19 C 443/2021-23 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se návrhem podaným zdejšího soudu domáhal zaplacení žalované částky, která představuje dluh na úvěrovém účtu na základě smlouvy o úvěru, kterou uzavřel se žalovanou právní předchůdce žalobce [právnická osoba], [IČO] (dále jen banka). Pohledávka přešla na žalobce na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.6.2019 s účinností ke dni 21.6.2019, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne 17.7.2019. Jednání proběhlo v nepřítomnosti žalované, která měla doručeno fikcí a k jednání se nedostavila a ve věci se nevyjádřila. Z návrhu na zahájení řízení a listinných důkazů předložených žalobcem, úvěrové smlouvy, obchodních podmínek věřitele, sazebníku banky, zesplatnění úvěru, výpisu z úvěrového účtu, předžalobní upomínky a podacího archu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce (banka) a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru č. 3311526337 dne 13.5.2008 s výší úvěru 170 000 Kč. Žalovaná se naproti tomu zavázala vrátit žalobci poskytnutou částku včetně úrokového navýšení 23,81% ročně v 72 měsíčních splátkách ve výši 4 539 Kč splatných vždy v příslušném měsíci k 13.dni a poplatky v souvislosti s vedením účtu. Žalovaná úvěr vyčerpala, ale řádně jej nesplácela. Jak vyplývá ze smluvních podmínek, má žalobce nárok na smluvní pokutu ve výši 20% z dlužných částek. Původní věřitel úvěr zesplatnil dopisem ze dne 27.5.2009 s účinností k tomuto dni. Ke dni 21.6.2019 (postoupení pohledávky) představuje dluh dlužnou jistinu 161 600 Kč, poplatky a smluvní pokutu 4 372 Kč a kapitalizovaný úrok 122 056 Kč. Podle § 261 odst.1, 3., písm. d) obch. zákoníku se podle obchodního zákoníku bez ohledu na povahu účastníků i smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obchodního zákoníku. Podle citovaného ustanovení se věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 499 citovaného předpisu lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele. Podle § 502 odst.1 obch. zákoníku věty první od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Soud po zhodnocení provedených důkazů dospěl k závěru, že všechna tvrzení žalobce jsou prokázána, a žalobě v plném rozsahu vyhověl. Obchodní úrok byl žalobci přiznán podle § 502 odst.1 obch. zák. a § 503 obch. zák. a úrok z prodlení dle § 369 odst. 1 obch. zák. ve výši dle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb. dle požadavku žalobce ode dne následujícího po účinném postoupení dluhu na žalobce. Vzhledem k tomu, že žalobce měl ve věci plný úspěch, má dle § 142, odst. 1 o.s.ř., právo na náhradu nákladů řízení. Jedná se o soudní poplatek 6 640 Kč, dále o odměnu právního zástupce podle vyhl. 177/1996 Sb. za čtyři úkony po 7 740 Kč, čtyři režijní paušály po 300 Kč podle vyhl. č. 177/1996 Sb, a náklady cestovného a náhradu za ztrátu času. Jízda byla vykonána osobním automobilem na benzinový pohon při průměrné spotřebě 9,1 l /100 km a ujeto bylo celkem 28 km na trase Liberec – Jablonec n.N. a zpět. Výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty činí při ceně za 1 litr benzinu BA 98 částku 31,50 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb., sazba základní náhrady za použití silničního motorového vozidla činí 4,40 Kč za 1 km jízdy dle cit. vyhlášky. Jízdné činí 204 Kč. Náhrada za ztrátu času představuje 100 Kč za každou i započatou půlhodinu podle ust. § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tj. celkem za 2 půlhodiny činí 200 Kč a DPH ve výši 21% z uvedených položek podle § 137 odst. 3 o.s.ř. s tím, že u jízdného a náhrady za ztrátu času se účtuje pouze 1/3 těchto nákladů z důvodu účast u 3 jednání dne 3.11.2021. Celkové náklady řízení činí 45 717 Kč.