19 C 370/2021-17 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení částky 323 957,61 Kč s příslušenstvím, která představuje nesplacený dluh na základě úvěrové smlouvy, kterou uzavřel se žalovaným právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] dne 9.11.2010. Pohledávka přešla smlouvou ze dne 10.12.2012 s účinností k 20.12.2012 ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] [anonymizováno] a tato společnost pohledávku smlouvou ze dne 24.8.2018 postoupila na žalobce. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení řádně vykázáno, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Z návrhu na zahájení řízení a listinných důkazů předložených žalobcem (úvěrová smlouva, Všeobecné obchodní podmínky, výpis z úvěrového účtu, předžalobní upomínka) bylo zjištěno, že smlouva o úvěru byla uzavřena 9.11.2010 na částku 326 879,13. Žalovaný se naproti tomu zavázal vrátit žalobci celkovou částku 576 639,18 Kč v 117 měsíčních splátkách ve výši 4 928,54 Kč. Výše obchodního úroku činila 12,62% ročně. Žalovaný své povinnosti, zejména platit řádně sjednané splátky, neplnil, proto banka dnem 20.4.2011 dluh zesplatnila. K tomuto dni se dlužná částka skládá z nesplacené jistiny 323 957,61 Kč, smluvní pokuty 109 077,70 Kč, splatného úroku 16 338,65 Kč, splatného úroku z prodlení 285,31 Kč a poplatků a nákladů upomínání 536 Kč. Žalobce se rozhodl s přihlédnutím k dodatečným platbám žalovaného ve výši 60 000 Kč započteným na poplatky a náklady upomínání a částečně na smluvní pokutu, žalovat pouze částku jistiny 323 957,61 Kč, splatný úroku 74 262,27 Kč za dobu od 21.4.2011 do 12.2.2013 Kč, splatný úrok z prodlení 249 691,44 Kč za dobu od 21.4.2011 do 31.3.2021. Soud věc posuzoval podle právní úpravy platné do 31.12.2013. Podle § 261 odst.1, 3, písm.d) o.z. se podle obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků i smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Podle citovaného ustanovení se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 citovaného předpisu lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst.1 o.z. věty první od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že všechna tvrzení žalobce jsou prokázána, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 502 odst. obch. zák. a § 503 obch.zák. a úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle nař. vlády č. 142/1994 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po zesplatnění dluhu, zčásti byly tyto úroky kapitalizovány. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu bylo podle § 142 odst.1 o.s.ř. přiznáno právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Tyto náklady jsou vedle soudního poplatku v částce 12 959 Kč tvořeny odměnou právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za dva úkony po 9 620 Kč, jeden úkon ve výši jedné poloviny za jednoduchou výzvu k plnění bez řádného právního a skutkového rozboru, tři režijní paušály podle vyhl. č. 177/1996 Sb. a DPH ve výši 21% podle § 137 odst. 3 o.s.ř. Celkové náklady řízení činí 43 149 Kč.