20 C 142/2021-276 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 57 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 30. 10. 2020 do zaplacení, z titulu náhrady nemajetkové újmy (ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále také„ OdpŠk“)) způsobené žalobkyni udělením výtky obsažené v přípisu Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 12. 11. 2019, č. j. 11301-1/2019-ERU. Výtka byla shledána nezákonnou rozhodnutím RNDr. [jméno] [příjmení], náměstka ministra vnitra pro státní službu, ze dne 21. 1. 2020, č. j. MV-174066-9/OSK-2019, který nařídil její vynětí z osobního spisu žalobkyně a dále k výtce nepřihlížet. 2. Dle svých tvrzení žalobkyně uložením nezákonné výtky utrpěla nemajetkovou újmu spočívající v psychické újmě (podrobně bod 26) vyplývající z jejího bezdůvodného uložení, šikany ze strany Rady ERÚ a ničím nepodložené diskreditace a dehonestace mezi zaměstnanci Energetického regulačního úřadu i v odborných kruzích. 3. Žalobkyně bolestně vnímala uloženou výtku jako snahu Rady Energetického regulačního úřadu o její naprostou likvidaci, a to nejen profesní, ale i ekonomickou a její psychické vypětí poté, co byla v důsledku změny systemizace služebních míst ve spojení s udělenou výtkou skutečně postavena mimo výkon služby, proto ještě vzrostlo. Ze strany žalobkyně se jednalo o obavu, že v důsledku výtky nebude schopna získat zaměstnání ve státní službě a zůstane tak zcela bez zdroje příjmů. 4. Žalovaná považuje nárok uplatněný žalobkyní za nedůvodný, když považuje za daného stavu dostačující morální satisfakci poskytnutou žalobkyni v rámci předběžného projednání jejího nároku ze strany Ministerstva vnitra, které konstatovalo, že výtka byla žalobkyni ze strany ERÚ udělena v rozporu s právními předpisy, a za tuto skutečnost se žalobkyni omluvilo. 5. Žalobkyně poté poukázala na omluvu žalované vyjádřenou v přípisu Ministerstva vnitra ze dne 28. 12. 2020, č. j. MV-175053-19/P-2020. Podle jejího názoru vyjádřením omluvy po podání žaloby došlo k uznání žalovaného nároku. Na to reagovala žalovaná tak, že omluva byla poskytnuta v rámci předběžného projednání uplatněného nároku na náhradu újmy nesprávným úředním rozhodnutím. 6. Soud provedl dokazování přípisem Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 12. 11. 2019, č. j. 11301-1/2019-ERU, tedy listinou obsahující vlastní výtku, přípisem RNDr. [jméno] [příjmení], náměstka ministra vnitra pro státní službu, ze dne 21. 1. 2020, č. j. MV-174066-9/OSK-2019, který výtku posoudil jako nezákonnou a nařídil její vynětí z osobního spisu žalobkyně a dále k ní nepřihlížet, rozhodnutím Rady Energetického regulačního úřadu ze dne 26. 6. 2020, č. j. 04042-5/2020-ERU, kterým žalobkyni nebyla přiznána náhrada nemajetkové újmy a zprávou o zdravotním stavu pacientky – žalobkyně – kterou dne 21. 3. 2022 na žádost žalobkyně pro potřebu úřadů vystavila MUDr. [jméno] [příjmení], praktická lékařka. Nakonec soud konstatuje, že připojil osobní služební spis žalobkyně sp. zn. [číslo], aby ověřil, zda z něj byla výtka skutečně vyňata. 7. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. 8. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav věci. 9. Žalobkyni byl ze strany Rady Energetického regulačního úřadu přípisem ze dne 12. 11. 2019, č. j. 11301-1/2019-ERU, písemně uložen služební úkol v podobě zaslání zápisů z veškerých jednání Sekce regulace k V. regulačnímu období s regulovanými subjekty, včetně vyplnění dříve zaslané tabulky. [jméno] [příjmení] v přípisu dále konstatovala, že totožný služební úkol již byl žalobkyni uložen, aniž by byl k datu přípisu splněn a stanovila k jeho splnění náhradní termín. Obsahem přípisu je dále vypořádání se s námitkou žalobkyně, že termín nebylo možné splnit, poukazem na možnosti jeho splnění delegací administrativnímu aparátu úřadu. 10. Z přípisu RNDr. [jméno] [příjmení], náměstka ministra vnitra pro státní službu, ze dne 21. 1. 2020, č. j. MV-174066-9/OSK-2019, soud zjistil, že náměstek ministra vnitra posoudil ke stížnosti žalobkyně uloženou výtku jako nezákonnou, neboť mimo jiné shledal, že vymezení skutku, za který byla výtka uložena, neodpovídalo podobě zadaného služebního úkolu, který nebyl splněn. Dále konstatoval, že původní termín pro splnění zadaného úkolu byl v nepoměru k jeho náročnosti, přičemž podotkl, že úkol byl zadán e-mailem v pátek dne 8. 