18 C 106/2023-71 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 11 598,36 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 19. 2. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] 2018 [číslo] na částku 25 000 Kč, která byla žalovanému vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy, což tento potvrdil svým podpisem. Poskytnutou částku spolu s úrokem 28 % ročně, celkem ve výši 43 250 Kč, se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas neplatil, čímž porušil závazky ze smlouvy, a proto žalobkyně úvěr ke dni 19. 3. 2019 zesplatnila. Tím jí vzniklo právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, a to 5 200 Kč na jistině. Žalobkyně dále požaduje z nesplacené jistiny ve výši 5 200 Kč úrok ve výši 25,85 % ročně od 20. 10. 2022, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do 19. 10. 2022 ve výši 3 693,69 Kč, zákonný úrok z prodlení rovněž od 20. 10. 2022 a sjednané smluvní pokuty ve výši 6 398,36 Kč. Ke dni 28. 9. 2018 byla část závodu právní předchůdkyně žalobkyně převedena na společnost [právnická osoba], [IČO]. Z této společnosti byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Od postoupení pohledávky žalované na dlužnou částku ničeho neuhradil. Na možnost podání žaloby byl žalovaný upozorněn v předžalobní výzvě odeslané dne 29. 3. 2023. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci, aniž by bylo nařízeno jednání, ve stanovené lhůtě nereagoval. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 a 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ o.s.ř.“), a o věci rozhodnul na základě listinných důkazů obsažených ve spise. 3. Na základě předložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. 4. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 19. 2. 2018 soud zjistil, že žalovaný o sobě uvedl, že je svobodný, student, důchodce, nemá žádnou vyživovanou osobu, žije v domácnosti s rodiči a pracuje jako prodavač u zaměstnavatele [jméno] [příjmení] s čistým měsíčním příjmem 2 400 Kč. Jeho dalšími příjmy jsou invalidní důchod ve výši 6 550 Kč, příspěvek na péči 4 400 Kč, peníze od matky 14 000 Kč a výživné 7 000 Kč. Celkové příjmy žalovaného byly 21 052 Kč. Příjem celé domácnosti byl 35 052 Kč. K výdajům žalovaný uvedl, že za bydlení hradí 1 000 Kč a za stravování 3 000 Kč. Jiný úvěr nesplácel. Skutečnosti tvrzené žalovaným byly doloženy dohodou o provedení práce z 2. 1. 2018, výpisy z běžného účtu za období od listopadu 2017 do ledna 2018, ze kterých jsou zřejmé příjmy a výdaje žalovaného, oznámení ČSSZ o vyčíslení důchodu od ledna 2018, čestné prohlášení žalovaného týkající se jeho výdajů. Z finanční analýzy právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že disponibilní zůstatek žalovaného byl 16 052 Kč měsíčně. Z listiny označené jako [anonymizována dvě slova] bylo zjištěno, že žalovaný dosáhl bodového hodnocení ve výši 15 bodů a dle interních výpočtů mu právní předchůdkyně žalobkyně mohla poskytnout úvěr v maximální výši 25 000 Kč. 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] 2018 [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně označená zde jako úvěrující/věřitel a žalovaný označený jako úvěrovaný/dlužník dne 19. 2. 2018. Žalovaný je ve smlouvě identifikován jménem, příjmením, adresou trvalého bydliště, kontaktní adresou, rodným číslem, číslem občanského průkazu a telefonním číslem. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč, což žalovaný potvrdil svým vlastnoručním podpisem. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky ve výši 25 000 Kč spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 18 250 Kč, celkem tedy 43 250 Kč, vrátit v pravidelných 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč ke každému 19. dni v měsíci. Úvěr byl poskytnut s úrokem ve výši 25,85 % ročně a RPSN 189,38 %. Strany si ve smlouvě také ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž bude žalovaný v prodlení; částka nesměla přesáhnout součin 0,5 a poskytnuté jistiny. Žalovaný za období od února 2018 do dubna 2021 uhradil celkem 38 050 Kč. 6. Z notářského zápisu ze dne 27. 9. 2018 pod sp. zn. NZ [číslo] 2018, N 842/2018 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně označená jako prodávající a společnost [právnická osoba], [IČO], označená jako kupující prohlásily, že dne 6. 9. 2018 uzavřely smlouvu o prodeji části závodu, který je tvořen divizí spotřebitelských úvěrů blíže definovanou v čl. III odst. 3.2 smlouvy. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] označená zde jako postupitel a žalobkyně označená jako postupník dne 21. 11. 2022. Předmětem smlouvy bylo postoupení pohledávek za dlužníky uvedenými v příloze [číslo] mezi nimiž byl i žalovaný. Prostřednictvím této smlouvy byla na žalobkyni postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 5 200 Kč. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 7. 12. 2022 a zároveň byl žalovaný vyzván k uhrazení dlužné částky. 8. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaný byl výzvou ze dne 28. 3. 2023 (podle podacího lístku odeslanou dne 29. 3. 2023) vyzván k úhradě dlužné částky 16 114,80 Kč, a to nejpozději do 12. 4. 2023. Zároveň byl upozorněn na možnost podání žaloby. 9. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěru a žalovaný spolu uzavřely smlouvu ze dne 19. 2. 2018, v níž se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal dlužnou částku spolu s úrokem a dalšími poplatky splatit 13 měsíčními splátkami ve výši 3 250 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 25,85 % ročně. Bonita žalovaného byla právní předchůdkyní žalobkyně zkoumána na základě tvrzení žalovaného osvědčenými doloženými listinami. Žalovaný uhradil 38 050 Kč do postoupení pohledávky a poté již neuhradil ničeho. Pohledávka z uzavřené smlouvy byla nejdříve kupní smlouvou z 6. 9. 2018 převedena na společnost [právnická osoba] a následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 postoupena na žalobkyni. Oznámením ze dne 7. 12. 2022 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných finančních prostředků. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné pohledávky předžalobní výzvou ze dne 28. 3. 2023. 10. Podle ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 10. 2021 (dále též jen„ ZoSÚ“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 12. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, j