4 C 428/2025-33 — Okresní soud v Jihlavě

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 101 066 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný uzavřel dne 30. 1. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a následně dne 20. 4. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), na jejichž základě byly žalovanému poskytnuty částky 20 000 Kč a 30 000 Kč, které si žalovaný převzal v hotovosti při podpisu smluv. Ve smlouvách se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně také částku 14 109 Kč, resp. částku 32 552 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy. Na základě smlouvy ze dne 20. 4. 2023 a 30. 1. 2023 postoupil původní věřitel pohledávky za žalovaným na žalobkyni a žalovanému postoupení pohledávek oznámil dopisem. Žalobkyně uvedla, že žalovaný v případě prvního úvěru uhradil částku 5 850 Kč, v případě druhého úvěru neuhradil nic. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.2. Soud ve věci provedl dokazování listinami. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 30. 1. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 12 201 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 8 209 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 492 Kč a z administrativního poplatku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, navíc bylo stranami sjednáno pojištění ve výší 1 908 Kč. Žalovaný měl celkem zaplatit částku 29 079 Kč, a to vše ve dvanácti měsíčních splátkách. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že daná částka mu byla poskytnuta. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 20. 4. 2023 soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným. Právní předchůdce žalobkyně se ve smlouvě zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve výši 29 213 Kč, sestávající z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 22 358 Kč, poplatku za komfortní a flexibilní splácení ve výši 5 355 Kč a z administrativního poplatku za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč, navíc bylo stranami sjednáno pojištění ve výší 3 339 Kč. Žalovaný měl celkem zaplatit částku 62 552 Kč, a to vše ve dvanácti měsíčních splátkách. Ve smlouvě žalovaný svým podpisem potvrdil, že daná částka mu byla poskytnuta. Žalobkyně předložila k tvrzení o řádném prověření schopnosti žalovaného úvěry splácet dva formuláře označené jako zákaznické karty. Zprostředkovatelka úvěru vyplnila informace, které jí žalovaný sdělil. Ve formuláři sice byly zaškrtnuty ověřované dokumenty, např. výplatní pásky. Tyto listiny však žalobkyně soudu nepředložila. Součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru bylo také zařazení žalovaného do pojistného programu. Žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek a přiloženým seznamem postupovaných pohledávek, že došlo ke změně věřitele a pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni. Postoupení pohledávek původní věřitel žalovanému oznámil dopisem ze dne 28. 4. 2025 odeslaným podle podacího lístku dne 22. 5. 2025. Žalovaný byl k zaplacení vyzván do 10 dnů od doručení oznámení. Dále bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 29. 7. 2025. Tato výzva byla podle podacího lístku žalovanému zaslána dne 30. 7. 2025.3. Z provedených důkazů má soud za prokázané, že společnost , právnická osoba, uzavřela s žalovaným dvě smlouvy o úvěru, na jejichž základě mu poskytla čásku 50 000 Kč, které byly žalovanému převedeny na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal dlužnou částku vrátit ve splátkách spolu s výše uvedeným poplatkem Následně postoupila společnost , právnická osoba, své pohledávky za žalovaným na žalobkyni, přičemž toto postoupení bylo žalovanému řádně písemně oznámeno a rovněž byl před podáním žaloby písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky.4. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 zákona je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.5. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z., postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.6. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.7. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnilyli obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Na základě provedeného dokazování a s přihlédnutím ke shora citovaným zákonným ustanovením soud dospěl k následujícímu. Na závazkový vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným je plně aplikovatelný zákon o spotřebitelském úvěru, neboť právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla úvěr v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaný při tomto právním jednání nevystupoval jako podnikatel, přičemž nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by úvěr měl souviset s podnikatelskou činností žalovaného. Podmínkou platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru je splnění povinnosti věřitele s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele půjčku splácet. Součástí odborné péče věřitele při ověřování schopnosti spotřebitele splácet půjčku je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale i prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení, a to například potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele a podobně (blíže srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, ). Soud má z provedeného dokazování za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se spokojila s pouhým t