11. 2019 ve 13:59 hod. a v pondělí dne 11. 11. 2019 byla žalobkyně vyslána na celodenní konferenci. Nakonec nařídil výtku z osobní spisu žalobkyně vyjmout a dále k ní nepřihlížet. 11. Z připojeného osobního spisu žalobkyně č. j. 05790/2015-ERU soud zjistil, že předmětná nezákonná výtka se v něm nenachází. 12. Tedy žalobkyni byla udělena výtka, která byla následně shledána nezákonnou a ze spisu byla vyňata. <b>K dostatečnosti konstatování nezákonnosti</b> <i>13. § 31a odst. 2 OdpŠk:„ Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.“</i> 14. Soud má za to, že udělená výtka jakkoli nezákonná, nebyla způsobilá sama o sobě zasáhnout do osobní sféry žalobkyně tak, aby jako satisfakce nepostačovalo vlastní konstatování její nezákonnosti. Nelze přehlédnout, že přípis výtku rušící byl obsáhle odůvodněn a jeho obsah nelze vyložit jinak, než jako zastání se žalobkyně nadřízeným služebním orgánem, což by mělo v žalobkyni vyvolat dostatečný pocit zadostiučinění. 15. Nelze ani přehlédnout, že následná formální omluva vyjádřená Ministerstvem vnitra již nemůže tento pocit zadostiučinění zvýšit, neboť ministerstvo nebylo tím subjektem, který žalobkyni příkoří způsobil a svůj náhled na věc již vyjádřilo vlastním zrušením výtky. 16. K zintenzivnění pocitu zadostiučinění omluvou by mohlo dojít leda v případě, že by se žalobkyni omluvil přímo ten, kdo jí výtku udělil tj. Energetický regulační úřad. Omluva z úst / z pera subjektu, který způsobil příkoří, v sobě totiž nese prvky uznání a vyjádření lítosti. Jelikož však ERÚ není účastníkem tohoto řízení, soud mu tuto povinnost uložit nemůže. 17. Soud tedy uzavřel, že na poli nefinančního zadostiučinění udělalo žalované ministerstvo vše, co bylo v jeho možnostech. 18. Soud přitom pro úplnost podotýká, že jakkoli je žalovanou vždy Česká republika, z hlediska materiálního působení poskytnutého nefinančního zadostiučinění považoval za nutné přihlížet k tomu, prostřednictvím kterého orgánu vůči žalobkyni i vůči soudu stát v této věci vystupuje a vystupoval. 19. Tedy v té části nemajetkové újmy, která nenese žádné vnější projevy, je tedy zcela subjektivní a objektivně nedoložitelná, soud shledal, že taková nemajetková újma byla již zcela odčiněna vlastním obsahem rozhodnutí, které nezákonnou výtku takto označilo. Zabývat se tedy včasností omluvy poskytnuté žalobkyni žalovanou v rámci předběžného projednání nároku soud nepovažoval za účelné. <b>K odčinění nemajetkové újmy finanční náhradou</b> 20. [příjmení] soud mohl posoudit oprávněnost nároku na finanční náhradu nemajetkové újmy, potřeboval vyhodnotit dostatečně, zda vznikla újma o vyšší intenzitě, než kterou by bylo možnost satisfikovat nefinančním způsobem. <i>21. § 88 odst. 3 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě:„ [příjmení] nedostatky ve službě může představený nebo služební orgán vyřídit tak, že je státnímu zaměstnanci ústně nebo písemně vytkne. Písemná výtka se založí do osobního spisu státního zaměstnance na dobu 1 roku; po uplynutí této doby se z osobního spisu státního zaměstnance vyřadí.“</i> 22. Výtka je dle zákona nástrojem určeným k řešení pouze drobných poklesků ve službě, a tak ji chápe i soud. Soud se tedy nemůže ztotožnit s názorem žalobkyně, že udělená výtka měla být nástrojem její„ naprosté likvidace“, neboť v kontextu s nadcházející změnou systemizace Energetického regulačního úřadu by pro takový účel bylo mnohem vhodnější alespoň zahájené kárné řízení. 23. Výtky udělované podřízeným jejich nadřízenými za nesplnění nejrůznějších pracovních úkolů, jsou v ekonomice zcela běžné a rovněž tak je zcela běžné, že některé z takových výtek jsou udělovány nespravedlivě. Průměrný řadový zaměstnanec v ekonomice nicméně nemá nástroje, jak nechat prohlásit takovou jemu udělenou výtku za nezákonnou. Je benefitem služebního poměru, že v rámci vztahů nadřízenosti a podřízenosti existuje možnost přezkumu aplikace nástrojů, které jsou jinak nedotknutelným nástrojem manažerského řízení. 24. Účelem tohoto specifika je vyloučení aplikace svévole při řízení státních úřadů, daní za to je pak zvýšená jistota státních zaměstnanců a z toho vyplývající nepružnost při řešení některých potíží. 25. Žalobkyně byla v době udělení výtky ředitelkou Sekce regulace Energetického regulačního úřadu a byla tak podřízena přímo [jméno] úřadu. Byla tedy součástí vrcholo