4 C 360/2025-31 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 32 338,75 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne 19. 7. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu uvedené smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou zápůjčku ve 52 týdenních splátkách po 556 Kč společně s poplatkem ve výši 13 878 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 457 Kč, administrativním poplatkem za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšíření doplňkové služby komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 997 Kč; dohodnutá úroková sazba činila 12,75 % ročně. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně využity žalovaným poskytnuté údaje v zákaznické kartě. Žalovaný svůj dluh řádně a včas nehradil, do podání žaloby na svůj dluh uhradil pouze 2 300 Kč. Žalobkyně tedy požaduje částku 14 165,03 Kč jako jistinu, částku 10 673,72 Kč jako dlužný poplatek, částku 1 384,40 Kč jako kapitalizovaný úrok a částku 973,26 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 165,03 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení a zákonný úrok ve výši 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 165,03 Kč od 28. 1. 2025 do zaplacení. Právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne 27. 1. 2025, s účinností od téhož dne, postoupila pohledávku za žalovaným v dosud neuhrazené výši žalobkyni. Právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dopisem.2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě v celém rozsahu uznává, avšak jednání se nemůže zúčastnit, jelikož se nachází ve vazební věznici , adresa, . Žalovaný současně požádal o poskytnutí výhody splátek. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila, soud tak v souladu se zákonem č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jednal bez přítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 19. 7. 2023 soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem ve výši 11 954 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 457 Kč, administrativním poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 997 Kč, a to vše ve 52 týdenních splátkách. Žalovaný svým podpisem potvrdil, že zapůjčenou částku převzal v hotovosti při uzavření smlouvy. Součástí smlouvy byly i smluvní podmínky.4. Ze zákaznické karty právní předchůdkyně žalobkyně vyplývá, že totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu, že čistý příjem žalovaného činí 18 883 Kč a jeho běžné měsíční výdaje činí 2 000 Kč. V části nazvané „čistý příjem žadatele ověřen dokumenty“ právní předchůdkyně žalobkyně zaškrtla možnost pracovní smlouva/ŽL a výplatní pásky.5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2025 a z přehledu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila s účinností ke dni 27. 1. 2025 na žalobkyni pohledávku za žalovaným. Z oznámení o postoupení pohledávky z téhož dne a z podacího lístku ze dne 27. 2. 2025 vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala k uhrazení dlužné částky do 10 dnů od doručení oznámení. Z předžalobní výzvy ze dne 16. 4. 2025 a z podacího lístku z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky nejpozději do 1. 5. 2025.6. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s poplatkem ve výši 11 954 Kč, který byl tvořen kapitalizovaným úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 457 Kč, administrativním poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkou za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 997 Kč, a to vše v 52 týdenních splátkách. Při uzavírání smlouvy o úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného a žalovaný jí sdělil své příjmy a výdaje. Podle zaškrtnutých políček v kartě zákazníka měly být k ověření správnosti údajů poskytnutých žalovaným využity pouze pracovní smlouva či živnostenský list a výplatní pásky žalovaného. Ty však žalobkyně soudu nepředložila. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhů před podáním žaloby. Do podání žaloby žalovaný na svůj dluh z uvedené smlouvy zaplatil pouze částku 2 300 Kč.7. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Soud proto postupoval v souladu s recentní judikaturou Krajského soudu v Brně (srov. rozsudek Krajského soudu v Brně z 5. 8. 2021, č. j. , spisová značka, ) jakožto soudu nadřízeného, dle kterého je úkolem soudů v obdobných věcech na prvním místě posoudit, zda úvěrová instituce náležitě ověřila úvěruschopnost. Zdejší soud proto v prvé řadě přistoupil k posouzení, zda žalobkyně dostatečně posoudila úvěruschopnost žalovaného.8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.9. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.10. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu,