20 C 330/2021-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky 8 295 Kč představující vrácení podmíněné slevy na koncové zařízení z účastnické smlouvy ve znění dodatku ze dne 6. 1. 2020. 2. Jelikož účastníci neměli námitek proti rozhodnutí bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) a rozhodl jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z nich soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 27. 12. 2019 dodatek ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací, v níž se zavázala poskytovat žalovanému ujednané služby elektronických komunikací k telefonnímu číslu [číslo], a žalovaný se zavázal hradit za poskytnuté služby příslušnou cenu. Součástí smlouvy bylo i ujednání tzv. akce HW bonus, v rámci které mohl žalovaný zakoupit koncové zařízení se slevou. V případě, že by žalovaný porušil své povinnost ze smlouvy, které by vedly k ukončení nebo omezení služeb, tak by byl povinen poskytnutou slevu vrátit. Jako základní povinnost je označeno řádné a včasné placení vyúčtování služeb. Žalovaný se nesmí během doby 24 měsíců od sjednání smlouvy dostat do prodlení s plněním závazků delším než 30 dnů. Sleva na koncové zařízení Lenovo IdeaPad S130-11 činí 8 295 Kč. 3. Z dodacího listu ze dne 27. 12. 2019 soud zjistil, že žalovaný převzal zařízení Lenovo IdeaPad S130-11. Z faktury [číslo] soud zjistil, že byl žalovanému vyúčtován doplatek kupní ceny koncového zařízení ve výši 594 Kč. Z vrubopisu ze dne 30. 9. 2020soud zjistil, že žalovanému bylo vyúčtováno vrácení slevy ve výši 8 295 Kč z důvodu prošení podmínek podmíněné slevy. 4. Z vyúčtování za období od 16. 12. 2020 do 22. 1. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována částka 6 507,35 Kč se splatností dne 14. 2. 2020 za poskytnuté služby elektronických komunikací. Z vyúčtování za období od 23. 1. 2020 do 22. 2. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla vyúčtována částka 7 284,14 Kč se splatností dne 16. 3. 2020 za poskytnuté služby elektronických komunikací. 5. Z upomínky ze dne 3. 11. 2020 a dodejky soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 18 989 Kč do 23. 11. 2020. Z upozornění ze dne 28. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl upozorněn na neuhrazení pohledávky ve výši 18 989 Kč. Z předžalobní upomínky a dodejky ze dne 1. 9. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 8 295 Kč do 15. 9. 2021. 6. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí byla kupní smlouva podle § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.). Žalobkyně prokázala, že splnila své povinnost, když předala žalovanému koncové zařízení a poskytla mu slevu na kupní cenu, která byla podmíněna trváním sjednaných služeb. Jelikož žalovaný nezaplatil splatná vyúčtování poskytnutých služeb, tak žalobkyně je oprávněna v souladu se smlouvou požadovat vydání podmíněné slevy (tj. doplacení kupní ceny). Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že na žalovanou částku žalobkyni cokoliv uhradil. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 8 295 Kč představující doplatek kupní ceny koncového zařízení. Pokud jde o příslušenství, má žalobkyně právo na úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení s plněním peněžitého závazku. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení od 15. 10. 2020 (tj. po datu splatnosti podle odeslané výzvy), soud proto žalobkyni přiznal požadovaný zákonný úrok z prodlení z částky 8 295 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) soud žalovanému uložil, aby žalovanou částku zaplatil do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalovanému uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatil žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.