24 C 214/2023-38 — Okresní soud v Jihlavě

1. Manžel se návrhem ze dne 16. 5. 2023 domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že manželka opakovaně odjíždí, již tři roky nezdržuje ve společném bydlišti, nepřispívá na chod domácnosti, nezajímá se o zdravotní stav manžela a mezi manžely docházelo ke konfliktům. Manžel uzavřel sňatek, aby manželku uchránil před problémy s , Anonymizováno, příslušností. S ohledem na uvedené skutečnosti manžel zrušil manželce trvalé bydliště na své adrese.2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství nevyjádřila.3. Jelikož manželka je státním občanem , Anonymizováno, , zabýval se soud nejprve svou příslušností vést řízení a použitelným rozhodným právem. Podle čl. 26 odst. 2 smlouvy mezi ČSSR a , Anonymizováno, o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních, podepsané dne 12. 8. 1982 v , Anonymizováno, a vyhlášené pod č. , Anonymizováno, Sb. (dále jen „mezinárodní smlouva“), ve spojení s čl. 351 Smlouvy o fungování Evropské unie, vyhlášené pod č. 44/2004 Sb.m.s., ve znění změny vyhlášené pod č. 111/2009 Sb.m.s., platí, že je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá. Podle čl. 27 odst. 2 mezinárodní smlouvy k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 2 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je k rozvodu manželství dána pravomoc orgánů obou smluvních stran. Podle výpisu z centrální evidence obyvatel je manžel občanem České republiky, trvale bydlí na adrese , adresa, , a návrh na rozvod manželství podal u Okresního soudu v Jihlavě dne 16. 5. 2023. Manželka je podle sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 22. 1. 2024 občankou , Anonymizováno, , její hlášené místo pobytu bylo v době podání žaloby na adrese , adresa, , a to až do 6. 9. 2023. Jelikož řízení o rozvod probíhá u soudu v České republice, je rozhodným právem podle výše citovaného ustanovení mezinárodní smlouvy právo české, a jelikož oba manželé měli v době zahájení řízení bydliště na území České republiky, je rovněž dána pravomoc českých soudů k řízení o rozvod manželství.4. Z výpisu z centrální evidence obyvatel soud zjistil, že manžel se narodil dne , Datum narození zainteresované osoby 0/0, , je státním občanem České republiky, je ženatý od , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , jeho manželkou je , Jméno zainteresované osoby 1/0, a jeho dětmi jsou , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, , a , jméno FO, , ročník , Anonymizováno, . Ze sdělení Ministerstva vnitra ČR ze dne 22. 1. 2024 soud zjistil, že manželka se narodila dne , Datum narození zainteresované osoby 1/0, , je státním občanem , Anonymizováno, republiky, má od 1. 3. 2004 povolen na území ČR trvalý pobyt a dne 6. 9. 2023 správní orgán zrušil údaje o místu jejího hlášeného pobytu na adrese , adresa, . Z oddacího listu ze dne 16. 1. 2023 soud zjistil, že účastníci řízení uzavřeli manželství dne , Anonymizováno, před Magistrátem města , adresa, .5. Z výslechu manžela soud zjistil, že z manželství se účastníkům nenarodily žádné děti a že manžel spatřuje příčiny rozvratu manželství ve vzájemném odcizení.6. Z provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že účastníci jsou manželé, nemají spolu žádné děti, nežijí spolu a nemají zájem na obnovení manželského soužití.7. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.8. Na základě provedeného dokazování a s ohledem na citované zákonné ustanovení dospěl soud k závěru, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je pouze formálním svazkem, a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě narušených vztahů a obnovení manželského soužití; je tedy dán rozvrat manželství. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně obou účastníků řízení, a to v jejich vzájemném odcizení. Jelikož soud nezjistil žádnou z překážek bránících rozvodu manželství podle § 755 odst. 2 o. z., žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. Soud neprovedl důkaz výslechem manželky podle § 389 odst. 1 věty druhé zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.“), neboť jeho provedení by bylo spojeno s velkými obtížemi s ohledem na neznámý pobyt manželky patrně na území , Anonymizováno, a nemožnosti doručit jí do vlastních rukou jakékoliv písemnosti.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 z. ř. s., podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských.