu á 400 Kč. Žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ze dne 26. 1. 2022 svůj dluh neuhradil. Žalobkyně se tak žalobou domáhá úhrady vyúčtovaných částek včetně smluvních pokut za nezaplacené faktury a zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny soud zjistil, že tuto mezi sebou účastnici uzavřeli podpisem ze dne 8. 6. 2021. Žalobkyně se zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa] Smlouva uvádí, že nedílnou součástí jsou obchodní podmínky. 4. Z upomínky I. – výzva k zaplacení ze dne 30. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývá k úhradě dlužné částky 1 684 Kč se splatností do 22. 9. 2021 a upomínky ve výši 200 Kč. Z upomínky II. – výzva k úhradě ze dne 5. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývá k úhradě částky 1 684 Kč se splatností do 22. 9. 2021 a dvou upomínek v celkové výši 400 Kč. Žalobkyně žalovaného rovněž upozornil, že pokud uvedené částky nezaplatí do 10 dní, bude nucena vyúčtovat úroky z prodlení dle obchodních podmínek či k případnému přerušení dodávek elektřiny. Z upomínky III. – před soudním řízením ze dne 17. 9. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývá k úhradě částky 1 370 Kč se splatností do 21. 8. 2021 a upomínky ve výši 400 Kč. Z upomínky III. – před soudním řízením ze dne 12. 10. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývá k úhradě částky 1 684 Kč se splatností do 22. 9. 2021 a tří upomínek v celkové výši 800 Kč Poslední upomínkou ze dne 26. 1. 2022 žalovanému žalobkyně oznámila, že pokud žalovaný neuhradí dlužnou částku 10 254 Kč do 10 dní, přistoupí žalobkyně k soudnímu vymáhání. Zároveň žalovanému oznámila, že odstupuje od smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvního nastavení dle obchodních podmínek, konkrétně pro neplacení závazků ze smlouvy plynoucích. V dlužné částce byla kromě dlužných částek za dodávku elektřiny a upomínek zahrnuta rovněž smluvní pokuta za odběrné místo ve výši 6 000 Kč. Předžalobní upomínka byla dle potvrzení o podání zaslána žalovanému dne 26. 1. 2022. 5. Z obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektrické energie a zemního plynu platných ke dni 1. 5. 2020 soud zjistil, že v části 2. Smluvní pokuty a poplatky je uvedena povinnost zákazníka, zde žalovaného, k uhrazení částky 200 Kč za každou písemnou upomínku a smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč v případě spotřebitele za každé předčasně ukončené odběrné místo. Obchodní podmínky jsou nepodepsané a nedatované. 6. Z faktury [číslo] ze dne 6. 8. 2021 soud zjistil, že za dodávku elektřiny v období od 1. 7. 2021 do 31. 7. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 1 370 Kč splatnou dne 21. 8. 2021. 7. Z konečné faktury [číslo] ze dne 7. 9. 2021 soud zjistil, že za dodávku elektřiny v období od 1. 8. 2021 do 4. 8. 2021 žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 1 684 Kč splatnou dne 22. 9. 2021. 8. Z faktury [číslo] ze dne 7. 9. 2021 soud zjistil, že za předčasné ukončení k 4. 8. 2021 z důvodu neplacení vyúčtovala žalobkyně žalovanému částku na smluvní pokutě ve výši 6 000 Kč. 9. Z plné moci ze dne 27. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný zmocnil žalobkyni k zastupování ve věcech dodávek elektřiny a plynu. 10. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen„ energetický zákon“), se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice. 11. Podle ustanovení § 2047 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výše nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetel k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. 12. Soud posoudil závazkový vztah mezi účastníky jako platně a účinně uzavřenou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny dle výše uvedeného ustanovení energetického zákona s tím, že otázky smlouvou ani tímto zákonem neupravené soud řešil podle obecných ustanovení občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně splnila svůj závazek dodávat žalovanému elektřinu. Žalovaný již netvrdil, ani neprokázal, že by splnil své povinnosti a za dodanou elektřinu řádně hradil sjednané zálohy a následně částky vyúčtované fakturami. Součástí faktur byly i smluvní pokuty vyfakturované žalobkyní na základě obchodních podmínek sdružených služeb dodávky elektrické energie a zemního plynu. Písemné vyhotovení obchodních podmínek předložených žalobkyní soudu však není žalovaným podepsáno; dokument rovněž není datován. Podle judikatury Nejvyššího soudu České republiky (viz rozsudek NS ČR ze dne 28. 2. 2017, pod sp. zn. 32 ICdo 86/2015) pouhý odkaz v textu smlouvy na ustanovení o smluvní pokutě ve všeobecných podmínkách vytváří pro spotřebitele překážku, aby se s takovým ujednáním před uzavřením smlouvy skutečně seznámil, taková ujednání jsou v rozporu s požadavkem dobré víry, a proto jsou s ohledem na § 55 odst. 2 o.z. neplatná. Žalobkyně neprokázala, že se žalovaný s obchodními podmínkami obsahujícími ujednání o smluvních pokutách seznámil, a proto jí ani nebyly na základě výše uvedeného přiznány. Soud tedy žalobkyni přiznal požadovanou částku za reálná plnění dodávkou elektřiny za období 1. 7. 2021 až 31. 7. 2021 a 1. 8. 2021 až 4. 8. 2021 v celkové výši 3 053 Kč. Jelikož byl žalovaný v prodlení s úhradami jednotlivých faktur, přiznal soud žalobkyni dále zákonný úrok z prodlení, na nějž žalobkyni vzniklo právo v souladu s § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 8,5 % ročně z částky 1 370 Kč od 22. 8. 2021 (tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]) do zaplacení a dále ve výši 8,5 % ročně z částky 1 684 Kč od 23. 9. 2021 (tj. ode dne následujícího po splatnosti faktury [číslo]) do zaplacení. V částce 7 200 Kč sestávající se ze smluvních pokut za upomínky (dvě smluvní pokuty á 200 Kč a dvě smluvní pokuty á 400 Kč) ve výši 1 200 Kč a smluvní pokuty za předčasně ukončené odběrné místo ve výši 6 000 Kč, soud na základě výše uvedeného žalobu zamítl. 13. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně se v řízení domáhala ke dni vyhlášení rozsudku (včetně zákonného úroku z prodlení) částky 10 528,06 Kč, úspěšná však byla pouze co do částky 3 327,06 Kč, tj. z 31,60 %, zatímco žalovaný byl úspěšný co do zamítnuté částky, tj. z 68,40 %. Úspěch žalovaného převýšil úspěch žalobkyně o 36,80 procesních bodů, a tudíž má žalovaný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v rozsahu 36,80 %. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud tak, že mu právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.