19 C 722/2020-18 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

Žalobce se domáhal zaplacení částky 2.000 Kč s příslušenstvím, která představuje dluh ze smlouvy o zápůjčce, kterou údajně uzavřel se žalovaným jeho právní předchůdce [příjmení] [příjmení], p.l.c. se sídlem na [anonymizováno] (banka), který měl pohledávku dne 21.12.2017 postoupit na žalobce. Jednání proběhlo v nepřítomnosti účastníků, když žalobce se z něho omluvil a žalovaný, který měl doručení vykázáno fikcí, se k jednání nedostavil a ve věci se nevyjádřil. Žalobce v návrhu na zahájení řízení (žalobě) podaném formou elektronického formuláře uvádí jako důkaz ke svým tvrzením zejména smlouvu o půjčce-internetový formulář v souboru [jméno] [anonymizováno]. Tento důkaz však soudu nebyl předložen a nebyl předložen ani důkaz o tom, že žalovaná jistina byla žalovanému vůbec jakoukoli formou poskytnuta (zasláním na jeho bankovní účet či předáním v hotovosti) a soud etdy nemohl věc posoudit ani z hlediska zákonných ustanovení o bezdůvodném obohacení. Žalobce tedy neunesl důkazní břemeno ke svým tvrzením, proto soud jeho žalobu zamítl. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř., tedy podle úspěchu ve věci. Ve věci byl zcela úspěšným žalovaný, který však právo na náhradu nákladů řízení neuplatnil, resp. mu zřejmě žádné náklady nevznikly.