23 C 72/2020 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobci se žalobou domáhali nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobci smlouvu o převodu pozemků podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“) s odůvodněním, že jsou oprávněnými osobami dle § 4 zákona o půdě, když žalobci b) a c) jsou dědici restitučního nároku na základě ukončeného dědického řízení po zemřelé [jméno] [příjmení] dle usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] pod čj. [číslo jednací]. Žalobci svůj nárok uplatnili s odkazem na rozhodnutí: [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 1“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 2“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 3“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 4“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 5“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 6“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], ve spojení s rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (dále jen„ Rozhodnutí 7“), [stát. instituce] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] Kav ([anonymizováno] [číslo]) ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 8“), [anonymizována dvě slova] úřadu čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] (dále jen„ Rozhodnutí 9“). Ohledně nároků vyplývajících z Rozhodnutí 1, 2, 3, 4 a 5 předložili žalobci znalecké posudky, které oceňují jejich nárok (odpovídající podílu ve výši 2/6 za nevydané pozemky) v celkové výši [částka]. Stran tohoto ocenění žalobci uvedli, že pozemky z titulu Rozhodnutí 1 až 5 mají být oceněny jako stavební, když v kupní smlouvě je uvedeno, že prodávající nemovitost prodávají pro potřeby výstavby [anonymizováno] města a ze stavebně technické dokumentace údajně rovněž stavební charakter odňatých pozemků. Stran dalších rozhodnutí [anonymizováno] – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], poté, co žalobci nechali vypracovat znalecký posudek č. [rok] [číslo] od znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] spolu s 2 x stavebnětechnickou dokumentací, žalobci uvedli, že jejich restituční nárok se navýšil o dalších [částka]. Žalobci rovněž doložili, že znalkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] pod [číslo] ze dne [datum] ocenila pozemek p. č. [rok] [číslo] v k. ú. [obec], a to v návaznosti na rozhodnutí MZ – [pozemkový úřad] čj. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], kdy pozemek byl oceněn na celkovou cenu [částka], když žalobci mají nárok na [anonymizováno] z této ceny, tedy celkem v hodnotě [částka]. Žalobci dále po předložení rozhodnutí [anonymizováno] [číslo] ([anonymizováno] [číslo] ze dne [datum]) a rozhodnutí SPÚ [číslo] ze dne [datum] navýšili jejich restituční nárok o dalších [částka] s poukazem na znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení] č. [rok] [číslo] ze dne [datum] Celkem tedy uplatňují žalobci v tomto řízení restituční nárok ve výši [částka]. 2. Žalovaná s tvrzením žalobců, že mají být odňaté pozemky z titulu prvních 5 Rozhodnutí oceněny jako stavební, však zásadně nesouhlasí a trvá na tom, že ocenění tak, jak toto předkládají žalobci, je nesprávné. Pokud v této souvislosti žalobci argumentují, že stavební charakter vyplývá ze samotných uzavřených kupních smluv, v nichž je uveden účel výkupu, pak žalovaná zdůrazňuje, že tento v žádném případě nemůže být dostačující pro možné ocenění nevydaného pozemku cenou dle § 14 odst. 1 vyhl. č. 182/1988 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Uvádí dále, že případné použití takového ocenění bez vymezení jednotlivých pozemků v platném stavebním předpisu v době převzetí státem je totiž jednoznačně v rozporu s ust. § 28a zákona o půdě. Postup při oceňování nevydaného pozemku pro účely stanovení výše nároků vychází v souladu s ust. § 28a zákona o půdě vždy jen ze zásad stanovených vyhláškou č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., tj. ze stavu pozemků vedených v evidenci nemovitostí v době jejich převzetí státem. Uvedený cenový předpis stanovuje v ust. § 14 odst. 1 i cenu pozemku určeného pro stavbu, když takový pozemek je vymezen ust. § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu. Dle mínění žalované tak v konkrétním případě