6 C 34/2023-16 — Okresní soud v Jablonci nad Nisou

1. Návrhem podaném dne 8.2.2023 se manželka domáhala rozvodu manželství uzavřeného dne [datum] v [obec]. K odůvodnění návrhu uvedla, že manžel před šesti lety odjel za matkou a dosud se nevrátil, po celou dobu nejsou v kontaktu a manželství má tedy již pouze formální charakter. Na obnovení vzájemného soužití nemá zájem a nechce v manželství setrvat. 2. Manželka je cizí státní příslušnicí (Polské republiky), bylo proto třeba zabývat se nejprve otázkou, zda mají české soudy pravomoc v dané věci rozhodovat. Pravomoc rozhodovat věc posuzoval soud v tomto případě podle Nařízení Rady (EU) č. 2019/1111 ze dne 25.6.2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí. Podle čl. 3 písm. a), ii) uvedeného nařízení ve věcech týkajících se rozvodu jsou příslušné soudy toho členského státu, na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde jeden z nich ještě bydlí. V daném případě měli oba účastníci poslední společné bydliště na území České republiky, a to na adrese [adresa manžela a manželky], kde manželka dosud bydlí. Pravomoc českých soudů rozhodovat je tedy dána. Dále se soud zabýval otázkou, podle jakého hmotného práva má souzenou věc posuzovat. Kolizní normy pro určení rozhodného práva v dané věci obsahuje Nařízení Rady (EU) č. 1259/2010 ze dne 20.12.2010, kterým se zavádí posílená spolupráce v oblasti rozhodného práva ve věcech rozvodu a rozluky. Dle uvedeného nařízení, neuplatní-li se volba práva, je dle čl. 8 písm. d) nařízení rozhodným právem právo státu, u jehož soudu bylo zahájeno řízení. Manželka měla a má své obvyklé bydliště na území České republiky, manžel pobýval a pobývá zřejmě na území Slovenské republiky. Jelikož bylo řízení zahájeno u soudu v České republice, řídí se právní vztah mezi účastníky českým hmotným právem. 3. Za tohoto právního podkladu soud uzavřel, že má ve věci pravomoc rozhodovat a věc má být rozhodována podle českého právního řádu. 4. Jednání bylo nařízeno na den 3.4.2023. Jednání proběhlo za přítomnosti manželky. Manžel se k jednání u zdejšího soudu nedostavil, svoji nepřítomnost neomluvil ani nepožádal o odročení jednání. Předvolání společně s návrhem mu bylo řádně a včas doručeno fikcí na adresu shora uvedenou dne 10.3.2023. V souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. proto soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti manžela. 5. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno následující: 6. Podle oddacího listu bylo manželství účastníků uzavřeno dne [datum] v [obec]. 7. Manželka vypověděla, že již nemá na co čekat, šest let je dlouhá doba a už by takovému člověku nedůvěřovala. Nemá zájem obnovit manželské soužití. Uvedla, že má za to, že manžel zde nebyl šťastný, kdy za matkou odjížděl i dříve. Napsal například lístek, že jde něco zařídit a objevil se po několika dnech či týdnech. Nemá mu za zlé, že se staral o matku, má za to, že neměli špatné manželství. Doplnila, že manžel odjel v září 2017 a od té doby se neviděli. Pokud je jí známo, o návrhu na rozvod ví manžel od sousedky a jeho reakcí bylo, zda se snad bude znovu vdávat. Na rozvodu manželství setrvala. Začala žít jiným způsobem života, stýká se svými [anonymizováno 5 slov], které navštěvuje, má i [anonymizováno]. 8. Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 9. Stanovisko manžela k podanému návrhu na rozvod manželství nemá sice soud k dispozici, protože se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavil, avšak ze skutkových tvrzení manželky, podpořených provedeným dokazováním, je možné dospět k závěru, že manželství účastníků je již pouze formálním svazkem, když účastníci jako manželé společně již několik let nežijí, neboť manžel odjel v září 2017 a od této doby se manželé nesetkali, což nebylo v řízení vyvráceno. Příčinu rozvratu manželství nelze s ohledem na absenci vyjádření manžela jednoznačně určit, avšak na základě obsahu spisu lze dospět ke spolehlivému závěru o tom, že předpoklady stanovené v § 755 o.z. jsou v dané věci splněny, kdy manželku nelze nutit k tomu, aby setrvávala v manželství proti své vůli. 10. Soud tedy má za prokázané, že manželství účastníků je trvale, hluboce a nenapravitelně rozvrácené. Takové manželství neplní žádnou ze svých funkcí, přičemž soud současně neshledal žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství účastníků. Podmínky rozvodu manželství vyplývající z citovaného § 755 odst. 1 o.z. jsou tak dle názoru soudu splněny. Z popsaných důvodů soud podanému návrhu vyhověl a rozhodl o rozvodu manželství. 11. Výrok o nákladech řízení se opírá o § 23 z.z.ř.s., podle něhož v řízení o rozvod manželství náhrada nákladů řízení nenáleží, soud však může náhradu nákladů přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě však nebyly takové okolnosti shledány a soud proto rozhodl tak, jak je ve výroku tohoto rozsudku uvedeno.