18 C 231/2022-134 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 5 676 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, když společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) plnila žalované dne 27. 5. 2017 částku 15 000 Kč bez právního důvodu, neboť úvěrová smlouva byla soudem shledána neplatnou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. K nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila. Žalobkyně svoji neúčast u jednání omluvila. Soud tak jednal v nepřítomnosti účastníků v souladu s občanským soudním řádem. 3. Z provedeného dokazování soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu dne 27. 5. 2017 uzavřeli smlouvou o úvěru [číslo] jejím podpisem strany stvrdily, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované téhož dne v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky s příslušenstvím vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši jednotlivých plnění 1 948 Kč s tím, že první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a každá další do měsíce po datu splatnosti bezprostředně předcházející splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na přechodného věřitele, dále byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 na žalobkyni. Součástí smlouvy o postoupení pohledávek je seznam postoupených pohledávek, výše úplaty a kontaktní osoby spojení. Žalovaná však neuhradila ani jednu splátku, jak vyplývá z oznámení o postoupení pohledávky a předžalobní upomínky ze dne 24. 7. 2020 (obě odeslané dle podacích lístků dne 27. 7. 2020). Žalovaná svůj dluh ani poté neuhradila. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 26. 5. 2021, č.j. 11 C 11/2021-33, byla smlouva o zápůjčce shledána absolutně neplatnou, a plnění právní předchůdkyně žalobkyně žalované tak proběhlo bez právního důvodu. Soud ve svém rozhodnutí uvedl, že se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, potažmo samotné žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 15 000 Kč. Neboť se v řízení vedeném pod sp. zn. 11 C 11/2021 žalobkyně domáhala pouze části tohoto plnění ve výši 9 324 Kč, byla jí přiznána pouze tato, a to společně se zákonnými úroky z prodlení ode dne 28. 7. 2018 (tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky) do zaplacení. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta. 4. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na ustanovení § 2991, § 2993 věty první, § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) soud dospěl k závěru, že na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou se plně aplikují ustanovení o.z. o bezdůvodném obohacení. Úvěrová smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla zdejším soudem pravomocně shledána absolutně neplatnou. Žalobkyně však v řízení prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně žalované plnila částku 15 000 Kč a že na žalobkyni pohledávka v této výši z právní předchůdkyně žalobkyně přes přechodného věřitele prostřednictvím smluv o postoupení pohledávky přešla. V minulém soudním řízení byla žalobkyně přiznána částka ve výši 9 324 Kč včetně zákonného úroku z prodlení od 28. 7. 2018 do zaplacení. Soud tedy projednával částku zbývající ve výši 5 676 Kč. Žalobkyně soudu prokázala, že její právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, žalovaná ničeho neuhradila a v minulém soudním řízení bylo rozhodnuto o částce 9 324 Kč. Soud má tedy za to, že i v části 5 676 Kč se žalovaná na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila, neboť tato jí plnila bez právního důvodu. Soud tak žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 5 676 Kč. Jelikož byla žalovaná v prodlení s plněním peněžitého závazku, tak soud žalobkyni přiznal i úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z částky 5 676 Kč od 28. 7. 2018, tj. ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, do zaplacení. Žalovaná je povinna zaplatit svůj dluh ve lhůtě podle ustanovení § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod. 5. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 písm. c) bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a.t.“), z tarifní hodnoty ve výši 5 676 Kč sestávající se z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci podle § 11 odst. 1 písm. a), písm. d) a.t. (převzetí a příprava, návrh ve věci samé, výzva k plnění) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o.s.ř. a § 151 odst. 2 o.s.ř. ve výši 189 Kč. Podle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, a to ve lhůtě podle ustanovení ů 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvod.