24 C 226/2023-22 — Okresní soud v Jihlavě

Manželka se návrhem ze dne [datum] domáhala rozvodu manželství a manžel se k tomuto návrhu připojil. Z listinných důkazů, výslechu účastníků a jejich shodných tvrzení vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před [stát. instituce]. Z manželství se narodila dnes již zletilá a plně svéprávná dcera. Účastníci shodně uvedli, že spolu nechtějí žít jako manželé, tento stav je dlouhodobý a pokusy o jeho nápravu selhaly. Příčiny tohoto stavu manželé shodně spatřovali v odlišných názorech na životní hodnoty, vedení rodinné domácnosti, trávení volného času a v rozdílech v povahových vlastnostech manželů. Obnovení manželského soužití oba manželé shodně vyloučili. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) manželství účastníků může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že manželství účastníků neplní žádnou ze svých funkcí, je pouze formálním svazkem, a nelze předpokládat, že by mohlo dojít k nápravě narušených vztahů a obnovení manželského soužití; je tedy dán rozvrat manželství. Příčiny rozvratu manželství spatřuje soud na straně obou účastníků řízení, a to v jejich odlišných názorech na životní hodnoty, vedení rodinné domácnosti, trávení volného času a v rozdílech v povahových vlastnostech manželů. Jelikož soud nezjistil žádnou z překážek bránících rozvodu manželství podle § 755 odst. 2 o. z., žalobě vyhověl a manželství účastníků rozvedl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských.