20 C 333/2021-133 — Okresní soud v Jihlavě

1. Rekapitulace2. Žalobce se podanou žalobou domáhal zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 122 839 Kč a náhrady majetkové újmy ve výši 118 903 Kč, oboje z titulu odpovědnosti poskytovatele zdravotních služeb za nesprávný postup při řešení jeho zdravotních obtíží.3. Žalobce uvedl, že se dne 9. 11. 2018 dostavil do , právnická osoba, žalované kvůli obtížím spočívajícím v týden trvajícím pálení a bolesti při močení a v močové trubici. Zde byla stanovena diagnóza zánět močové trubice, byla nasazena antibiotika a žalobce byl odeslán k praktickému lékaři. Po dvou týdnech bylo vyšetření v Urologické ambulanci žalované zopakováno a léčba antibiotiky prodlužena. Po absolvování řady dalších vyšetření na pracovištích jiných specializací vzhledem k neustupujícím obtížím žalobce znovu absolvoval vyšetření na Urologické ambulanci žalované ve dnech 26. 2. 2019, 1. 3. 2019 a 29. 3. 2019. Na prvním z těchto vyšetření lékař mikroskopickým vyšetřením zjistil velké množství bakterií a provedl kultivaci moči, avšak s negativním výsledkem. Po dalších vyšetřeních lékař žalované konstatoval, že urologický nález nevysvětluje pálení v močové trubici a žalobci doporučil neurologickou a psychiatrickou léčbu.4. Žalobce však i nadále trpěl bolestmi a tudíž dne 12. 6. 2019 vyhledal pomoc urologické ambulance lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která po zvážení žalobcových obtíží provedla test kultivace ejakulátu, čímž odhalila dlouhodobě neléčený zánět prostaty. Po nasazení příslušné léčby se stav žalobce sice zlepšil, avšak nemoc již pokročila do chronické fáze a omezuje žalobce v jeho pracovním i osobním životě. Důsledkem probíhajícího onemocnění jsou vedle duševních útrap, jež pokročily až do psychiatricky klinického rozměru, a sexuálních disfunkcí, rovněž výrazně zhoršené výsledky spermiogramu a tudíž i vyhlídky žalobce na založení rodiny.5. Žalovaná na svou obranu uvedla, že žalobce byl v urologické ambulanci žalované léčen v období od 9. 11. 2018 do 29. 3. 2019 celkem 5 lékaři, přičemž všichni se shodli na diagnóze zánět močové trubice – uretritida. U žalobce absentovaly příznaky svědčící pro možné zánětlivé onemocnění prostaty. Tvrzení žalobce, že mu nebylo provedeno kultivační vyšetření ejakulátu, považuje žalovaná za irelevantní, neboť u žalobce nebylo podle žádných indicií dáno podezření na prostatitidu. Ani podle Guidelines of European Association of Urology 2019 není kultivace ejakulátu doporučena k rutinnímu užití, neboť její výsledná sensitivita je pouze 50 %.6. Až více než dva měsíce po poslední žalobcově návštěvě u žalované byl žalobce léčen u , tituly před jménem, , jméno FO, s diagnózou chronický zánět prostaty. Žalovaná je toho názoru, že neexistuje žádný důkaz o tom, že by se mělo jednat o mnoho měsíců nerozpoznanou diagnózu a rovněž, že nelze takovou diagnózu postavit pouze na pozitivním kultivačním nálezu ejakulátu. Chronický bakteriální i nebakteriální zánět se u žalobce mohl objevit rovněž přes správně zaléčenou uretritidu. Žalovaná je toho názoru, že potíže žalobce nejsou v příčinné souvislosti s žalobci jí poskytovanou krátkodobou péčí. Žalovaná navrhla provedení revizního znaleckého posudku.7. Dokazování8. Soud provedl důkaz znaleckým posudkem č. 111/49/2020 ze dne 12. 2. 2021 vypracovaným soudním znalcem v oboru zdravotnictví – urologie, z něhož zjistil, že rozsah vyšetření žalobce nebyl z urologického pohledu dostačující, neboť při dlouhotrvajících obtížích je nutno myslet i na zánět prostaty a ten vyloučit. K vyloučení zánětu je nezbytné provedení stěru z močové trubice, odběr spermatu či prostatického sekretu na kultivaci.9. Ze znaleckého posudku má soud dále za zjištěné, že pokud by došlo ke včasné a cílené léčbě akutní prostatitidy, nemuselo by onemocnění přejít do chronické formy. Chronická prostatitida pak má na život žalobce jednoznačně negativní dopad a lze očekávat trvalé následky.10. Soud doplnil důkaz písemným znaleckým posudkem též výslechem znalce a uzavřel, že metoda použitá znalcem nebyla zpochybněna, znalec svůj postup dostatečně přesvědčivě obhájil. Znalecký posudek rovněž nebyl nijak nejasný ani neúplný, neboť řešil celý odborný skutkový problém a obsahoval potřebné závěry. Odmítnutí znaleckého posudku žalovanou bylo pouze povšechným nesouhlasem nezakládajícím potřebu nařízení revizního znaleckého posudku.11. Ze znaleckého posudku č. 144/8/2021 ze dne 4. 5. 2021 téhož soudního znalce soud zjistil, že datem ustálení zdravotního stavu je 10. 