8 C 225/2022-73 — Okresní soud v Jihlavě

1. Podanou žalobou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 15 596,95 Kč s příslušenstvím. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je vlastníkem bytu č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, na adrese , adresa, (dále též jen „Byt“). Na základě nájemní smlouvy z 14. 8. 2020 přenechal žalobce Byt žalovanému na dobu určitou do 13. 2. 2021 za sjednané nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně. Žalovaný složil jistotu ve výši 10 000 Kč. Žalovaný byt se souhlasem žalobce užíval i po uplynutí sjednané doby trvání nájmu, a to až do září 2021. Žalovaný dluží na nájemném částku 10 000 Kč, když nezaplatil nájemné za měsíce červenec a srpen 2021 v celkové výši 20 000 Kč, přičemž na úhradu nájemného za červenec 2021 použil žalobce složenou jistotu. Žalovaný dále nezaplatil za spotřebovanou vodu v měsíci červenci 2021 částku 645 Kč a v měsíci srpnu 2021 částku 523 Kč. Žalovaný neuhradil ani nedoplatek za spotřebovanou elektrickou energii ve výši 4 053 Kč. Žalovaný způsobil žalobci škodu na kohoutu topení v Bytě ve výši 375,95 Kč. Žalovaný svůj dluh související s užíváním Bytu neuhradil, přestože byl vyzván předžalobní výzvou. Žalobce k vyjádření opatrovníka doplnil, že cena spotřebované vody byla žalovanému vyúčtována za červenec 2021 ve výši 610 Kč a za srpen 2021 ve výši 497 Kč. Žalovaný uhradil zálohy na spotřebovanou elektrickou energii ve výši 3 500 Kč.2. Opatrovník žalovaného namítl, že žalobce žalobou požaduje uhradit jinou výši nákladů na spotřebovanou vodu, než jaká byla vyúčtována.3. Ze smlouvy o nájmu uzavřené dne 14. 8. 2020 mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem soud zjistil, že předmětem nájmu je byt č. , hodnota, o velikosti 2+1 nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu na adrese , adresa, . Nájem je sjednán na dobu určitou od 14. 8. 2020 do 13. 2. 2021 s možností prodloužení. Mezi stranami bylo sjednáno nájemné ve výši 10 000 Kč měsíčně, ve kterém nejsou zahrnuty poplatky za služby spojené s užíváním bytu, mimo jiné také vodné, stočné, teplá voda a elektřina, jež měly být hrazeny měsíčně dle odečtů měřidel s výjimkou spotřeby elektrické energie, u které byly sjednány zálohy ve výši 500 Kč s ročním vyúčtováním. Nájem, poplatky a záloha byly splatné do 10. dne následujícího měsíce. Podpisem smlouvy strany potvrdily, že žalovaný složil jistotu ve výši 10 000 Kč, kterou byl žalobce oprávněn použít mimo jiné k úhradě dlužného nájemného.4. Podle výpisu z katastru nemovitostí (LV č. , hodnota, ) je žalobce vlastníkem pozemku p.č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, – bytový dům, v k. ú. , adresa, .5. Z fotografií vodoměrů soud zjistil, že k 30. 7. 2021 je zachycen na levém vodoměru stav 135,736 m3 a na pravém vodoměru stav 171,543 m3 a k 22. 8. 2021 je zachycen na levém vodoměru stav 137,101 m3 a na pravém vodoměru stav 173,996 m3. Na fotografii elektroměru je zachycen stav 5457 kWh k 22. 8. 2021.6. Z faktury VS č. , var. symbol, vystavené společností , právnická osoba, , adresa, s.r.o. pro žalobce soud zjistil, že za dobu od 25. 6. 2021 do 8. 12. 2021 byla pro dům , adresa, , vyúčtována sazba vodného 50,05 Kč a stočného 36,43 Kč bez DPH.7. Z faktury č. , hodnota, vystavené společností , právnická osoba, pro žalobce soud zjistil, že za dobu od 13. 11. 2020 do 13. 10. 2021 byla vyúčtována pro odběrné místo , adresa, , částka 79 676,88 Kč za 10,936 MWh.8. Způsob výpočtu ceny spotřebované vody žalovaným doložil žalobce svými poznámkami, z nichž vyplývá, že za červenec 2021 vyúčtoval žalovanému za 3,112 m3 studené vody částku 309 Kč a za 1,651 m3 teplé vody částku 333 Kč a za srpen 2021 vyúčtoval žalovanému za 2,453 m3 studené vody částku 244 Kč a za 1,365 m3 teplé vody částku 282 Kč.9. Způsob výpočtu doplatku elektrické energie doložil žalobce svými poznámkami, podle nichž činila za dobu od 13. 11. 2020 do 13. 10. 