8 C 142/2022-18 — Okresní soud v Jihlavě

Navrhovatelka se podaným návrhem domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne [datum]. V odůvodnění návrhu navrhovatelka uvedla, že manželství bylo uzavíráno po dlouhodobé známosti. Vztah byl zpočátku spokojený a harmonický s běžnými drobnými rozpory. Manželé mají společného syna nezletilého [příjmení], narozeného [datum]. Před Vánoci 2021 navrhovatelka zjistila, že manžel navázal vztah s jinou ženou. Navrhovatelka manžela požádala, aby vztah ukončil, což on odmítl, přičemž sdělil, že se chce rozvést a že chce s novou ženou žít. V lednu 2022 se manžel odstěhoval ze společné domácnosti. Manžel se k návrhu na rozvod připojil. Ve svém vyjádření odmítl, že by se svou současnou přítelkyní udržoval vztah již v roce 2021. Manžel potvrdil, že se ze společné domácnosti v lednu 2022 odstěhoval, a to z důvodu, že mu navrhovatelka bránila v přístupu do společného bydliště. Při jednání soudu pak manžel výslovně prohlásil, že příčinou rozvratu manželství bylo navázání vztahu s jinou ženou. Z listinných důkazů, výslechu účastníků a jejich shodných tvrzení vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem v Havlíčkově Brodě. Manželé jsou rodiči nezletilého [příjmení] [celé jméno manžela], narozeného [datum]. Rozsudkem Okresního soudu v Jihlavě ze dne 23. 5. 2022, č. j. 6 Nc 8411/2022-61, ve znění rozsudku Krajského soudu v [obec] – pobočka v Jihlavě ze dne 23. 11. 2022, č. j. 72 Co 153/2022-110, byla schválena dohoda uzavřená mezi rodiči ohledně výchovy a výživy nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu a současně bylo určeno výživné. Manželé se seznámili přes internet a po několika schůzkách se manžel přistěhoval k navrhovatelce. Asi po roce vztahu se rozhodli mít společné dítě. Sňatek delší dobu odkládali. Navrhovatelka po uzavření manželství zjistila, že manžel navázal vztah s jinou ženou. Navrhovatelka žádala, aby manžel vztah ukončil, což on odmítl. Účastníci shodně uvedli, že spolu nechtějí žít jako manželé. Manželé netvoří společnou rodinnou domácnost od ledna 2022, kdy se manžel odstěhoval. Příčiny tohoto stavu manželé shodně spatřovali ve skutečnosti, že manžel navázal vztah s jinou ženou. Obnovení manželského soužití oba manželé shodně vyloučili. Nezletilý syn situaci akceptoval a s manželem se pravidelně stýká na základě ústní dohody. Manželé prohlásili, že jsou schopni se dohodnout na záležitostech týkajících se syna. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na shodná skutková tvrzení soud dospěl k závěru, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je pouze formálním svazkem, a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě narušených vztahů a obnovení manželského soužití; je tedy dán rozvrat manželství. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně manžela, který porušil povinnost věrnosti a navázal vážný vztah s jinou ženou, který odmítl ukončit. Oba manželé si přejí ukončit manželství rozvodem. Jelikož soud na straně nezletilého syna nezjistil žádnou z překážek bránících rozvodu manželství podle ustanovení § 755 odst. 2 občanského zákoníku, žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž zpravidla žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských. V odůvodněných případech však lze přiznat náhradu nákladů řízení. Za výjimečné okolnosti, které mohou vést k rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení, judikatura označila především příčiny rozvratu manželství (viz např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 3660/2010). Protože soud dospěl k závěru, že příčiny rozvratu manželství jsou shledány na straně manžela, uložil mu povinnost nahradit navrhovatelce náklady řízení. Náklady řízení navrhovatelky jsou tvořeny odměnou advokátky stanovenou vzhledem ke zrušení vyhlášky č. 484/2000 Sb. podle § 7 bod 5 ve spojení s § 9 odst. 1 a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění (za 3 úkony právní služby – příprava a převzetí zastoupení, sepsání žaloby a účast u jednání soudu – po [částka] za úkon právní služby) ve výši [částka], paušální náhradou hotových výdajů stanovenou podle § 13 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v účinném znění, ve výši [částka] (za 3 úkony právní služby po [částka]), náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky odměny a náhrady ve výši [částka] (dle § 137 občanského soudního řádu a zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění účinném od 1. 1. 2013) a zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka]. Podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu bylo manželovi uloženo zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení] jako zástupkyně navrhovatelky.