9. 2020 a podle metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví podle § 2958 občanského zákoníku činí vypočtená výše náhrady ztížení společenského uplatnění částku ve výši 1 122 839 Kč.12. Z výslechu svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že anamnéza žalobce nasvědčovala diagnóze chronický zánět prostaty a že kultivace ejakulátu je běžný diagnostický postup. Z jejího výslechu vzal soud dále za prokázané, že léčbu vitamínem C žalovanému indikovala.13. Z lékařské zprávy , právnická osoba, . ze dne 25. 1. 2019 soud zjistil, že žalobce udával pálení v močové trubici zejména po ejakulaci. Totožné zjištění soud učinil i z důkazu ambulantní kartou urologického oddělení žalované ze dne 31. 1. 2019, z lékařské zprávy , právnická osoba, . ze dne 6. 2. 2019 a ambulantní karty urologického oddělení žalované ze dne 29. 3. 2019.14. Souběžně vzal soud z uvedených lékařských zpráv za prokázané, že , tituly před jménem, , jméno FO, podepsaný na lékařských zprávách , právnická osoba, . byl v rozhodné době též primářem urologického oddělní žalované.15. Z účastnického výslechu žalobce a svědeckého výslechu žalobcovy manželky vzal soud za prokázané, že žalobcovo onemocnění mělo výrazný dopad do jeho soukromého a rodinného života. Je sice zřejmé, že žalovaná neodpovídá za vlastní vznik onemocnění, nicméně ve složce doby trvání potíží a sdělovaným diagnózám, jejichž výsledkem bylo v zásadě označení samotného žalobce za příčinu jeho potíží, byl dopad zásadní. Jakkoli se výpovědi obou rozcházely ve faktickém vnímání četnosti pohlavního styku, tento rozdíl lze pochopit s ohledem na odlišné prožívání partnerů. Za zásadní z obou výslechů soud považuje tu skutečnost, že nepochybně došlo ke změnám ve vztahu manželů k horšímu, když oba manželé potvrdili připravenost k založení rodiny, což jim bylo i v důsledku pochybení ztíženo ne-li přímo znemožněno.16. Z předložených pokladních dokladů a potvrzení od společnosti , právnická osoba, pak soud vzalo za prokázané, že žalobce zaplatil za aplikace infuzí vitamínu C částku 29 700 Kč.17. Skutkový stav18. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový děj:19. Žalobce se dne 9. 11. 2018 dostavil do , právnická osoba, žalované kvůli obtížím spočívajícím v týden trvajícím pálení a bolesti při močení a v močové trubici. Zde byla stanovena diagnóza zánět močové trubice, byla nasazena antibiotika a žalobce byl odeslán k praktickému lékaři.20. Po dvou týdnech bylo vyšetření v , právnická osoba, žalované zopakováno a léčba antibiotiky prodlužena. Po absolvování řady dalších vyšetření na pracovištích jiných specializací vzhledem k neustupujícím obtížím žalobce znovu absolvoval vyšetření na , právnická osoba, žalované ve dnech 26. 2. 2019, 1. 3. 2019 a 29. 3. 2019 a v , právnická osoba, . vedené primářem žalované ve dnech 25. 1. 2019 a 6. 2. 2019.21. Na prvním z těchto vyšetření lékař mikroskopickým vyšetřením zjistil velké množství bakterií a provedl kultivaci moči, avšak s negativním výsledkem. Po dalších vyšetřeních lékař žalované konstatoval, že urologický nález nevysvětluje pálení v močové trubici a žalobci doporučil neurologickou a psychiatrickou léčbu. Kultivace ejakulátu nebyla žalovanou vůbec provedena.22. Žalobce dne 12. 6. 2019 vyhledal pomoc urologické ambulance lékařky , tituly před jménem, , jméno FO, , která po zvážení žalobcových obtíží provedla test kultivace ejakulátu, v důsledku čehož diagnostikovala žalobci chronický zánět prostaty a nasadila cílenou léčbu.23. Žalobcova nemoc nicméně v mezidobí pokročila do chronické fáze a omezuje žalobce v jeho pracovním i osobním životě.24. Pochybení žalované a příčinná souvislost25. Soud spatřuje pochybení žalované v neprovedení kultivace ejakulátu, aniž by přesvědčivě vysvětlila, z jakého důvodu jej nebylo možné či vhodné provést. Samotné sdělení, že se jedná o test se sensitivitou okolo 50 %, není dostatečné, jelikož ani jiné metody nevedly ke zjištění příčin trvajících potíží žalobce. Podle názoru soudu byl lékař urologické ambulance povinen vyčerpat všechny dostupné diagnostické metody před tím, než uzavřel, že se nejedná o urologický problém.26. Tím soud nijak nezpochybňuje možnost lékaře rozhodnout o neprovedení určitého testu nebo postupu, pokud by k tomu existoval relevantní důvod z hlediska žalobcova zdraví. Nesmí však být důvodem pouhá lékařova nedůvěra ve výsledky určité metody za situace, kdy jiné metody nevedly k žádanému výsledku. Žalovaná ve své argumentaci uvedla, že pouze jeden ze dvou pacientů, kterým vyšla pozitivní ku