20 C 338/2021-29 — Okresní soud v Jihlavě

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 086 Kč s příslušenstvím jako nezaplaceného jízdného za jízdu žalovaného dopravním prostředkem [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a přirážky k jízdnému. 2. Z provedeného dokazování soud zjistil, že rámcovou smlouvou ze dne 24. 12. 2015 a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 14. 12. 2016 včetně příloh postoupila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanou pohledávku na společnost [právnická osoba] (přechodný věřitel). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 1. 2017 včetně příloh postoupil přechodný věřitel žalovanou pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně dále předložila k důkazu tarif Českých drah, ze kterého vyplývá výše jízdného a výše přirážky k jízdnému. Žalobkyně ovšem předložila dvě potvrzení o nedodržení SPPO (smluvní přepravní podmínky) obě ze dne 16. 4. 2016, přičemž tato potvrzení jsou vedena na jméno [jméno] [příjmení], narozen 25. 7. 1989 s adresou [adresa], tj. na osobou odlišnou od žalovaného. Rovněž ani jiné údaje neodpovídají údajům uvedených v žalobě (částky jsou odlišné, rovněž místa a časy kontrol). 3. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala totožnost osoby, s níž byl sepsán předmětný zápis o provedené přepravní kontrole, respektive neztotožnila tuto osobu s žalovaným. Přepravovaná osoba byla dle ustanovení § 37 odst. 4 písm. d), odst. 5 písm. b) in fine zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, povinna v případě, že se neprokázala platným jízdním dokladem a nezaplatila jízdné a přirážku, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky, jimiž jsou jméno, příjmení, datum a místo narození, adresa pro doručování a číslo osobního dokladu. Z předložených dokladů není možné dovodit pasivní legitimaci žalovaného, když tyto doklady neobsahují ani údaje žalovaného, ani údaje o jeho údajném porušení smluvních přepravních podmínek, které žalobkyně vylíčila ve své žalobě. Žádné další doklady žalobkyně nepředložila ani po výzvě soudu. Žalobkyně sice soudu prokázala, že její právní předchůdkyně platně postoupila v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, avšak neprokázala uzavření smlouvy o přepravě osob mezi svou právní předchůdkyní a žalovaným podle ustanovení § 2550 a násl. o. z., a tudíž neprokázala ani to, že osobou povinnou k úhradě jízdného a přirážky k jízdnému je skutečně žalovaný, tj. nebyla prokázána pasivní věcná legitimace žalovaného v tomto řízení. Jelikož soud shledal v řízení nedostatek pasivní věcné legitimace, žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. O nákladech řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. Žalovaný byl v řízení zcela úspěšný, neboť žaloba byla zamítnuta, a proto mu náleží náhrada nákladů řízení v plné výši. Protože však žalovanému žádné náklady v řízení nevznikly, rozhodl soud, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.