21 C 203/2022-36 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 3 458,48 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že žalované umožnila užívat služby Internet a služby digitální televize [anonymizována dvě slova], služby na placeném telefonním čísle [číslo] a platební transakce, kdy žalovaná hradila prostřednictvím svého elektronického komunikačního zařízení cenu za zboží nebo služby poskytované třetími osobami prostřednictvím žalobkyně, jež platbu zprostředkovala a následně jí žalované vyúčtovala (typicky dárcovské SMS, hlasování v TV soutěžích, parkovné, předplatné novin atd.). Žalovaná byla v době od [datum] do [datum] účastníkem telefonní stanice číslo [tel. číslo], [tel. číslo] a [tel. číslo]. Pro užívání služeb Internet a [anonymizována dvě slova] žalobkyně dodala žalované potřebné koncové zařízení, a to [anonymizováno] modem. K zaplacení poskytnutých služeb elektronických komunikací, služeb třetích stran, volání na barevné a informační linky a ceny zařízení [anonymizováno] modem byly žalované vystaveny faktury [číslo] za období od [datum] do [datum] se splatností [datum], přičemž na výše uvedené služby činí dlužná částka z této faktury 779,48 Kč. Za období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura [číslo] se splatností [datum], kdy na výše uvedené služby zbývá zaplatit 376 Kč. Za období od [datum] do [datum] byla vystavena faktura [číslo] se splatností [datum], kdy na výše uvedené služby zbývá k úhradě 49 Kč. Žalobkyně dále fakturou [číslo] za období od [datum] do [datum] se splatností [datum] doúčtovala žalované kupní cenu zařízení ve výši 2 254 Kč. Žalovaná přes opakované upomínky dlužnou částku nezaplatila. 2. Účastníci řízení neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Soud na základě obsahu spisu učinil tento závěr o skutkovém stavu: žalobkyně se žalovanou uzavřela smlouvou o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum], a to k telefonnímu číslu [tel. číslo] a [tel. číslo]. Nedílnou součástí smlouvy byl Ceník služeb žalobkyně a Všeobecné obchodní podmínky. Dodatkem ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne [datum] žalobkyně umožnila žalované čerpat službu internet v pevném místě na telefonním čísle [částka], a to prostřednictvím modemu, jehož kupní cenu se žalovaná zavázala zaplatit 48 měsíčními splátkami ve výši 49 Kč. Ve vyúčtování za využívání služeb elektronických komunikací za období od [datum] do [datum] s variabilním symbolem [číslo] byly žalované vyúčtovány služby třetích stran: platba přes SMS v ceně 100 Kč a 480 Kč a platba přes internet ve výši 25 Kč. Dále bylo žalované vyúčtováno volání na barevné a informační linky v délce 8 minut za cenu 174,48 Kč. Vyúčtováním za období od [datum] do [datum] byla žalované pod variabilním symbolem [číslo] se splatností [datum] vyúčtována cena služby třetích stran: platba přes SMS ve výši 327 Kč a dále byla vyúčtována splátka modemu ve výši 49 Kč. Vyúčtováním za období od [datum] do [datum] s variabilním symbolem [číslo] se splatností [datum] byla žalované vyúčtována splátka modemu ve výši 49 Kč. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně oznámila žalované zrušení poskytování služeb v důsledku prodlení žalované s úhradou služeb poskytnutých na základě smlouvy o elektronických komunikacích, a to ke dni [datum] s tím, že dlužná částka k tomuto datu činila celkem 5 692,29 Kč. Fakturou s [variabilní symbol] se splatností [datum] byl žalované vyúčtován doplatek kupní ceny zařízení ve výši 2 254 Kč. Žalované byl odeslán pokus o smír ze dne [datum], v němž byly opětovně vyčísleny neuhrazené závazky žalované. Žalovaný ničeho neuhradil a jeho dluh vůči žalobkyni tak činí celkem částku ve výši 4 590 Kč. Dopisem ze dne [datum] pak žalobkyně žalovanému oznámila zrušení poskytování služeb a vyzvala jej k úhradě dluhu. Opakovaně žalobkyně upomínala žalovaného o úhradu dlužné částky upomínkou ze dne 15. 12. 2017. 4. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytování veřejně dostupné služby elektronických komunikací dle ustanovení § 63 a násl. zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, jejíž součástí je i kupní smlouva podle ustanovení § 2079 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně prokázala, že splnila svoji povinnost z uvedené smlouvy a předala předmět kupní smlouvy, tj. zařízení [anonymizováno] modem, žalované. Žalovaná se zavázala zaplatit kupní cenu zařízení v 48 splátkách po 49 Kč. Současně žalovaná v souladu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami objednala službu platby třetích stran (platby přes internet, platby pomocí SMS), které jí byly poskytnuty a žalobkyní následně vyúčtovány. Dále žalovaná využila službu volání na barevné a informační linky, kdy tyto poskytnuté služby jí byly v souladu se Všeobecnými obchodními podmínkami a Ceníkem služeb řádně vyúčtovány. Žalovaná však nesplnila povinnosti vyplývající pro ni z uzavřené smlouvy o elektronických komunikacích, vyúčtované služby včetně splátek kupní ceny zařízení nezaplatila. Žalobkyně tak v souladu se smlouvou a Všeobecnými obchodními podmínkami od smlouvy odstoupila a žalované následně vyúčtovala zbývající část kupní ceny zařízení. Žalovaná v řízení netvrdila, že by na žalovanou částku žalobkyni cokoliv uhradil. Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 458,48 Kč představující neuhrazenou kupní cenu předmětného zařízení a vyúčtované služby třetích stran a volání na barevné a informační linky spolu s úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky, a to od 3. 3. 2021, kdy již byla žalovaná v prodlení s úhradou celého svého peněžitého závazku (den následující po splatnosti nejpozději splatného vyúčtování služeb). Lhůtu k plnění stanovil soud podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro jinou lhůtu neshledal důvod. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky 100 Kč za každý ze dvou v řízení učiněných úkonů uvedených v § 1 odst. 3 písm. a) vyhlášky (návrh na zahájení řízení, výzva k plnění). V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud žalované uložil, aby náhradu nákladů řízení zaplatila žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.