mohly být pro účely stanovení výše nároků na náhradu pozemky oceněny cenou jako stavební pozemky jen v případě, že pozemky převzaté státem po r. 1976 byly určeny pro stavbu územně plánovacími podklady stanovenými v ust. § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., tj. územním plánem zóny nebo územním projektem zóny, územním plánem sídelního útvaru zpracovaným v měřítku 1:5 000 nebo měřítku větším nebo územním rozhodnutím k zastavění, že pozemky převzaté státem v r. 1971 až 1973 byly určeny pro stavbu dle ust. § 2 vyhl. Č. 144/1959 Ú.I., kterou provádí zákon o stavebním řádu, tj. pokud byly vymezeny územním rozhodnutím k zastavění. Dle mínění žalované je z výše uvedeného zřejmé, že samotné uvedené účelu výkupu pozemků stavební charakter pozemků bez dalšího nezakládá a tento musí zásadně vyplývat ze zákonem stanovené stavební dokumentace. Žalovaná dále uvedla, že vzhledem k tomu, že restituční nároky žalobců b) a c) se odvozují od jejich matky, paní [jméno] [příjmení], [datum narození], přičemž každý z žalobců zdědil ½ jejího restitučního nároku, pro zjednodušení lze uvést restituční částky rozdělené na dvě poloviny, přičemž jednu polovinu restitučního nároku má žalobkyně a) a druhou polovinu pak žalobci b) a c). V této souvislosti pak žalovaná trvá na tom, že nevydané pozemky měly být oceněny (se zohledněním podílu žalobců v souhrnné výši 2/6 odňatých a v restituci nevydaných pozemků) takto: -) pozemky dle Rozhodnutí 1 na částku ve výši [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c), tj. celkem [částka] (oproti žalobci tvrzených [částka]) − pozemky dle Rozhodnutí 2 na částku ve výši [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c), tj. celkem [částka] (oproti žalobci tvrzených [částka]) − pozemky dle Rozhodnutí 3 na částku ve výši [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c), tj. celkem [částka] (oproti žalobci tvrzených [částka]) − pozemky dle Rozhodnutí 4 na částku ve výši [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c), tj. celkem [částka] (oproti žalobci tvrzených [částka]) − pozemky dle Rozhodnutí 5 na částku ve výši [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c), tj. celkem [částka] (oproti žalobci tvrzených [částka]). Žalovaná uvedla, že pokud žalobci dokládali znalecké posudky znalce [příjmení]. Ing. [příjmení], že rozhodně nesouhlasí s oceněním nevydaných pozemků, resp. nesouhlasí se závěrem znalce o tom, že pozemky lze vůbec jako stavební ocenit. Žalovaná tedy předně nesouhlasí s „ právním posouzením“ charakteru předmětných pozemků, které znalec učinil. Takový závěr dle žalované znalci nepřísluší činit. Žalovaná tak evidovala restituční nárok žalobkyně z titulu Rozhodnutí 1, 2, 3, 4 a 5 v celkové výši [částka]. Žalobci na základě úspěšné účasti v nabídce pozemků podle zákona o půdě čerpali z titulu nároku dle Rozhodnutí 2, a to Smlouvou [číslo] částku ve výši [částka] každá, tj. celkem [částka] a Smlouvou [číslo] částku ve výši [částka] každá, tj. celkem [částka]. Zbývající výše nároku dle Rozhodnutí 2 tak činí celkem [částka] (tj. [částka] pro žalobkyni a) a žalobce b) a c). Po výše uvedeném čerpání žalovaná z titulu Rozhodnutí 1, 2, 3, 4 a 5 evidovala restituční nárok žalobců v celkové výši [částka]. Pokud žalobci argumentují, že ve věci již bylo stran výše uvedeného restitučního nároku rozhodováno v případě žalobkyně paní [jméno] [příjmení], a to např.: − Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ve spojení s [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu] [anonymizováno] čj. [číslo jednací] ve spojení s [anonymizováno] [název soudu] č.j. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu], čj. [číslo jednací] ve spojení s Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ve spojení s Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu] čj. [číslo jednací] ve spojení s Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] − Rozsudkem [název soudu], čj. [číslo jednací] ve spojení s Rozsudkem [název soudu] č.j. [číslo jednací] pak žalovaná zdůrazňuje, že ani v jednom ze shora uvedených rozhodnutí není ve výroku jednoznačně určeno, v jaké (údajně) správné výši je restituční nárok žalobkyně, proto je nutné tuto otázku samostatně zkoumat i v rámci nadepsaného soudního řízení a nikol