2021 celková spotřeba 7 586 Kč, přičemž započítány byly zálohy ve výši 4 000 Kč.10. Podle faktury vystavené , jméno FO, (, e-mail, ) byla za 2 kusy termostatické hlavice vyúčtována celkem částka 751,89 Kč, tj. na jeden kus náleží 375,95 Kč. Poškození hlavice bylo zachyceno na screenshotu displeje telefonu, kde je v komunikaci s kontaktem „, jméno FO, “ i příchozí zpráva: „Ten ventil ti zaplatim“. Na dalším screenshotu displeje telefonu jsou zprávy: 30. 6. „Nájem červen 11 364,-“, 5. 8. „Nájem červenec 11 402,-“, 2. 9. „Nájem srpen 11 283,-“ a „Doplatek najmu červenec 1 402,-“.11. Přípisem z 4. 11. 2021, který byl dle podacího archu odeslán dne 4. 11. 2021, vyzval zástupce žalobce žalovaného k úhradě dluhů souvisejících s užíváním Bytu ve výši 23 818 Kč, a to do sedmi dnů.12. Soud důkazy hodnotil jednotlivě a ve vzájemné souvislosti. Soud dospěl k závěru, že zjištění učiněná z provedených důkazů lze mít za prokázaná. Na základě provedeného dokazování učinil soud závěr o dále uvedeném skutkovém stavu věci. Žalobce přenechal žalovanému za účelem uspokojení potřeby bydlení Byt, který je v jeho vlastnictví. Žalovaný se zavázal hradit měsíčně nájemné ve výši 10 000 Kč, zálohy na spotřebu energie a vyúčtovanou skutečně spotřebovanou vodu, a to vždy do každého 10. dne následujícího měsíce. Žalovaný neuhradil nájemné za červenec a srpen 2021 v celkové výši 20 000 Kč. Žalovaný spotřeboval v červenci 2021 studenou vodu v hodnotě 310 Kč a teplou vodu v hodnotě 300 Kč a v srpnu 2021 studenou vodu v hodnotě 243 Kč a teplou vodu v hodnotě 254 Kč. Žalovaný neuhradil nedoplatek na spotřebované elektrické energii ve výši 4 053 Kč. Žalovaný v Bytě poškodil termostatickou hlavici v hodnotě 375,95 Kč. Na úhradu nájemného za červenec 2021 použil žalobce žalovaným složenou jistotu ve výši 10 000 Kč. Zbývající dluh žalovaný neuhradil, přestože byl vyzván.13. Podle 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále též jen „o.z.“), se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2247 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Podle § 2254 odst. 2 o.z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby. Podle § 2267 o.z. neodstraní-li nájemce poškození nebo vadu způsobené okolnostmi, za které odpovídá, odstraní je na náklady nájemce pronajímatel.14. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Soud s ohledem na shora uvedený závěr o skutkovém stavu věci posoudil nárok žalobce podle výše uvedených ustanovení. Žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o nájmu bytu. Žalovaný porušil svou povinnost hradit nájem a dluží nájemné za měsíc srpen 2021, když na nájemné za měsíc červenec 2021 žalobce oprávněně započetl žalovaným složenou jistotu. Žalobce zajistil a vyúčtoval žalovanému služby spojené s užíváním bytu, tj. dodávku teplé a studené vody a elektrické energie. Byť původní vyúčtování spotřebované vody nebylo žalobcem provedeno bez chyb, byla skutečná spotřeba následně žalobcem v doplnění žaloby určena v nižší výši a dle soudu tato výše odpovídá vyfakturovaným cenám i odebranému množství. Současně bylo prokázáno, že žalovaný poškodil vybavení bytu, přičemž tuto škodu musel na jeho náklad odstranit až žalobce. Žalovaný je proto povinen nahradit žalobci také to, co musel vynaložit. Žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním, když dle uzavřené nájemní smlouvy bylo nájemné i platby za služby splatné do 10. dne následujícího měsíce. Soud proto přiznal žalobci i nárok na úrok z prodlení z přiznané částky, a to ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne požadovaného v žalobě, neboť v té době již žalovaný byl v prodlení. Lhůt k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem občanského soudního řádu, když pro jinou lhůtu soud neshledal důvod.16. Ohledně částky 61 Kč s úrokem z prodlení musela být žaloba zamítnuta, neboť nárok na tuto částku neodpovídal změněným skutkovým tvrzením žalobce, přičemž soud současně učinil závěr, že v částce 61 Kč bylo původní vyúčtování za spotřebovanou vodu žalovaným chybné.17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl neúspěšný jen v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 10 673,60 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 596,95 Kč sestávající z částky 1 740 K