20 C 85/2025-22 — Okresní soud v Jihlavě

Manželé se společným návrhem ze dne , datum, domáhali rozvodu manželství.Z listinných důkazů, výslechu účastníků a jejich shodných tvrzení vzal soud za prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne , datum, před Krjukivské oddělení státní registrace dokladů o osobním stavu občanů Kremenčucské městské správy spravedlnosti v Poltavské oblasti. Z manželství se narodilo jedno dítě, a to nezletilý Julia Pohorielova, nar. , datum, . Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, , byla schválena dohoda uzavřená mezi rodiči ohledně výchovy a výživy nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu. Účastníci shodně uvedli, že spolu nechtějí žít jako manželé, tento stav je dlouhodobý a pokusy o jeho nápravu selhaly. Příčiny tohoto stavu manželé shodně spatřovali v odlišnosti svých povah a v odlišných názorech na vedení společné domácnosti a výchovu dětí. Obnovení manželského soužití oba manželé shodně vyloučili.Podle článku 30 odst. 1 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech platí, že rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení, tedy v tomto případě hmotným právem Ukrajiny.Podle článku 30 odst. 3 Smlouvy mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech platí, že při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě zmíněném v odstavci 1 tohoto článku je pravomoc dána justičním orgánům té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou v době podání návrhu na zahájení řízení o rozvod manželství. Jestliže v době podání návrhu na rozvod oba manželé mají státní občanství jedné smluvní strany a bydliště na území druhé smluvní strany, je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran, které při rozhodování použijí hmotné právo té smluvní strany, jejímiž občany manželé jsou. Mezinárodní pravomoc Okresního soudu v , adresa, je tímto dána.Podle článku 105 odst. 2 zákona o rodině (Відомості Верховної Ради України (ВВР), 2002, № 21-22, ст.135, № 2947-III) platí, že manželství bude rozvedeno příslušným soudem na základě návrhu podaného oběma manželi podle článku 109 zákona.Podle článku 109 zákona o rodině platí, že se vztahuje na manžele, kteří podali společný návrh a mají děti, přičemž mají smluvně vyřešené následné vztahy ke společným dětem a vzájemným nárokům. Manželé v tomto případě mají jedno dítě, ohledně jehož péče a výživy se dohodli v řízení před zdejším soudem sp. zn. , spisová značka, , přičemž jde o dostatečné řešení z pohledu odst. 1 a totožné řešení, jaké předpokládá zákon v článku 109 odst. 2, neboť jde o dohodu, která má formu exekučního titulu. Manželé rovněž ve svém návrhu souhlasně prohlásili, že nemají společný majetek a že majetek, který každý z nich užívá, zůstává v jeho vlastnictví, čímž naplnili podmínku odst. 3. Nedošlo přitom ke zpětvzetí návrhu ve smyslu odst. 4.(1. Spouses who have children may file to a competent court a divorce application supported by an agreement made in writing and detailing with whom the children live following the divorce, what is the extent of participation of the other parent in their support, , právnická osoba, as the other parent's right to personal care for the children.2. The child support agreement between the spouses must be certified by the notary. In case of a default under the child support agreement, child support payments may be collected under an executive order of the notary.3. The competent court shall award a divorce if it is established that the divorce application is in line with the genuine intent of the wife and husband and that their personal and property rights, , právnická osoba, as the rights of their children, will not be affected by divorce.4. The competent court shall award a divorce one month following the submission of the divorce application. The wife and husband may withdraw their divorce application pending the expiry of this period.)Soud tedy návrhu vyhověl a manželství rozvedl.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nějž žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení ve statusových věcech manželských.