21 C 5/2021-84 — Okresní soud v Kladně

1. Manžel svůj návrh odůvodnil tvrzením, že manželství účastníků uzavřené dne [datum] bylo po dlouhou dobu spokojené, rozpory mezi manžely nastaly zhruba před deseti lety při dospívání dnes již dvou zletilých dětí a následně poté, kdy se děti osamostatnily, přičemž syn manželů stále bydlí v jejich rodinném domě. V říjnu roku 2020 spory mezi manžely vyvrcholily tím, že manžel byl nucen opustit společnou domácnost, když mu manželka znemožnila užívání společného domu (nejprve vyházela jeho osobní věci do kontejneru, poté zničila jeho dokumenty a rozebrala postel, a když manžel vstoupil za účelem nalezení svých věcí do domu, nazvala jej„ zlodějem“). Manželka byla první, která chtěla řešit stávající situaci rozvodem manželství, když manželovi zaslala v prosinci 2020 SMS zprávy jednak s textem, aby požádal o rozvod, a dále že se chce domluvit o nesporném rozvodu a majetku, na ujednanou schůzku se však nedostavila. Manželé spolu nežijí, intimně se nestýkají více než deset let, a ještě před odstěhováním manžela spolu netrávili žádný čas a komunikovali pouze v nejnutnějších případech. 2. Manželka v rámci svého písemného vyjádření k návrhu na rozvod manželství se dovolala námitky, že rozvod manželství by nebyl v jejím zájmu, byť přiznala, že účastníci mají neshody a společně nežijí od října 2020. Svá tvrzení uvedená v tomto písemném vyjádření upřesnila pak při prvním jednání dne [datum], a to tak, že manželka se převážně nepodílela na rozvratu manželství, když to byl manžel, který po celou dobu manželství měl střídavě různé známosti a byla to především manželka, která zajišťovala potřeby rodiny ze svého příjmu, v nepoměru s manželem se starala o děti a de facto jen za účelem udržení rodiny a alespoň přijatelného prostředí pro obě děti takto nastavené soužití tolerovala. Rozvodem manželství by byla manželce způsobena zvlášť závažná újma v ekonomické stránce, neboť v případě rozvodu manželství by manželka nemohla požadovat výživné pro nerozvedenou manželku, když tento její nárok je řešen v řízení u Okresního soudu v Kladně pod sp. zn. [spisová značka], v němž se manželka domáhá po manželovi výživného ve výši 5 000 Kč měsíčně. Zdravotní stav manželky jí neumožňuje si opatřit vyšší příjem než ten, který v současné době má, a tím je starobní důchod ve výši [částka] měsíčně a dále příjem z činnosti v rámci OSVČ – daňové účetnictví ve výši 10 000 Kč měsíčně čistého. Oproti tomu manžel je poživatelem starobního důchodu ve výši [částka] a v zaměstnání dosahuje průměrného měsíčního příjmu [částka] čistého. Zvlášť závažná újma by byla dána i tím, že manželka je těžce nemocná, prognóza celkového zdravotního stavu manželky je nepříznivá, byť manželka v tuto chvíli nepotřebuje s ohledem na svůj stávající zdravotní stav pomoc druhé osoby. Navíc v případě rozvodu manželství by manželce byla zvlášť závažná újma způsobena tím, že jí hrozí ztráta možnosti bydlení a ztížení možnosti pořídit si bydlení jiné, neboť dům, ve kterém manželka žije, je ve společném jmění manželů a s příjmem, který manželka má, není schopna podíl manžela vyplatit. Objektivní mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství účastníků manželka spatřuje v délce trvání manželství – [anonymizováno] let, ve svém zdravotním stavu, v hrozbě ztráty bydlení pro svou osobu a snížení životní úrovně. Manželka žádala, aby soud uplatnil tzv. tvrdostní klauzuli, kdy smyslem této je finanční zabezpečení manželky, jakožto ekonomicky slabší strany. Byť manželka sama nemá zájem na obnovení soužití manželů, uplatnění tvrdostní klauzule žádá za situace, kdy manželství je nespokojené více jak 15 let, manželé v podstatě zůstávají ve formálním svazku jen ze zvyku, na druhou stranu tento zvyk jim udržuje a zajišťuje oběma určitou životní úroveň a není tedy důvod, aby manželství po nějaké časové období netrvalo i nadále. 3. Manžel po vyjádření manželky a doplnění tvrzení manželky při prvním jednání setrval na rozvodu manželství s odůvodněním, že oba manželé vylučují možnost obnovení vzájemného soužití s ohledem na dlouhotrvající spory mezi nimi, když příčina rozvratu není jedině na straně manžela a manželce by rozvodem manželství nevznikla zvlášť závažná újma. Za příčinu rozvratu manžel považuje vzájemné odcizení manželů poté, co se děti osamostatnily a neschopnost spolu nadále v této době komunikovat, dále neshody ohledně výchovy syna a o způsobu společného soužití manželů, nikoli tvrzení manželky o dlouho trvajících stycích manžela s jinými ženami. S ohledem na skutečnost, že manželka popírá jakoukoliv možnost soužití a zamezuje manželovi vstup do domu, kde bylo jejich poslední společné obydlí, aktuální stav manželství neumožňuje jiné řešení než rozvod manželství. 