18 C 286/2023-42 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 26 078,81 Kč s příslušenstvím na náklady na uplatnění pohledávky jako dluhu z dodatku ke smlouvě o poskytování služeb elektronických komunikací ze dne 15. 7. 2017 a ze dne 16. 12. 2021, na základě kterého měl žalovaný možnost prostřednictvím svého mobilního telefonního čísla uskutečnit rovněž platby (platební transakce) za zboží a služby spadající pod § 3 odst. 3 písm. e) zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, např. platby za jízdenky MHD, DMS na charitativní účely. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci neměli námitek proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání, proto soud postupoval podle § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), a rozhodl bez nařízení jednání jen na základě listinných důkazů založených ve spise. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 15. 7. 2017 smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací – O2 [příjmení] [příjmení] služba [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala v rámci tarifu FREE 200 MB poskytovat žalovanému sjednané služby k telefonnímu číslu [číslo], se závazkem na dobu 24 měsíců, a žalovaný se zavázal zaplatit vyúčtovanou cenu těchto služeb. Dne 16. 12. 2022 mezi sebou strany uzavřely dodatek č. OMS [číslo], na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nové nastavení tarifu O2 Spolu pro tři bez internetu, se službou neomezené volání a O2 TV Air až pro tři mobilní telefonní čísla, včetně doplňkových služeb a služeb třetích stran, a žalovaný se zavázal zaplatit vyúčtovanou cenu. Součástí smluv byly i všeobecné podmínky poskytování služeb žalobkyně a příslušné ceníky. Podle bodu 5.7 všeobecných podmínek se účastník, tedy žalovaný, zavázal zaplatit cenu každé upomínky a veškeré náklady spojené s případným vymáháním pohledávky v případě nehrazení vyúčtování. Fakturou [číslo] splatnou dne 6. 6. 2022 byla žalovanému za období od 12. 4. 2022 do 11. 5. 2022 vyúčtována mj. částka 11 272,81 Kč za služby třetích stran. Fakturou [číslo] splatnou dne 4. 7. 2022 byla žalovanému za období od 12. 5. 2022 do 11. 6. 2022 vyúčtována mj. částka 11 476 Kč za služby třetích stran. Konečně fakturou [číslo] splatnou dne 3. 8. 2022 byla žalovanému za období od 12. 6. 2022 do 11. 7. 2022 vyúčtována mj. částka 3 330 Kč za služby třetích stran. Uvedené faktury včetně vyjmenovaných položek žalovaný neuhradil. Dopisem ze dne 8. 8. 2022 (odeslaného týž den) žalobkyně žalovanému oznámila, že ke dni 12. 9. 2022 mu zrušila služby vedené pod zákaznickým účtem [číslo] z důvodu neuhrazených pohledávek a zároveň žalovaného vyzvala k uhrazení celkového dluhu ve výši 31 271,60 Kč nejpozději do 7. 9. 2022 s možností obnovení služeb. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního řešení sporu. Žalobkyně žalovaného opakovaně upozornila na neuhrazený dluh upomínkou ze dne 24. 10. 2022, a vyzvala ho k úhradě nejpozději do 15. 11. 2022. 4. Věcnou příslušnost soudů projednávat v občanskoprávním řízení spory ze smluv o poskytování tzv. služeb třetích stran podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, potvrdil ve svém usnesení ze dne 20. 4. 2011, č.j. Konf 4/2011-12, zvláštní senát zřízený podle zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, zveřejněném ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, č. 11, roč. 2011, s. 1027. Zvláštní senát zde vyslovil, že umožní-li poskytovatel služby elektronických komunikací uživateli objednat a konzumovat službu s vyjádřenou cenou (příloha 1 bod 7 vyhlášky č. 117/2007 Sb., o číslovacích plánech sítí a služeb elektronických komunikací), jejíž obsah je uživateli sdělen prostřednictvím sítě a služeb elektronických komunikací, jde o výjimku předvídanou § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích; spor o zaplacení ceny za takovou službu (službu obsahu) přísluší rozhodnout soudu. 5. Na základě právního posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že výše uvedená účastnická smlouva včetně dodatků byla platně a účinně uzavřena podle § 63 zákona o elektronických komunikacích a ustanovení § 2758 občanského zákoníku a že jejich součástí byly i tzv. služby třetích stran. Žalobkyně prokázala, že řádně vyúčtovala žalovanému zprostředkované služby třetích stran výše uvedených koncových zařízení (mobilní telefony). V celkové výši 26 078,81 Kč, když žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že tuto částku žalobkyni uhradil, případně, že by se zprostil povinnosti k její úhradě jiným způsobem. Soud proto shledal žalobu ohledně částky 26 078,81 Kč důvodnou, a to včetně úroků z prodlení z této částky v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od 14. 5. 2019, neboť žalovaný je v prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, přičemž okamžik počátku prodlení se odvíjí až od splatnosti posledního vyúčtování. Soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni přisouzenou částku s příslušenstvím ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod. 6. Pokud jde o částku 200 Kč na nákladech spojených s uplatněním pohledávky, žalobkyně tuto částku žádným způsobem neupřesnila, nezdůvodnila ani její konkrétní výši nedoložila, soud tedy žalobu v této části zamítl (výrok II.). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části předmětu řízení, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 244 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 044 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť pro jinou lhůtu k plnění neshledal důvod.