218 C 15/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná elektrickou energii, za realizovanou spotřebu elektřiny nezaplatila a nezaplatila ani sjednanou smluvní pokutu a pojistné. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně (podle písemného vyjádření ze dne [datum]) věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů. Podle předložené smlouvy o dodávce elektřiny ze dne [datum] uzavřely žalobkyně a žalovaná s účinností od [datum] smlouvu o dodávkách elektrické energie do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na dobu 30 měsíců s možností automatické prolongace smlouvy. Součástí smlouvy jsou i ujednání, podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. V rámci smlouvy strany dále sjednaly pro případ porušení platebních povinností žalované smluvní pokutu ve výši [částka], dále smluvní pokutu ve výši [částka] za každý kalendářní měsíc i jeho část po dni ukončení dodávky elektřiny do konce doby trvání smlouvy, způsobí-li zákazník svým jednáním (zejména porušením platební povinnosti) nemožnost dodávky elektřiny. Jak vyplývá z předložené faktury ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka], splatnost faktury nastala dne [datum]. Jak dále vyplývá z předložené faktury ze dne [datum], vyúčtovala žalobkyně žalované spotřebu za období od [datum] do [datum] v celkové hodnotě [částka] (cena odebrané elektřiny činila [částka], smluvní pokuty za prodlení se zaplacením záloh 2 x [částka]). Splatnost faktury nastala [datum]. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedené faktury a byla jí dne [datum] vyúčtována i smluvní pokuta ve výši [částka]. Jak vyplývá z vyúčtování smluvní pokuty [číslo] ze dne [datum], byla žalované vyúčtována smluvní pokuta ve výši [částka] (27 x [částka]), protože žalobkyně z důvodu opakovaného porušení smlouvy žalovanou předčasně ukončila dodávku elektřiny ke dni [datum]. Podle přihlášky k innogy Pojištění domácnosti ze dne [datum] přistoupila žalovaná jako účastník k pojistné smlouvě s tím, že pojištění bylo sjednáno na dobu 12 měsíců a žalovaná se zavázala platit pojistné ve výši [částka] měsíčně, a to společně se zálohami na dodávku elektřiny. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně nezaplatila pojistné splatné ke dni [datum]. Předžalobní upomínkou byla žalovaná upomínána o zaplacení všech výše uvedených dlužných částek. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektrické energie, podle které žalovaná ve shora uvedených obdobích odebrala elektrickou energii ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována výše citovanými fakturami, žalovaná však nic nezaplatila. Současně nezaplatila ani sjednané smluvní pokuty a pojistné podle smlouvy o pojištění domácnosti. 3. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. 4. Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 5. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících občanského zákoníku, s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 občanského zákoníku Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Dále soud žalobkyni přiznal smluvní pokutu ve výši [částka], která byla platně sjednána pro případ porušení platebních povinností žalované. Žalobkyni bylo přiznáno i dlužné pojistné v souvislosti s přistoupením žalované ke smlouvě o pojištění domácnosti, splatné k [datum]. 6. Nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] však soud zamítl, neboť dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě ve výši [částka] měsíčně za každý i započatý měsíc v období, v němž měl ještě trvat původně sjednaný smluvní vztah na dobu určitou (v tomto případě za 27 měsíců od [datum] do [datum]) je neplatné ve smyslu ustanovení § 1813 a § 1815 občanského zákoníku. Nárok žalobkyně na uvedenou smluvní pokutu má, podle obsahu smluvních ujednání, vznikat v důsledku využití práva žalobkyně na odstoupení od smluvního vztahu (byť pro porušení smluvních povinností žalovanou), nikoliv tedy výlučně v důsledku porušení smluvních povinností žalovanou, jejichž splnění má zajišťovat, ale v důsledku přistoupení ještě další skutečnosti, která je závislá na vůli žalobkyně coby oprávněné ze smluvní pokuty. Navíc takto sjednaná smluvní pokuta představuje v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované jako spotřebitele. Jde proto o zakázané ujednání, které je ve smyslu ustanovení § 1815 občanského zákoníku absolutně neplatné. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější než žalovaná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 37 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 68,5 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. 8. Soudní poplatek byl žalobkyní uhrazen ve výši [částka], avšak dle položky 2 odst. 2 ve spojení s položkou 1 písm. b) sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů činí výše uvedenou částku [částka], soud proto podle § 2 odst. 1 písm. a) jmenovaného zákona uložil žalobkyni povinnost k doplatku ve výši [částka].