4. Soud se nejprve pokusil o usmíření manželů, o odstranění příčin rozvratu jejich manželství, oba manželé však shodně uvedli, že nemají zájem o obnovení soužití. Následně v průběhu prvního jednání soud s manžely projednal možnost smírného řešení všech záležitostí souvisejících s rozvodem jejich manželství za podstatného přispění obou zástupkyň, kdy v průběhu tohoto jednání se účastníci dohodli na úhradě výživného manželky ve výši [částka] manželem do jednoho týdne od právní moci o schválení smíru s tím, že zahájí jednání o majetkovém vypořádání tak, aby případně bylo možno vzít návrh na tzv. sporný rozvod zpět a podat nový návrh na zjednodušenou formu rozvodu. Z tohoto důvodu soud k žádosti obou manželů odročil jednání za tři měsíce tak, aby jim poskytl časový prostor pro mimosoudní vyřešení všech záležitostí souvisejících s jejich rozvodem. V průběhu těchto měsíců oba účastníci prostřednictvím svých zástupkyň sdělili soudu, že manželé se neshodli na majetkovém vypořádání, při druhém jednání pak upřesnili, že manžel uhradil manželce výživné pro nerozvedenou manželku ve výši [částka] na základě soudem schváleného smíru uzavřeného účastníky dne [datum] v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Při druhém jednání soud opětovně s manžely probral možnost vyřešení jejich majetkové situace včetně bydlení pro dobu případného rozvodu, bylo nastíněno několik variant na základě podání účastníků, kdy manžel preferoval variantu podílového spoluvlastnictví manželů k nemovitostem, které mají ve společném jmění s užíváním vyčleněné části nebytových prostor domu svou osobou (zejména garáže a přilehlého malého prostoru, kde má manžel profesní potřeby) na základě dohody manželů jako podílových spoluvlastníků o užívání prostor každým z manželů bez finanční náhrady pro manžela, který by užíval menší prostory s tím, že by podíly byly omezeny zákazem zcizení a převodu a případně i možnost dědické smlouvy v případě úmrtí jednoho z manželů, kdy druhá varianta podle manžela by byl prodej nemovitosti s rozdělením výtěžku mezi manžely. Manželka s variantou prodeje nemovitostí v žádném případě nesouhlasila, variantu podílového spoluvlastnictví manželů s požadavkem manžela na užívání garáže odmítla, neboť chce, aby v garáži parkoval syn účastníků s tím, že manžel by mohl do garáže pouze čtyřikrát ročně, což odmítl manžel, neboť mu to neřeší situaci užívání prostor k jeho potřebě. 5. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum] před Městským úřadem Slaný. Za shodná právně významná skutková tvrzení účastníků lze považovat tvrzení, že z manželství se narodily dvě dnes již zletilé děti [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno manžela], dále že poslední společné bydliště účastníků bylo na adrese [obec a číslo], kdy jde o rodinný dům ve společném jmění účastníků, kde aktuálně bydlí manželka a zletilý syn účastníků [jméno] [celé jméno manžela], že manžel v tomto domě nebydlí od října 2020, a že manžel prostřednictvím SIPA hradil elektřinu částkou v rozpětí 5 000 – 6 000 Kč, kdy s touto úhradou přestal v prosinci 2020. Sporná mezi manžely zůstala tato právně významná skutková tvrzení, a sice po jak dlouhou dobu spolu manželé nežijí (kdy manžel tvrdí, že intimně spolu účastníci nežijí deset let a komunikovat spolu přestali v květnu 2020, manželka tvrdí, že účastníci spolu byli schopni komunikovat jako manželé minimálně do října 2020), dále odkdy manželé nevedou společnou domácnost (tvrzení manžela je, že od května 2020, manželky od října 2020), zda se na rozvratu manželství převážně nepodílela manželka, ale manžel (manžel tvrdí, že na rozvratu manželství mají podíl oba manželé, oproti tomu manželka uvádí, že se na rozvratu manželství podílel jedině manžel), dále zda a pokud ano, jaká by byla rozvodem manželství manželce způsobena zvlášť závažná újma (tvrzení manžela je, že žádná, oproti tomu manželka tvrdí, že tato újma by jí vznikla tak, jak ji popsala ve svém písemném vyjádření k návrhu a upřesnila při prvním jednání), zda a pokud ano, jaké existují objektivní mimořádné okolnosti svědčící ve prospěch zachování manželství (kdy manžel tvrdí, že tyto okolnosti vyjma doby trvání manželství neexistují, oproti tomu manželka tvrdí, že existují tak, jak je popsala v písemném vyjádření a zejména pak při prvním jed