13 C 85/2021-291 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Soud ve věci rozhodl dne [datum rozhodnutí] rozsudkem č.j. [číslo jednací]. Ačkoliv žalobkyně zahrnula do vypořádání zaniklého SJM účastníků pod položkou [číslo] žaloby rovněž zůstatek na účtu žalovaného č. [bankovní účet], soud o tomto výrokem výslovně nepojednal. Z odůvodnění rozsudku (odst. 57) vyplývá, že soud zůstatek do vypořádání nezahrnul, neboť ke dni zániku manželství účastníků představoval zůstatek na účtu jen finanční prostředky připadající na složenou zálohu kupní ceny manžely [příjmení]. Podáním doručeným k soudu dne [datum] navrhla žalobkyně v souladu s § 166 odst. 1 o.s.ř. vydání doplňujícího rozsudku, kterým by soud zůstatek na účtu ve výši 337 951,60 Kč přikázal žalovanému a žalobkyni toto zohlednil v rámci vyrovnání podílu další částkou 168 975,80 Kč. 2. Jelikož soud skutečně opominul ve výrokové části rozhodnout o přiznání zůstatku na účtu č. [bankovní účet], vydal dle § 166 odst. 2 věty před středníkem o.s.ř. nyní doplňující rozsudek, kdy zůstatek přikázal do výlučného vlastnictví majitele účtu, tj. žalovaného. Pokud jde o uplatnění další částky 168 975,80 Kč na vypořádací podíl, odkázala žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 31 Cdo 2008/2020 s tím, že právní režim závazku, jehož rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů a který převzal jeden z manželů bez souhlasu druhého, se štěpí tak, že dluh z tohoto závazku do SJM nepatří, avšak to, co z něj dlužník získal, ano. Ačkoliv byl tedy zůstatek dílem tvořen pravděpodobně platbou [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za prodej [nemovitostí], těsně před vkladem těchto prostředků byl zůstatek 63 799,61 Kč a v mezidobí do rozvodu přišlo na účet dalších 39 241 Kč coby příjmy žalovaného ze zaměstnání a výsluh. 3. V projednávané věci má však soud za to, že shora uvedený princip uplatnit zcela nelze. Jak bylo podrobně vysvětleno v odůvodnění rozsudku ze dne [datum], dospěl soud k závěru, že žalovaný uzavřel bez souhlasu žalobkyně kupní smlouvu na prodej Nemovitostí, které nebyly jeho výlučným vlastnictvím, nýbrž součástí SJM účastníků. Nejednalo se o běžnou záležitost, proto k platnosti smlouvy byl nezbytný souhlas žalobkyně. Jestliže tímto žalovaný nedisponoval, je nutno považovat kupní smlouvu od počátku za neplatnou a tudíž, uhradili-li kupující na účet žalovaného zálohu kupní ceny ve výši 400 000 Kč, nejednalo se o příjem, který by se stal součástí SJM, ale o částku představující výlučný dluh žalovaného spočívající v závazku vydat manželům [příjmení] částku získanou bez právního důvodu. Jestliže zůstatek na účtu žalovaného nedosahoval po odečtení částky 400 000 Kč ke dni rozvodu manželství ani tuto výši, soud jej v rámci vypořádacího podílu z uvedených důvodů nezohlednil.