118 C 25/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že poskytla žalovanému dne [datum] ošetření na protialkoholní záchytné stanici [obec] [anonymizováno]. Žalovaný však cenu ošetření nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván a svůj závazek co do důvodu a výše uznal. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. Žalobkyně se k jednání nedostavila, předem písemně omluvila svou neúčast, na žalobě v plném rozsahu setrvala. Žalovaný se k jednání nedostavil bez omluvy, k věci se nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. 3. Podle předloženého uznání dluhu ze dne [datum] žalovaný svůj dluh co do důvodu (ošetření a pobyt na protialkoholní záchytné stanici dne [datum]) a výše ([částka]) písemně uznal. Soudu byla sice předložena jen kopie uznání dluhu, žalovaný ale pravost kopie nezpochybňoval a nezpochybňoval ani pravost svého podpisu jako dlužníka. Tomu odpovídá i podpis jednatele žalobkyně na stejné listině. Žalovaný se zavázal dluh zaplatit do 14 dnů od podpisu dohody o úhradě dluhu, tj. do [datum]. Později byl žalovaný o zaplacení ještě upomínán v rámci předžalobní upomínky. 4. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh cokoli zaplatil, soud proto vycházel z toho, že nic nezaplatil. 5. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalovaný byl u žalobkyně dne [datum] ošetřen pro opilost na protialkoholní záchytné stanici, náklady léčení nezaplatil, ačkoli k tomu byl vyzván. 6. Podle § 2636 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, se smlouvou o péči o zdraví poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. 7. Podle § 2642 občanského zákoníku se ke každému úkonu v rámci péče o zdraví vyžaduje souhlas ošetřovaného, ledaže zákon stanoví, že souhlasu není třeba. 8. Dle ustanovení § 89a odst. 1 zákona č. zák. č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, je protialkoholní a protitoxikomanická záchytná služba (dále jen "záchytná služba") zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek. Záchytná služba se poskytuje dle odst. 2 v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici (dále jen "záchytná stanice"). Záchytná stanice je zdravotnické zařízení. Dle odst. 3 záchytná služba zahrnuje vyšetření osoby za účelem zjištění, zda její umístění do záchytné stanice není vyloučeno z důvodů uvedených v § 89b odst. 2 písm. a), a pobyt v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací. Podle § 89b odst. 1 téhož zákona, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Podle § 89e odst. 1 téhož zákona, prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. Pokud byla záchytná služba poskytnuta nezletilé osobě, která není plně svéprávná, hradí náklady její zákonný zástupce. 9. V daném případě byl žalovaný opilý a z tohoto důvodu pobýval na záchytné stanici, je proto povinen hradit náklady této péče, neboť nejsou, jak shora uvedeno, kryty z veřejného zdravotního pojištění. Žalovaný tento svůj závazek co do důvodu a výše písemně uznal podle § 2053 občanského zákoníku, má se tedy za to, že tento dluh z uvedeného důvodu v době uznání trval. Vedle nároku na zaplacení nákladů poskytnuté zdravotní péče tak žalobkyni vzniklo též právo na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění. Proto soud návrhu žalobkyně v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].