4 C 392/2022-71 — Okresní soud v Jihlavě

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu podaným u Okresního soudu v Jihlavě dne 22. 11. 2022 se žalobkyně na žalované domáhala zaplacení částky ve výši 41 926,30 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby uvedla, že původní věřitel společnost [právnická osoba] (dále jen„ původní věřitel“) uzavřel dne 26. 7. 2019 se žalovanou smlouvu [číslo] na částku 18 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 15 650 Kč, a to v splátkách po 561 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku 2 280 Kč. Původnímu věřiteli tak následně vzniklo právo na zaplacení celého dluhu. Současně žalobkyně požadovala od žalované zaplatit smluvní pokutu v celkové výši 9 000 Kč z důvodu prodlení žalované s úhradou splátek a dále sankčního poplatku 1 800 Kč. Tato plnění žalobkyně požadovala s odkazem na část smlouvy nazvané„ Postup při prodlení zákazníka“. Dluh žalované z této smlouvy činí 41 926,30 Kč s příslušenstvím. Původní věřitel posoudil schopnost žalovanou splácet vyhodnocením údajů sdělených žalovanou v zákaznické kartě a jejich ověřením předloženými doklady-především na základě výplatních lístků, výpisu z NRKI, SOLUS, insolvenčního rejstříku, interní databáze. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 1. 2. 2022. Žalovaná byla na možnost podání žaloby upozorněna ve výzvě k zaplacení učiněné zástupcem žalobkyně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy [číslo] ze dne 26. 7. 2019 bylo zjištěno, že původní věřitel a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky ve výši 18 000 Kč, kterou žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Dále si strany sjednaly v souvislosti s úvěrem poplatek v celkové výši 15 650 Kč (sestávající ze součtu úroků ve výši 3 220 Kč, z odměny za administrativní činnost ve výši 7 124 Kč a z částky za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 306 Kč), celkem tedy byla žalovaná povinna vrátit z titulu smlouvy částku ve výši 33 650 Kč v splátkách po 561 Kč. První splátka byla sjednána se splatností sedmého kalendářního dne od uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky, podle kterých se žalovaná zavázala v případě prodlení s úhradou splátky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z dlužné částky a dále poplatek 300 Kč za každou upomínku. Původní věřitel informoval prostřednictvím formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru žalovanou především o tom, jak vysokou částku bude povinna v budoucnu zaplatit. 4. Z platební historie bylo zjištěno, že žalovaná uhradila čtyřikrát 570 Kč (31. 7., 11. 9., 14. 10., 12. 12.). Z výzvy datované dne 10. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 42 977 Kč. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne a z příslušných příloh bylo zjištěno, že pohledávka za žalovanou byla postoupena původním věřitelem na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 bylo zjištěno, že žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna. 6. Předžalobní výzvou ze dne vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky; z podacího lístku vyplývá, že tato byla odeslána dne1 1. 2. 2022 a následně ještě jednou dne 24. 5. 2022. 7. Z předloženého html kódu nebylo zjištěno, zda se jedná o lustraci žalované v databázích BRKI či NRKI, jak uvedla žalobkyně. Z výstupu z centrální evidence exekucí zpracovaného ke dni 16. 1. 2023 nebylo zjištěno s ohledem na uvedený datum nic podstatného. 8. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že ji vyplnila zprostředkovatelka původního věřitele [jméno] [příjmení] dne 25. 7. 2019. V dotazníku bylo uvedeno, že žalovaná má základní vzdělání, pracuje jako prodavačka pro [právnická osoba] [anonymizováno] v nájmu. Má jeden příjem ve výši 11 828 Kč měsíčně a výdaje 3 000 Kč měsíčně. V zákaznické kartě je uvedeno, že příjem domácnosti žalované činí 26 828 Kč. Z předložených výplatnic za květen a červen 2019 bylo zjištěno, že žalovaná má příjem 9 111 Kč, resp. 14 545 Kč. 9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v minulosti pracovala jako zprostředkovatelka pro společnost [právnická osoba] Okolnosti uzavření smlouvy o zápůjčce se žalovanou si svědkyně nepamatovala s ohledem na několikaletý časový odstup. Svědkyně sice poznala svůj podpis na zákaznické kartě, nicméně na dokumenty, které od žalované získala za účelem ověření jejích příjmů a výdajů, si svědkyně nevzpomněla. Pouze obecně dodala, že měla před sjednáním smlouvy vyžádat od budoucího klienta dokumenty týkající se jeho bydlení, zaměstnání atd. 10. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Původní věřitel jakožto podnikatel s předmětem podnikání spočívajícím v poskytování spotřebitelských úvěrů a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu, v níž se původní věřitel zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 18 000 Kč. Původní věřitel tuto částku žalobkyni předal v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala uvedenou částku uhradit včetně poplatku ve výši 15 650 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách ve výši 560 Kč. Tento závazek žalovaná porušila zaplatila pouze částku 2 280 Kč. Před uzavřením smlouvy ověřil původní věřitel informaci o zdroji a výši příjmu žalované. Původní věřitel nezkoumal a neověřil tvrzení žalované o jejích výdajů a v důsledku toho se nemohl zabývat ani výší disponibilních prostředků žalované, resp. její schopností budoucí splátky zápůjčky reálně zaplatit. Pohledávka ze smlouvy byla na žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022. 11. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 12. Podle § 1879 odst. 2 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 13. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi původním vě