16 C 43/2019 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobou doručenou Okresnímu soudu v Kladně dne [datum] se žalobkyně po žalované původně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení s odůvodněním žalobkyně je podílovou spoluvlastnicí s výší spoluvlastnického podílu v rozsahu ½ vzhledem k celku pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí byla skladovací a výrobní hala, kterou žalobkyně se ziskem pronajímala. Žalovaná v rámci svého podnikání v oboru demoličních prací prováděla odstranění stavby na pozemku parc [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], kdy odstraňovaná stavba bezprostředně navazovala na stavbu ve spoluvlastnictví žalobkyně. V důsledku nedodržení stavebním úřadem určeného postupu při demoličních pracích došlo k narušení konstrukce pláště a nosných konstrukcí stavby na pozemku parc. [číslo] takže stavba se prakticky ihned stala nepoužitelnou a hrozilo její nekontrolovatelné zřícení. Porušením povinnosti žalované počínat si při realizaci demolice odborně a v souladu s rozhodnutím o odstranění stavby vznikla žalobkyni skutečná škoda ve výši [částka], neboť stavba o obvyklé ceně ve výši [částka] musela být odstraněna. Další majetková škoda, konkrétně nevyčíslená, vznikla žalobkyni v podobě ušlého zisku, když přišla o zdroj příjmu z pronájmu stavby. 2. Poté, co žalobkyně nebyla soudem osvobozena od poplatkové povinnosti, částečné úhradě soudního poplatku ze žaloby a částečném zastavení řízení co do částky [částka] s příslušenstvím usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne [datum] čj.: [anonymizována tři slova] [rok] [číslo], žalobkyně omezila svůj nárok vůči žalované na částku [částka] s příslušenstvím. Dle žalobkyně není nárok na zaplacení částky [částka] promlčen, neboť, byť ke škodné události došlo kolem půli roku 2016, žalobkyně se o způsobené škodě a o totožnosti škůdce dozvěděla až z přípisu vedlejšího účastníka ze dne [datum], o výši skutečné škody se žalobkyně dozvěděla až ze statického posouzení vypracovaného ke dni [datum]. Teprve z něho se žalobkyni dostalo informace o rozsahu škody a její skutečné výši. Nárok dle žalobkyně také nemůže být promlčen z důvodu stavění promlčecí doby pro mimosoudní jednání mezi žalobkyní a žalovanou o nároku žalobkyně. Mimosoudní jednání mezi žalobkyní a žalovanou byla zahájena dopisem žalobkyně adresovaným žalované ze dne [datum], pokračovalo poté mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem, když žalovaná na vedlejšího účastníka žalobkyni odkázala, následně kontinuálně probíhalo i mezi stávajícími právními zástupci žalobkyně a žalované. O tom svědčí i replika právního zástupce žalované právnímu zástupci žalobkyně ze dne [datum], kde je žalobkyně vyzývána k doložení znaleckého posudku a statického posouzení, aby je mohla předat vedlejšímu účastníku k prošetření. Dle žalobkyně by nad to soud neměl ke vznesené námitce promlčení přihlédnout také pro její rozpor s dobrými mravy. Obecně, vznesení námitky promlčení odporuje dobrým mravům, v probíhajícím řízení je námitka promlčení rozporná nadto i vzhledem k okolnostem případu. Předně, žalovaná od počátku vůči žalobkyni nerozporovala skutečnost, že za škodu na stavbě odpovídá ona, nerozporovala ani škodnou událost, pochybnosti byly pouze ohledně výše škody a v tomto směru odkázala žalobkyni na vedlejší účastnici. Ani vedlejší účastnice se nestavěla k náhradě škody žalobkyni odmítavě. Šetření vedlejší účastnice probíhala nestandardně dlouhou dobu. Vedlejší účastnice reagovala na podání žalobkyně se značným zpožděním, dožadovala se po žalobkyni předložení listin, které z podstaty věci neměla žalobkyně k dispozici a naopak byly v dispoziční sféře žalované. Jestliže žalovaná zřejmě nepředložila vedlejší účastnici potřebné dokumenty, lze v tomto jejím jednání spatřovat jednání rozporné s dobrými mravy s cílem mařit prošetření pojistné události a odškodnění žalobkyně. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu, když předně vznesla v řízení v podání ze dne [datum] námitku promlčení nároku žalobkyně. Taktéž nesouhlasila s tvrzením žaloby o tom, že ke škodě na stavbě ve spoluvlastnictví žalobkyně došlo v souvislosti s bouracími pracemi prováděnými žalovanou na přilehlé budově, zpochybnila tvrzenou výši škody v důsledku zániku stavby žalobkyně. Ke vznesené námitce promlčení žalovaná doplnila, že žalobkyně se o vzniku škody dozvěděla již počátkem června 2016, k tvrzené škodné události došlo [datum], nejpozději o vzniku škody a tvrzené osobě škůdce žalobkyně věděla [datum]. Jestliže žaloba byla u soudu podána až [datum], stalo se tak již po uplynutí subjektivní tříleté promlčecí lhůty. Dle žalované mezi účastníky nikdy nebyla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání o nároku žalobkyně, žalovaná pouze reagovala na dopisy žalobkyně, pokud jde o korespondenci se současným právním zástupcem žalobkyně, ta nad uvedený argument navíc probíhala již v době, kdy byl nárok žalobkyně promlčen. Žalované nelze přičítat žádné případné jednání mezi žalobkyní a vedlejším účastníkem, neboť pro stavění promlčecí lhůty vyžaduje ustanovení § 647 jednání věřitele a dlužníka. Žalovaná v tomto směru vedlejšího účastníka k ničemu nezmocnila, vedlejší účastník komunikoval jen v rámci naplnění svého závazku ze smluvního pojistného vztahu mezi ním a žalovanou. Žalobkyně již nejpozději v lednu 2019, tedy cca půl roku před uplynutím promlčení doby, od vedlejšího účastníka měla informaci o tom, že pojistné plnění nevyplatí. Na žalovanou se žalobkyně s uplatněním nároku na náhradu majetkové újmy obrátila až předžalobní upomínkou prostřednictvím svého stávajícího právního zástupce, žalovaná na to reagovala odmítavě. Žalobkyně si marné uplynutí promlčecí doby zavinila sama, námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy. 4. Dne [datum] do řízení vstoupila na straně žalované jako vedlejší účastník [právnická osoba], neboť s ohledem na pojistný vztah k žalované a její případné pojistné plnění má na výsledku řízení právní zájem. Také vedlejší účastník vznesl v řízení, a to podáním ze dne [datum], námitku promlčení nároku žalobkyně, když škodná událost mu byla žalovanou nahlášena dne [datum], za datum vzniku škody byl označen den [datum], žaloba byla doručena soudu až [datum]. Vedlejší účastník popřel, že byl mezi ním a žalobkyní probíhala mimosoudní jednání o nároku žalobkyně vůči žalované, popř. vedlejšímu účastníkovi. Dle něho, pokud komunikoval se žalobkyní, bylo to míněno a realizováno jako standardní šetření pojistné události. K délce šetření pojistné události přispěla sama žalobkyně, která na výzvu vedlejšího účastníka k doložení podstatných listin z [datum] reagovala až [datum] oznámením, že si nechává vypracovat znalecký posudek k vyčíslení škody. Vedlejší účastník také zdůraznil, že žalobkyně vůči němu uplatnila vyčíslenou škodu až dopisem ze dne [datum]. Jestliže žalobkyně na podporu svého tvrzení o mimosoudním jednání mezi žalovanou, resp. vedlejším účastníkem a žalobkyní poukazuje na opětovné prošetření odmítavého stanoviska k vyplacení pojistného plnění na přelomu roku 2018 a 2019, tak vedlejší účastník jen a pouze dle svých interních pravidel ke stížnosti žalované z prosince 2018 na vyřízení pojistné události tuto stížnost prošetřil a nárok v lednu 2019 opět odmítl. 5. Účastníci učinili nesporným tvrzení žalobkyně o jejím [anonymizováno] pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] u [obec], jehož součástí byla nejméně v červnu 2016 i stavba – bývalá průmyslová hala, stavebně a technicky propojená se stavbou na pozemku parc. [číslo] ve vlastnictví [právnická osoba] s.r.o.. Nesporným bylo i tvrzení žaloby o tom, že na základě rozhodnutí Magistrátu města Kladna o odstranění stavby bylo rozhodnuto o odstranění stavby na pozemku parc. [číslo] kdy demolici realizovala žalovaná. [příjmení] mezi žalobkyní a žalovanou bylo také tvrzení žalované, že rozhodnutí stavebního úřadu o odstranění stavby byla jako dotčenému subjektu doručována i žalobkyni. 6. [příjmení] mezi účastníky zůstalo nejenom tvrzení žaloby o neodborně provedené demolici stavby žalovanou a v jejím důsledku narušení statiky stavby ve spoluvlastnictví žalobkyně s následkem ztráty využitelnosti stavby k obvyklému účelu, sporným bylo i tvrzení o vzniku skutečné majetkové újmy žalobkyně v důsledku škodného jednání žalované. [příjmení] bylo předně, s ohledem na hospodárné vedení řízení, v důvodnosti vznesené námitky promlčení nároku žalobkyně. Soud se proto prvořadě zaměřil na prokázání skutkového stavu, kdy se žalobkyně dozvěděla a mohla dozvědět o vniku škody, její výši a osobě odpovědné za škodu, dále k okolnostem rozhodným pro stavění běhu promlčení lhůty, tj. vzhledem ke stanoviskům procesních stran, zda mezi účastníky byla uzavřena dohoda o mimosoudním jednání o nároku žalobkyně a pokud ne, zda vznesená námitka promlčení při skutkovém závěru o promlčení nároku obstojí z pohledu výkonu práva v souladu s dobrými mravy. 7. Z vyjádření žalobkyně bylo shledáno, že mimosoudní jednání o jejím nároku byla mezi ní a žalovanou zahájena dopisem z [datum], kterým u žalované svůj nárok uplatnila. N